Jurský svet: Zánik ríše

Ve velkolepých momentech obrovský zážitek, v překvapivě komorním finále pak pocitově bezchybná kombinace pocty klasickému Jurskému parku a napravení všeho, co svého času nevyšlo Ztracenému světu. Zdánlivě nemožné sloučení dává ve výsledku s přehledem druhý nejlepší díl celé ságy, sebejistě nakračuje k trilogii a Chrise Pratta cementuje na pozici miláčka davů. 90% (10.08.2018)

Jak jsem si všiml, v kině se nejlépe bavily malé děti. A to zřejmě bude jediná skupina diváků, která film ocení. Jurský svět: Zánik říše je v prvé řadě opravdu líně napsaný snímek. Scénář prvoplánově směřuje k třetímu dílu, děj je tomu výrazně podmíněn a v mnoha místech kvůli tomu působí opravdu hloupě. V jednu chvíli přijde odbočka k jakémusi rodinnému dramatu o klonech, která má fungovat jako morální obhajoba fatálního jednání jedné z postav v závěru filmu. Ale naprosto nefunguje a vyznívá jako obrovsky zbytečný nesmysl. V jiné části filmu se dozvíme, že přežít výbuch sopky v bezprostřední blízkosti je ještě jednodušší, než přežít výbuch atomové bomby, pokud se schováte do ledničky (mrk mrk). Nejnověji vytvořený dinosaurus určený pro bojové účely má mít údajně vysoce vyvinutý čich, ale ve chvíli, kdy se honí za hlavními hrdiny, ho očividně až tak vyvinutý nemá. Pokud už někomu jde opravdu o život, je vždy zachráněn zásahem v poslední chvíli (nejlépe T-Rexem nebo raptorem). Zkrátka když se něco scenáristům hodilo do krámu, logika šla stranou. Napětí žádné. Přísliby odklonění k hororu nenaplněny. Avšak čím tento snímek opravdu výrazně trpí jsou naprosto černobílé a tendenční postavy. Někdo je „zlý“ a někdo je „hodný“. Nic mezi tím. „Zlý“ umře, „hodný“ přežije. Nikdo ničím nepřekvapí. Někdo z děje znenadání zmizí a někdo je pro děj dokonce úplně zbytečný (trapně nevtipný neurotický ajťák). Mně už tohle opravdu nestačí. (21.06.2018)

Na jedničce jsem byl v kině, tak ani tentokrát jsem pokračování nemohl vynechat a musím říct, že jsem nelitoval. Sice se toho moc nového čekat nedalo, ale přesto nám Bayona naservíroval další nálož dinosaurů a byla docela radost se na to dívat. Nechybí akce, nový zmutovaný dinosaurus, emočně vypjaté situace, ani sranda, každej si tu zkrátka přijde na své. Ať se jde Spáčilová bodnout. :D (03.07.2018)

Prostě takový normální Juráč, kde je nejhnusnější obludou Howardoceratops, který se zase celou dobu urputně snaží sežrat Marka Taclíka. Opravdu nevím, co ta místní Assvenžry pětkující partička pižmo dštících kokotích paleontrozumbradů v podstatě od fantasy konceptu druhohorních ještěrek na izolovaném ostrově jako čekala? Strašlivou mluvící bubuhlavu z kosmu a kohortu létajících brontobuzíků v pitkáčích a pastelových pelerínkách? Už od počátků se celý Parkosvět vyvíjí jedině tak, že každý díl prostě tasí nějakého nového Zprdelesaura, hrozivějšího, pažravějšího a ajnštajnovatějšího než kdy předtím, chudák Téčko už je tak jen ňuňavý domácí mazlíček, Raptoři aportují, dávají pac, šukají vám nohu a sem tam si cvičně spočtou nějakou tu kvantovou rovnici, no a hloupí býložravci jsou jen do počtu, aby mohli smutně kvílet a pateticky chcípat za monumentálního fidlingu. Nic víc, nic míň. No a co, pořád je to skvěle udělaná, svižná áčková zábava, neopírající se o slaboduché omalovánky pro debily. (31.07.2018)

Vlastně stejný paskvil jako Justice League, jen ta brutální úřednická úslužnost a zbavení jakékoliv příchuti v komiksové týmovce vynikne, kdežto tady se ztratí, protože jde přece jenom o banálnější námět, takže se i při stejné neschopnosti výsledek míň rozpadá. Jsem každopádně zastánce jedničky (míněno restartu), a když Trevorrowi vytýkali, že nechápe, jak má vypadat bloskbuster, a jen patlá, co ho napadne, stavěl jsem se proti. Mačkám ale ctrl+c a ctrl+v u těch výtek a vkládám je sem. Jediná vykupitelská momentka je noční scéna v gotickém hradu, kde holčičku v posteli ohrožuje dinosaurus, která je naplněním veškerých mých dětských nočních můr po koukání na jedničku (míněno originál). I tenhle záblesk naděje je ale ubit nudou a sterilitou dementní zápletky, neexistující chemie mezi postavami i neschopností vystavět napínavou scénu a okamžitě ji nepopřít. První polovina je ukázkou toho, jak vyvolat absolutní nezájem, kdy vyloženě chcete, aby vás zbytek nudil a mohli jste aspoň zůstat naštvaní. Pak to jde trochu nahoru, i když horší vyprávění si nejde představit (nulové payoffy na všechny budované motivy) - ale jen trochu. Jednička pro mě byla sympaticky meta, i když určitě nevybroušená a kompromisní. Tohle je jen ztráta času. 1 a 1/2 (20.06.2018)