Malá čarodejnica

Mnozí z nás si zajisté pamatují večerníček Malá čarodějnice, který byl vysílán za socialismu a ve kterém jsme mohli prožívat dobrodružství s malou čarodějkou, která se chtěla dostat na slet čarodějnic i když to měla zakázáno, jelikož jí bylo jenom nějakých stodvacetsedm let. Na tajňáka se tam dostala a co čert nechtěl, její teta Bimbule jí práskla a za trest se musela naučit všechny kouzla z knihy kouzel do roka a do dne. V tom jí pomáhal její užvaněný havran Abraxas. Samozřejmě jí po celý ten rok sledovala její prašivá teta Bimbule a když mohla, tak práskala o sto šest. Všechny postavičky tenkrát skvěle namluvila Jiřina Bohdalová a popravdě musím říct, že jsem měl z těch příběhu jako malý chlapec celkem husí kůži a někteří stejně staří caparti, kteří ty různé čáry a zaklínadla brali vážně se v budoucnu stali přívrženci různých satanistických sekt. V roce 2018 si tento příběh vypůjčili naši sousedé z Reichu a z animovaného večerníčku udělali hraný celovečerák. Místo černovlasé poťouchlé poletuchy udělali takový mladý sympatický zrzavý střevo a přenesli příběh do německé krajiny. Co se týče příběhu, tak je skoro stejný jako v originálním českém díle až na pár drobností, které se tam nevešli. Musím podotknout, že jsem se vcelku bavil a ani chvilku jsem se nenudil, triky zvládnuté na jedničku a celkový koncept vyprávění mi sednul a proto dávám zasloužených 70%. (25.09.2021)

Svět začíná být na hlavu, když nejlepší pohádku za poslední dobu natočili Němci. Pokud je Malá čarodějnice řazena k žánru rodinný, rozhodně lze říct, že děti od určitého věku, stejně jako dospělci a starci určitého založení se budou bavit, děti do určitého věku a dospělci a starci jiného založení se bavit nebudou. Já se bavila a Malou čarodějnici řadím k těm filmům, které až vyjdou na DVD, "koupím dětem". Pro milovníky Malé čarodějnice je jistou zajímavostí datum jejích narozenin, které je 8. března, pro milovníky Abraxase je zase podstatná jeho záliba v rozinkách, co kdyby chtěl zajít na návštěvu, člověk nikdy neví u kouzelných tvorů. Staré čarodějky jsou zlé, škaredé a škodolibé, opravdová mrcha je tetička Bimbula, která se pro Malou čarodějku dožaduje trestu a pak ji rok šmíruje. Její inkoustem obarvený jazyk mi bude noční můry působit ještě nějakou dobu. Tanec o Valpuržině noci má složitou davovou choreografii, která působí zdánlivě nahodile, živočišně a spontánně, to vše provázeno skvělou hudbou, rock 'n' rollový drive člověk víc věří Malé čarodějnici než těm starým rašplím, ale nás mladé to na sedadlech v kině svádělo k tanci. Jen mladická ostýchavost a obava ze ztrapnění mě udržela v klidu. Ale o příští filipojakubské noci už to roztočím. (23.09.2018)

Ježibaba působí celkem neškodně, když tak pospolitě křepčí kolem ohně po vzoru domorodých kmenů. Navíc pozornost si brzy ukradnou jiné prvky, vděčná zvířátka nebo závratné lety na koštěti. Původní Smetanova osobitá animace z roku 1984 s bezhraniční fantazií a takřka magickou poezií vykazovala silnější kouzlo, nicméně o hrané verzi se dá říci, že je v podstatě věrná, řemeslně důkladná a po stránce výpravy nešizená. Poněkud nešťastně se Malá čarodějnice potýká s jazykem. Dabing představuje kvůli předpokládanému věku většinového publika zcela nezpochybnitelnou povinnost, jenomže hovorově zbarvené výrazivo občas dětem 21. století až zbytečně podlézá: „Pomstím se tý podlý koze, jo!“ Přesto se Malé čarodějnici dostalo více úsměvu a méně temnoty, než bývá v tradičních německých pohádkách zvykem. Je to podívaná hezká, vlídná, pohodová, učesaná – a sladká. Jednak doslova, protože zbloudilým dětem se u laskavé hostitelky podávají na posilnhěnou koláče s kakaem a do vany se napouští mléko s medem, jednak obrazně, protože celým příběhem se vine jedno velké nekonečné dobro. (12.04.2020)

