Goon: Last of the Enforcers

Nejsympatičtější z hokejových vypatlanců užívajících hokejovou hůl téměř výlučně jako oporu při svém nevalném pohybu po ledové ploše či jako válečnou sekeru a disponujících vyjadřovacími schopnostmi retardovaného delfína, bojovný žid jako poleno, se vrátil absolvovat vkusnou derniéru plnou obdobně debilního humoru jako v jedničně, který systematicky zesměšňuje nejen všechny ty společensky tak určitě velmi prospěšné a jen nedopatřením obruslené potenciální laureáty Nobelových cen, ale i v podstatě všechny, kdo se kolem tohoto sportu motají. Ale je to půvabné tak, jak to máme rádi my, kteří chytáme mrtvice, infarkty a někdy i zvýšenou pozornost pořádkové policie z toho, když útočník oblíbeného týmu ze tří kroků o metr přestřelí odkrytou kasu. Ač jinak tyhle pouliční boxery na bruslích nemusím, tak nebýt zbytečně kýčovitě oslazeného závěru, bylo by konečné skóre 5:0. (15.08.2017)

Katastrofa. Debilním scénářem počínaje a neherci končíce. V podstatě všechno co se odehrávalo mimo led bylo na poblití. Objektům na zvracení s velkým náskokem dominovala Alison Pill. Dlouho jsem neviděl tak šeredné stvoření. Každý film mají tvůrci v druhém, nejpozději ve třetím dílu tendenci zprasit nějakou debilní rodinnou vsuvkou. Do tohoto snímku se to prostě nehodilo. Všechny scénky, kde se motala ta zrůdička, byly jednoduše odporné. Stejně tak návštěvy pojišťovny. Ze snímku bylo určitě cítit, že se u něho hodně pilo a fetovalo a nálada během natáčení byla rozhodně velmi dobrá. Jen se ji tak úplně nepodařilo přenést na plátno a dát ji ochutnat i divákům. Potenciál snímku byl vyčerpán již v předchozím dílu.Tento díl byl nanejvýš zbytečným. (22.10.2017)

Jednička byl parádní nářez a dvojka jde v jejích stopách. Sice mírně škobrtá, ale statečně si drží tempo, takže v součtu, součinu a rozdílu jde stále o parádní Dougovu jízdu, kde má opět proti sobě pořádnýho klacka a po boku zbytečného Baruchela a výborného Schreibera. Škoda, že ubyly vtipné scénky, protože právě od Baruchela bych čekal nějakou speciální nálož. Bohužel krom pár fekálií toho moc nebylo a tak se celý film nese v takovém mírnějším, lehce melancholickém duchu. (02.07.2018)

Druhý díl Goona dopadl asi tak, jako Elisha Cuthbert. Ze sexy svěžíhe pokoukání je tuctová oplácaná mamina. Jen Goon samotný, stařík Schreiber a trochu i nový záporák, drží film lehce nad vodou. Příběh nemá cenu komentovat. Ten je debilní, ale ani se tu žádný nečekal. Pohled na "hokej" je také jak z nějakého afrického filmu, ale ten také nemá být pilířem filmu. Tím hlavním měl být nadhled a zábava, ale obojí se oproti jedničce propadlo. Stejně jako příšerná vystoupení největšího kámoše Goona, Jaye Baruchela, který si tentokrát sedl na režisérskou židli, a asi hlavně on to všechno posral. Pár vtipných okamžiků, spousta trapností a lehké zavzpomínání na první díl. (12.02.2018)

Nadšení z jedničky jsem moc nechápal a tohle je ještě o stupínek horší. Hlavní hrdina je pořád tím jednoduchým blbcem, čímž mi lezl neskutečně na nervy a proti němu se tentokrát jako hlavní záporák postaví úplně vymleté hovado, které má ale narozdíl od Scottovy postavy IQ větší než 50. Příběh sám je pak klasickou báchorkou o pádu a vzestupu. Hokejové záběry na mě dojem neudělaly, bitky také nic moc, což platí i o té závěrečné a nic jiného tu vlastně nebylo. Rozesmál mě akorát tupý televizní komentátor, Wyatt Russell jako padouch ušel a Liev Schreiber mě nezklamal ani tady, ačkoliv ho bylo málo. Nejlepším hokejovým filmem tak pořád zůstává Newmanův Slap Shot. 30% (22.03.2018)