Byl jsem lynčován

"V téhle zemi se nevinní lidé nevězní!" Pokud bych měla porovnat se svojí dosavadní "langovskou" diváckou zkušeností, která sestává z jeho předamerických filmů, tak bych řekla, že se jim Fury svojí kvalitou nemůže vyrovnat. Srovnání například s Vrah mezi námi se vyloženě nabízí a podle mého Fury prohrává ohledně úplně každé složky filmového díla, ať už se to týká obrazu, budování atmosféry nebo formulování základní myšlenky. Nicméně tím neříkám, že by se mi film nezdál kvalitní, jenom jsem z něj nejásala tolik, jako jsem doufala. Otázka lynče byla v té době (nevím, jak je na tom Amerika kupříkladu dnes, co se tohohle týče) dost palčivá a čísla, která při své řeči ohledně mrtvých lynčovaných a obviněných lynčujících pronese státní zástupce, mohou člověku způsobit silné mrazení, zvláště když se doplní záběry spořádaných občanů v akci. (Á propos, i v rámci nutného happyendu měli být stejně obvinění odsouzeni za to, že se před soudem dopustili křivé přísahy, ne?) (05.01.2011)

Davová psychóza je diablov výtvor. No pritom tak ľudský. Za morálne neprijateľný je možné považovať tiež verejný lynč, vznikajúci ako dôsledok davovej psychózy. Lynč je často skratkovito požadovaný ako náhrada za zdĺhavé súdne pojednávania a oficiálny výkon spravodlivosti. V súdnych procesoch totiž mnoho právnických kľučiek a precedensov umožňuje oslobodenie vinných, alebo aspoň radikálne zmiernenie ich trestu. Lynč je riešenie okamžité, nemenné a dostatočne prísne. Skryté za kolektívnou identitou komunity a preto ťažko postihnuteľné. Fritz Lang vystihol rozpory lynčovania. A tiež možného potrestania je aktérov verejnej, no samosprávnej popravy, ktorí sa v čase jej uskutočnenia niesli na vlne masovej hystérie. Všetko cez príbeh nespravodlivu trestaného muža, ktorého sa rozhodne komunita mestečka zaživa upáliť za čin, ktorý nespáchal. Zároveň ide o príbeh premeny charakteru z mierumilovného zamestnanca na bezcharakterného pomstiteľa. Skvelý film s drobnými škrabancami, najmä jedným v podobe nepravdepodobne sladkého konca. (16.06.2020)

Taková americká pohádka na staré otřepané téma, že dobro a láska nakonec zvítězí nad lží a nenávistí. Právě cukrovkový závěr zkazil můj výsledný dojem ze snímku. Nelíbilo se mi ani poselství, které snímek hlásá. Jsem přesvědčený, že každý jednotlivec by měl být trestně odpovědný za své chování, i když jedná a činí v rámci rozběsněného davu. Každopádně, snímek se dotkl velmi nadčasového tématu a nadčasové je i zpracování vzhledem k době vzniku. První polovina, která se točí kolem samotného lynčování mi přišla trošku slabší. Druhá polovina, která se točí kolem důsledků z něj plynoucích, mi přišla výrazně lepší. Opravdu škoda jen cukrovkového finiše, který se nesl v tom vůbec nejkřesťanštějším duchu plném odpuštění k bližnímu svému, který se vás nedávno pokoušel zabít. Žádalo si to, aby snímek končil katastrofou. Jeho dopad by tak mohl být na diváctvo mnohem silnější, než směšné moralizování. Přesto dávám slabší 4 kousky. I na své stáří má snímek opravdu rychlý spád a ani za mák nenudí. (13.04.2020)

Bol som lynčovaný je viacvrstevnatý film, pri ktorom neviete ani pri znalosti toho, o čom bude, o čom skutočne bude. Obsahuje viacero celkom prekvapivých zvratov, čiže nie je priamočiary a tým na seba naberá viaceré témy. Skutočne by som nechcel stretnúť právom rozčúleného Spencera Tracyho, nechcel by som stretnúť ani neprávom sfanatizovaný dav. Lang sa snaží však aj na ňom nájsť štipku objektívneho ospravedlnenia. Možno bude pre každého diváka myšlienka filmu niekde inde, ja som ju našiel v tom, že pri každej neprávosti, ktorá je na nás nespravodlivo spáchaná, niečo v nás navždy zhorí. Osobne konštatujem, že v menšej miere, ako asi v každom dospelom človeku, niečo malé vo mne zo sklamania zhorelo. (21.03.2016)

Brzy po svém příchodu do USA se Lang silně opřel do americké společnosti i s jejím justičním systémem a pojetím spravedlnosti. Pohled na dav, beroucí tuto svévolně do svých rukou a chystající se zlynčovat nevinného, by bylo lze šířeji chápat i jako údiv Evropana nad americkou občanskou společností, v níž jsou lidé zvyklí podstatně více spoléhat sami na sebe namísto centrální moci. Zároveň je však v čistém protikladu ukazuje jako neschopné samostatně přemýšlet (roztomilé prostřihy na hejno slepic) a tendující k davovému jednání; k čemu jsou pak výhody systému, pokud je lidé nedokáží užívat? Druhá část filmu týkající se pomsty onoho nešťastníka pak silně evokuje Dogville, lidstvo je rovněž souzeno za své hříchy odrážející jeho nikoli dobrou podstatu, žel namísto trestu na samém konci přichází smíření, což není zdaleka tak efektní, ani uspokojující. :-) Kromě explicitní kritiky je film prošpikován řadou ironických narážek („já vaši Ústavu číst musel, vy ne, vy jste se tu narodil“, nebo „vždyť to byl dav, ten za nic nemůže!“) a celkově mě mírou své otevřenosti vzhledem k době vzniku překvapil. Oproti „M“ je pak režijně o nemalý kus dál, slabinu bych spatřoval v přece jen jisté vykonstruovanosti scénáře a hereckých výkonech. Slabší ****. (18.04.2008)