Dlouhá léta jsem očekával, že naleznu nějaký film, který by se alespoň po kotníky přiblížil Malé čarodějce Kiki, ale vždy to bylo jen plácnutí sedřených rukou na mokrá stehna. Teď jsem se konečně dočkal. ■ Die kleine Hexe je sice určena především dětem, respektive se jedná o rodinný film s dětskou tematikou, ale milovníkům pohádkové fantasy to stejně bude šumák, protože tenhle film je fakt skvěle odvedené dílo. Je zábavný, hravý, plný optimismu a dobré nálady a navíc Karolína je coby 127 let mladičká a nezkušená čarodějka prostě rozkošná. Svou energičností a vřelým úsměvem připomíná Evu, co tropí hlouposti. ■ Film, který mě na hoďku a půl dokáže vytrhnout z každodenních starostí a ještě mi navíc vykouzlí úsměv na tváři, tak si zaslouží mé uznání. ■ Die kleine Hexe v sobě snoubí to krásné pohádkové vyprávění, které známe ze sedmdesátých let dvacátého století, kdy spolu Češi a Němci spolupracovali na pohádkových filmech, které jsou dnes již klasikou a moderní pojetí kino-televizní zábavy, která nenudí, pěkně odsýpá a hezky se na ni dívá. Barevně a graficky je to kouzelné, zvukově a hudebně vyzývavě optimistické. Je to jednoduchý příběh? Je, ale je dobře zahrán. Malá Čarodějnice a její věrný Abraxas jsou nerozlučná dvojka a skvěle jim to spolu pasuje. ■ Malá Čarodějnice je ve své natvrdlosti nepochopit ostatní čarodějky k popukání a svou dobrosrdečností k nakousnutí. Líbila se mi dokonce více než její starší kolegyně. Takže pohádková neděle se vydařila a zazvonil zvonec a to je, milé děti, konec. ◢ ■ ◣ (R) [90/100] ■ (K) [84/100] ■ (V) [77/100] ■ (H) Karoline HERFURTH [95/100] ● Axel PRAHL [85/100] ● Suzanne von BORSODY [72/100] ■ (♫) [90/100] ■ (E) Malá čarodějnice (1984) ● Majo no takkyûbin (1989) ● Die Gänsemagd (2009) ● Mimi wo sumaseba (1995) ● Amelie rennt (2017) ● Majo no takkyûbin (2014) ● Eva tropí hlouposti (1939) ● Kokowääh (2011) ● Tonari no Totoro (1988) ● Hotel de grote L (2017) ● Kamisari nânâ nichijô (2014) ● Lola rennt (1998) ● Nebojsa (1988) ● Arîte hime (2001) ● Koloběžka první (1984) ● Čarodějův učeň (1977) ● Kačenka a strašidla (1992) ● S čerty nejsou žerty (1984) ● Dívka na koštěti (1971) ● Princ a Večernice (1978) ● Yamamba (1985) ● Harry Potter and the Sorcerer's Stone (2001) ● Arabela (1980) ● Bewitched (2005) ● The VVitch: A New-England Folktale (2015) ● Catweazle (1970) ● Tři oříšky pro Popelku (1973) ● Morozko (1964) ● Witch Hunter Robin (2002) ● Mahô tsukai Sarî (1989) ● Vzpoura hraček (1946) ● Yamada kun to shichi nin no majo (2013) ● Lesní ženka (1974) ● The Secret of Moonacre (2008) ● Mahô tsukai ni taisetsu na koto (2003) ■ (Č) 1 ■ (P) [Neděle, 12-VIII-2018] ϿϾ [PZ-cz] [90/100] ■ (C) [90/100] (12.08.2018)

Němci zpravidla točí kýčovité pohádky, ale tahle se jim povedla. Pro mě je to obrovské překvapení. Je vtipná, dobrodružná, dějově jednoduše přímočará a v tom tkví její kouzlo. Je to předělávka na kreslené Malé čarodějnice z roku 1984, která se mi na rozdíl od této hrané nelíbila. 127letá čarodějka chce na sabbath o valpružině noci, ale kvůli jejímu nízkému věku nesmí. Neuposlechne a za trest se musí do roka naučit celý lexikon kouzel. Při učení přičaruje sobě i vráně uši, nevychovaným klukům přimrazí botky k zemi nebo trh zavoní krásnou vůní. A to vše plyne k tomu hlavnímu, jak si poradí při složení čarodějnických zkoušek. Scénář se skvěle povedl a Karoline Herfurth skvěle zahrála čarodějnici. Dabing Lucie Vondráčkové se navíc k ní velice hodí. [482. hodnocení, 36. komentář, 69%] (11.03.2019)