Jurský svet: Zánik ríše

Bayona natočil noční můru dítěte. Dinosaurus v pokojíčku! Jsem příjemně překvapený, že dvojku nepojali jako ždímačku peněz a ukuchtili v rámci možností poměrně originální příběh. Plný nelogičností a lidské hlouposti, ale zábavný (jak úvod se sopkou, tak naháněčka viktoriánským barákem). Konec nabízí zajímavý příslib budoucnosti. Už jsem zvědavý na trojku. (07.09.2018)

Sklamanie. Úvodná polka bola ešte zaujímavá a dosť dobrá, ale druhá polka a hlavne finále, bolo skutočne nemastne neslané. To čo sa mi moc nepáčilo na Jurskom Parku dvojke, presne to iste dali do Jurského Sveta dva (akurát ten mal aspoň vymakanú akčnú stránku). Nudné a nevýrazne vedľajšie postavy, tupé chovanie postav, podobný príbeh, kde sa dinosaury ťahajú k nám do obývačky a násilný humor, ktorý ani nieje moc vtipný. Škoda, kde sa vytratila ta atmosféra a strach s dinosaurov ? P.S.: za titulkami sa nachádza menší bonbónik. 70% - 3* (21.06.2018)

Jakožto zdejší hororový expert obvykle s blockbustery pro popkornové publikum neztrácím svůj drahocenný čas, avšak tvorbu režiséra J.A. Bayony bedlivě sleduji již od jeho znamenitého hororového debutu s názvem El orfanato, a tak jsem dal šanci i této nenáročné podívané. A to v naději, že Bayona využije štědré dolarové injekce k vybudování obstojné atmosféry a tedy i restartu své po hříchu uvadající kariéry. Naděje bohužel zemřela po pár minutách. Nebýt vysokého rozpočtu, který se promítl do ucházejícího CGI, mohli bychom Jurassic World: Fallen Kingdom bez problémů zaměnit za jakýkoliv generický počin od studia Asylum. O napětí nezavadíme, akce uspává a hudba je povětšinou omezena na nekonečnou repetitivní smyčku bez jakékoliv relevance k ději. Scénáristé se vzmohli pouze na recyklaci staré látky, v důsledku čehož snímek zhruba polovinu stopáže připomíná remake filmu Lost World: Jurassic Park. Ve stupidnějším pojetí a se zcela nezajímavými až otravnými šablonovitými postavami, kterým přejete bryskní setkání s dinosauřím chrupem. Odpad. (11.06.2018)

Jak jsem si všiml, v kině se nejlépe bavily malé děti. A to zřejmě bude jediná skupina diváků, která film ocení. Jurský svět: Zánik říše je v prvé řadě opravdu líně napsaný snímek. Scénář prvoplánově směřuje k třetímu dílu, děj je tomu výrazně podmíněn a v mnoha místech kvůli tomu působí opravdu hloupě. V jednu chvíli přijde odbočka k jakémusi rodinnému dramatu o klonech, která má fungovat jako morální obhajoba fatálního jednání jedné z postav v závěru filmu. Ale naprosto nefunguje a vyznívá jako obrovsky zbytečný nesmysl. V jiné části filmu se dozvíme, že přežít výbuch sopky v bezprostřední blízkosti je ještě jednodušší, než přežít výbuch atomové bomby, pokud se schováte do ledničky (mrk mrk). Nejnověji vytvořený dinosaurus určený pro bojové účely má mít údajně vysoce vyvinutý čich, ale ve chvíli, kdy se honí za hlavními hrdiny, ho očividně až tak vyvinutý nemá. Pokud už někomu jde opravdu o život, je vždy zachráněn zásahem v poslední chvíli (nejlépe T-Rexem nebo raptorem). Zkrátka když se něco scenáristům hodilo do krámu, logika šla stranou. Napětí žádné. Přísliby odklonění k hororu nenaplněny. Avšak čím tento snímek opravdu výrazně trpí jsou naprosto černobílé a tendenční postavy. Někdo je „zlý“ a někdo je „hodný“. Nic mezi tím. „Zlý“ umře, „hodný“ přežije. Nikdo ničím nepřekvapí. Někdo z děje znenadání zmizí a někdo je pro děj dokonce úplně zbytečný (trapně nevtipný neurotický ajťák). Mně už tohle opravdu nestačí. (21.06.2018)

Zatímco jak Crichton, tak Spielberg si v Jurském parku (tedy jakési alfě toho všeho jurského) dávali s prvním dinosaurem hodně na čas, v Jurském světě na první ještěrku nemusíme dlouho čekat a divák je svižně uveden do děje na Isla Nublar, kde vládu převzali naplno dinosauři a kde homo sapiens připomínají jen vraky aut v džungli a pozůstatky zábavního parku pozvolna pohlcované džunglí. A ačkoliv poslední návštěvníci - tedy ti kdo návštěvu přežili, už nikdy nechtějí o dinosaurech ani slyšet, už se našla skupinka aktivistů, kteří ty roztomilé ještěrky chtějí zachránit. Na ostrově se k činnosti probudila sopka a výbuch zabije vše živé. Já tedy nevím, ale jednadvacáté století by se mělo nazvat v budoucnu stoletím zachraňovacím. Ať se děje co se děje, vždy se najde někdo kdo musí zachraňovat. Teď se například zachraňuje populace v Africe tím, že se přesouvá do Evropy, nejeden dálniční obchvat udušených měst zase brzdí zachraňovači střevlíků a muchniček, tady jsou to aktivisté co by ty roztomilé pterodactyly co vyzobali půlku návštěvníků, alosaury, raptory, T-Rexe, brachiosaury, stegosaury atd... musí prostě zachránit. A samozřejmě, když je řeč o raptorech, po ostrově někde běhá inteligentní a mazlivá blů... Naštěstí jsou aktivisté vyslyšeni bohatým mecenášem a záchranná výprava může začít... Jenže ouha, nic není tak krásné jak se na první pohled jevilo... Dál nebudu spoilerovat. No co dodat k filmu, vizuální efekty super, na velkém plátně v kině ty výbuchy vulkánu i ještěrky vypadaly super. Co se ale scénáře týče a těch všelikých prapodivných zvratů, z toho mi šla hlava kolem a místo to bylo až k smíchu jak to bylo blbé... Konec si nechal prostor pro další popcornový blockbuster, jen nevím jestli ještě na něj budu chtít do kina jít... Jen díky tomu, že jsem byl odkojen knihami pánů Augusty a Buriana, jen díky tomu, že jsem chtěl být paleontologem a vždy záviděl Rossovi z Přátel jeho doktorát, jen díky knize M. Crichtona co jsem tenkrát četl, jen díky tomu dám za tři uspávací střely. Jen díky tomu, jinak by to bylo jen na dvě... * * (13.07.2018)