Americký vlkolak v Londýne

Oproti druhému dílu (American Werewolf in Paris), který byl neuvěřitelnou teenagerskou slátaninou, je American Werewolf in London pěkný atmosférický snímek, který se nestydí svým obdivem k původní předloze a prazákladu lycantropických filmů – The Wolf Man. Ostatně tenhle film je tu několikrát zmíněn. Místy možná trochu zmatený film, oplývající ale jednak silnou atmosférou (scéna v metru, která má vynikající kameru – běh dlouhými tunely s vlkodlakem v patách) a jednak skvělými efekty – proměna na vlkodlaka nebo živí mrtví s odchlipujícími se částmi obličeje – má na svědomí Rick Baker (oceněn Oscarem - Best Maku Up, 1982), klasik svého řemesla. Lahůdka. (09.12.2005)

Má to atmosféru (především na vidláckém venkově), má to sympatický komediální nadhled a z celého filmu čiší jaký je Landis fanoušek starých horrorů od Universalu. Na letitého (1935!) londýnského bratříčka to samozřejmě nemá, byť i tady se nalezne pár (doslova) pasáží, které patří do zlatého fondu vlkodlačích filmů. (24.08.2010)

Můj první horor, bylo mi takových šest... čímž mám namysli, že jsem 3/4 stopáže strávil pod peřinou, ale i tak jsem musel do předloni spát s rozsvíceným světlem ve vedlejším pokoji a otevřenejma dveřma tam. V každým temným rohu jsem pak viděl nejrozličnější monstra a všechna usilovala o můj holý život. Takže dík za krásný dětství. (26.05.2007)

“"Fee-fi-fo-fum, I smell the blood of an English man." Těžké, těžké tohohle Americkýho vlkodlaka v Londýně hodnotit, naprosto chápu, že v osmdesátých letech to musela být pecka jako kráva, ten film má totiž všechno, co na osmdesátkách milujeme anebo nesnášíme. Navíc masky a efekty jsou fakt vypečený, to se ani nehodí psát, že jakože na tu dobu a bla bla bla, protože v tomhle směru film předběhl svou dobu a i současný kousky by se od něj mohly učit, Jenže ten příběh... To fakt ne toto, začátek, kdy se ti dva cápci (btw je úplně jedno, že jsou z USA, stejně tak dobře by mohli být třeba z Mongolska) procházejí po anglických venkovských blatech a narazí na hospodu s pentáčem na zdi a štamgastem Rikem Mayallem, je ještě fajn, ale od napadení vlkodlaka už je to jedna velká haluz. Každopádně tenhle song tam sedl jak prdel na hrnec :-) (17.04.2015)

Ačkoliv těmhle hororům opravdu moc neholduju, musím uznat, že mě to docela bavilo. Hlavně začátek odehrávající se na vřesovištích a ve vesnické hospodě stál docela za to a velmi dobře mě naladil na další sledování. Komediální prvky zde navíc vůbec nepůsobí rušivě, jak jsem původně tak trochu očekávala. A jak už zde poznamenali mnozí, přeměna ve vlkodlaka je po trikové stránce nadprůměrně dobře zvládnutá a působila na mě dokonce líp, než takové ty moderní plně počítačové přeměny. (23.06.2011)