Malá čarodejnica

Mnozí z nás si zajisté pamatují večerníček Malá čarodějnice, který byl vysílán za socialismu a ve kterém jsme mohli prožívat dobrodružství s malou čarodějkou, která se chtěla dostat na slet čarodějnic i když to měla zakázáno, jelikož jí bylo jenom nějakých stodvacetsedm let. Na tajňáka se tam dostala a co čert nechtěl, její teta Bimbule jí práskla a za trest se musela naučit všechny kouzla z knihy kouzel do roka a do dne. V tom jí pomáhal její užvaněný havran Abraxas. Samozřejmě jí po celý ten rok sledovala její prašivá teta Bimbule a když mohla, tak práskala o sto šest. Všechny postavičky tenkrát skvěle namluvila Jiřina Bohdalová a popravdě musím říct, že jsem měl z těch příběhu jako malý chlapec celkem husí kůži a někteří stejně staří caparti, kteří ty různé čáry a zaklínadla brali vážně se v budoucnu stali přívrženci různých satanistických sekt. V roce 2018 si tento příběh vypůjčili naši sousedé z Reichu a z animovaného večerníčku udělali hraný celovečerák. Místo černovlasé poťouchlé poletuchy udělali takový mladý sympatický zrzavý střevo a přenesli příběh do německé krajiny. Co se týče příběhu, tak je skoro stejný jako v originálním českém díle až na pár drobností, které se tam nevešli. Musím podotknout, že jsem se vcelku bavil a ani chvilku jsem se nenudil, triky zvládnuté na jedničku a celkový koncept vyprávění mi sednul a proto dávám zasloužených 70%. (25.09.2021)

„JE TO JAKO ZAČAROVANÝ...“ /// Bodejť by ne, když se mladá čarodějnice sere do lidských životů. Zlým škodí, dobrejm… prostě proti pravidlům (jejich druhu). Německým pohádkám se vyhejbám. Snad jen Krabat byl něčím víc, než obyčejnou televizní „rozprávkou“. Tahle Malá čarodějnice mě ničím nepřesvědčila, že by mělo jít o něco zásadního. Prostě další tuctovka, která člověka maximálně donutí si pustit tu čarodějnici pravou, kreslenou. Navíc tahle čarodějnice není malá, ale hraje ji pětatřicetiletá koza. Jasně v čarodějnickým světě je všechno jinak. Ale mám dojem, že Němci jsou už tak zblblý z toho porna… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knížku, kterou v roce 1957 napsal Otfried Preußler, neznám. 2.) Nesnáším animáky. 3.) Thx za titule ,,„espectro““. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (28.09.2019)

Ježibaba působí celkem neškodně, když tak pospolitě křepčí kolem ohně po vzoru domorodých kmenů. Navíc pozornost si brzy ukradnou jiné prvky, vděčná zvířátka nebo závratné lety na koštěti. Původní Smetanova osobitá animace z roku 1984 s bezhraniční fantazií a takřka magickou poezií vykazovala silnější kouzlo, nicméně o hrané verzi se dá říci, že je v podstatě věrná, řemeslně důkladná a po stránce výpravy nešizená. Poněkud nešťastně se Malá čarodějnice potýká s jazykem. Dabing představuje kvůli předpokládanému věku většinového publika zcela nezpochybnitelnou povinnost, jenomže hovorově zbarvené výrazivo občas dětem 21. století až zbytečně podlézá: „Pomstím se tý podlý koze, jo!“ Přesto se Malé čarodějnici dostalo více úsměvu a méně temnoty, než bývá v tradičních německých pohádkách zvykem. Je to podívaná hezká, vlídná, pohodová, učesaná – a sladká. Jednak doslova, protože zbloudilým dětem se u laskavé hostitelky podávají na posilnhěnou koláče s kakaem a do vany se napouští mléko s medem, jednak obrazně, protože celým příběhem se vine jedno velké nekonečné dobro. (12.04.2020)

Německé pohádky jsou buď brutální kýče a nebo a to je móda poslední doby musí  být multi-kulti. Co na tom, že se jedná o staré evropské příběhy, šoupneme tam Syřana, nebo Turka. Aby bylo jasno já proti jiné barvě pleti nic nemám ani proti Aladinovi nebo Sindibádovi, ale v Popelce chci bělochy ! Nu co, v Kobře 11 je taky jeden Turek a nikomu to nevadí říkají si asi mladí němečtí tvůrci. No v Kobře mi Semir fakt nevadí, ale v pohádkách je oboje pro mne nepoživatelné - tedy kýč i multi-kulti. Přesto jsem dnes riskl tento nový germánský počin. Ano, jistou roli hrála přítomnost Karoline Herfurth, která mne zaujala už v poberťácké komedii Holky to chtěj taky a v Parfému (tam co by objekt zájmu hlavního hrdiny víc) :-). A bylo to i celkem příznivé hodnocení zde což mi v součtu naznačovalo, že by se nemuselo sledováním tohoto filmu jednat o zmařený čas. A věru nebyl. Tahle pohádka o mladé čarodějnici hravě strčí do kasy nejednu naší štědrovečerní hrůzu. Bylo to milé, vtipné, kouzelné. Líbily se mi lokace, zejména ta chaloupka s obrovským oknem do lesa a americkými kamny se slídovými okny, rybníčkem na dvorku a divokým hvozdem kolem. Trikově to zrovna neoslňovalo, byl to standard a já si uvědomil jak moc naše Arabela byla tehdá napřed. Lucka Vondráčková je špatná zpěvačka a ještě horší herečka, ale dabink jí jde a tady mi její hlas k hlavní hrdince skvěle sedl. Za zmínku stojí i parádní soundtrack a já s čistým svědomím a radostí dávám 4 košťata. * * * * (22.02.2019)

Příběhy Malé čarodějnice jsem četl jako menší i jako knížku. Ani tohle hrané novodobé zpracování není úplně špatné. Moc k tomu ani není co psát. Celkém milé (což by pohádka měla být), líbia se mi i nenásilné myšlenka s poučením a hlavní hrdinka je sympaťanda. Výsledek mě vyloženě neohromil ani neurazil, ale docela slušná pohádka. (21.12.2020)