Ron má chybu

Ja som neplakala, to len u mna v obyvacke prsalo takmer cely film. Ked nadany vizionar stretne nenasytneho kapitalistu, moze to dopadnut vselijako. Napriklad aj tak, ze nechtiac naucia svet, co je to priatelstvo. Film ma prijemne prekvapoval pri kazdej druhej zatacke. A pri kazdej prvej tak prijemne pohladil pri srdci. Ak mi ho teda nerozbijal na milion kuskov. Je to tak krasne farebne a plne srdca a babka je jednoznacne najlepsia. Kazdy jeden clovek by mal mat svojho Rona. (13.02.2023)

Čím som starší, tým je pre mňa viac u tohoto typu animákov dôležitá už len jedna vec. Či sú zábavné. Lebo z technického hľadiska už dnes fakt asi nič neposadí na prdel úchvatnou animáciou a všetky tie morálne posolstvá, ktoré je nutné detskému divákovi predať, už proste boli skrz veškerú možnú hovoriacu faunu a flóru podané. Takže v tomto smere som rezignoval na očakávanie niečoho progresívneho a keď tak sa nechám milo prekvapiť, keď sa raz za pár rokov niečo nápadité objaví. A Rozbitý robot Ron je v tomto smere až tragicky neoriginálny, lebo ten pocit deja-vu je prítomný nonstop. Toto je proste tak trochu opajcnutá Rodina na baterky a tak trochu Big Hero 6, tak trochu Abominable, Wall-E a hafo ďalších... Predvídatelnosť a neoriginálnosť sú proste definíciami tohoto filmu. Ale zároveň je to jediný animák za uplynulý rok, snáď od spomínanej Rodiny na baterky, pri ktorom som sa pristihol, že sa nahlas smejem na podarených animovaných gagoch. A keď si spomeniem na ten pestrofarebný kŕčovitý uziapaný nezaujímavý vtieravý gýč menom Encanto, pri ktorom som pár dní naspať trpel a driemal, tak Ronov priamočiary jednoduchý humor je tá správnejšia cesta, ako mi ešte predať nejakú X krát vyluhovanú zápletku. (13.01.2022)

Jako zapřísáhlý nepřítel sdílení na sociálních sítích (s výjimkou čsfd) jsem byl po několika úvodních minutách zralý na ránu z milosti. Zmobilizoval jsem však veškerou svou vůli, odstranil jsem ze svého dosahu všechny ostré předměty a sledoval jsem utopický boj jednotlivce s facebookoidním korporátem. Příliš jsem ale nepobral, proč tento animák vznikl, protože jeho poselství nebude brát téměř nikdo vážně a tvůrci si toho museli být vědomi. Kdyby totiž většina lidí odložila své chytré telefony, neuměla by si následně na záchodě ani utřít zadek, protože by neměla přístup k patřičné aplikaci. Takže celá záležitost sice byla místy vtipná, byla ale taky dost patetická, předvídatelná a vygenerovala morální poučení, které vlastně nebude nikoho zajímat. (30.12.2021)

Příběh školního outsidera bez kamarádů a jeho pokaženého robůtka Rona (je offline, takže si kód přátelství nemůže stáhnout, ale musí se mu naučit – oba) rychle zapadl do rutinní šablony s provařenými poučkami a vývojem. Z nudy trošku vytrhávala standardně pěkná animace a lehká kritika dětské závislosti na lajcích a počtu sledujících (plus nenažraných technologických korporací), která nicméně vyústila poměrně znepokojivě – ano, lidští přátelé jsou skvělí, ale podobně super jsou spotřebiče, které se chovají jako živé. Aneb umělá inteligence si připravuje půdu… (04.03.2024)

Schéma animovaných filmů pro děti se pomalu a jistě začíná stavět zády příběhům ze zvířecí říše a čím dál víc reagují na skutečné zájmy současné generace a tím jsou technologie. Sice se pořád držíme osvědčených témat a klišé, v tomto případě přátelství nad dokonalost, každopádně snaha zavděčit se současné tabletové generaci je očividná. To samozřejmě není žádný hate, ale pouhé konstatování skutečnosti. Jinak nedokonalý robot Ron splňuje standarty současné mainstreamové produkce – špičková animace, nekomplikované dobrodružství, humor pro všechny generace a happy end s poučením na závěr. Dneska už je většina podobných animáků sázka na jistotu a málo kdy se dá šlápnout vyloženě vedle. (12.11.2021)