Underground

Té hudby bylo trochu příliš, chvílemi už to připomínalo nepřetržitý kravál, obrazy maluje Kusturica jako vždy úchvatné, gagy jsou povedené, tragická rovina dost nepovedená a dohromady mi z toho vychází pořádná pitomost. Což u jiných Kusturicových filmů nevadí, jelikož jde většinou "pouze" o poetické balkánské obrazy. Tady ano, protože Underground se ještě navíc snaží něco sdělit a to se mu kvůli přemíře ztřeštěností, řvoucích dechů, tančících a pitvořících se lidí moc nedaří. (17.07.2011)

Tak konečně mi Kusturica umožnil proložit svůj život i trochou toho inteligentního jugoslávského humoru. Film se pokouší o dvě diametrálně odlišné roviny, z nichž v mých očích fungovala rozhodně pouze ta humorná. První polovina snímku je v mých očích výrazně lepší než ta druhá. V momentě, kdy si hlavní hrdina začal hrát na inteligentního a nosit brýle, tak kvalita poněkud poklesla a humoru ubylo. Jste-li fanouškem bláznivých až šílených filmů plných absurdity a je-li vám vlastní spousta alkoholu, tance a zpěvu, tak byste si s Kusturicou měli rozumět. Opravdu těžce živelná záležitost, která Vám zaručeně napumpuje spoustu energie a elánu do žil. Líbí se mi Kusturicův styl. Kvalitní filmová záležitost, které lehce podráží nohy samozřejmě dlouhá stopáž a s ní spojeného příliš mnoho prostoru pro nepříliš úspěšnou hru na vážnou notu. Trošku škoda, že se celý snímek netáhl v duchu v jakém odstartoval. Lepší tři kousky. (04.07.2018)

Válečný Bělehrad není zrovna ideální místo k životu, zvlášť pokud se neumíte dobře otáčet. Což ale Marko a Černý rozhodně umí. Když ale začíná jít do tuhého, musí se Černý (i se svou rodinou i přáteli) začít skrývat, a ideální místo je pod Markovým domem. Společně zde vytvoří dílnu na výrobu zbraní - které Marko dokáže velmi snadno zpeněžit. A když skončí válka, rozhodne se Marko nechat lidi v podzemí dál žít v iluzi válečného stavu, a dál těžit z jejich práce ... Filmy Emira Kusturicy zatím šly vždycky tak nějak mimo mne, a tak jsem vůbec netušil, co od něj čekat. Nakonec se dostalo i na něj, a konkrétně na Underground - no a jak to říct, úplně tak moc nadšenej nejsem. Nápad (scénář) je sice brilantní, fakt jsem se pochechtával po celý film, jenže Kusturicovo zpracování mi vůbec nesedlo. Zvlášť u rádobyvtipných scén jsem se hodně nudil, a přišlo mi, že jsou ve filmu jen tak navíc, aby se mohl Kusturica pochlubit, že natočil jeden z nejdelších filmů všech dob. Stejně tak po herecké stránce mne účastníci nijak nepřesvědčili, i když "stárnutí" hrdinů je zvládnuté na jedničku. Když sečtu své pozitivní a negativní pocity z tohoto filmu, tak jsem na čistém průměru ... (08.09.2011)

Underground je živelnou variací Všech dobrých rodáků po balkánsku (koneckonců Kusturica měl Jasného film velmi rád). Rozdíl tkví v tom, že zatímco "Rodáci" jsou filmem natočeným v pomalém, lyrickém, tak trochu nepřítomném duchu kulturní tradice západně-slovanské, Underground je hypertenzní, bláznovstvím, magií a jihoslovanskou horkokrevností protřenou epikou, kdy s hrdiny prožíváme nejen celé životy, ale předně celé dějiny. Kusturica ovšem netvoří nacionalistický pomník, nýbrž velkolepý, po felliniovsku postavami napěchovaný ohňostroj, který od začátku do konce skvěle baví, budí úžas, kolik nápadů a poetična v tom je, a v závěrečné sekci přirozeně jímá. Underground, nejspíš vůbec nejdrásavější vítěz Zlaté palmy, zkoumá přitom věčnou otázku, zda přátelství dokáže obstát bez ohledu na proměny doby. (29.01.2024)

Toto je jedno veľké šialené podobenstvo, ktoré ukáže zložitosť, bláznivosť a dušu juhoslovanských dejín, ľudí a charakterov. Ku koncu je to veľmi metaforické a do jednotlivých postáv si človek môže dosadiť aj jednotlivých vojnových zločincov. Tu je toho toľko, čo by sa dalo povedať, že snáď najlepšie bude to nechať tak, lebo to treba vidieť, to je zo života. Po všetkých stránkach skvelé, vtipné až smutné. Veľmi silná tragikomédia. Tento film hovorí sám za seba, nanešťastie je pridlhý, až za únosnú mieru. (10.04.2012)