Čierna mačka, biely kocúr

Spolu s "Otcem na služební cestě" asi jediný Kusturicův film, který mám bez výhrad ráda a mýma očima nejlepší z jeho poválečné tvorby. Film vykazuje řadu výrazných prvků jeho uměleckého stylu, především multikulturních motivů, obdiv filmového vidění Petroviće a Felliniho, množství tematických autocitací předchozí tvorby a intertextových odkazů na evropskou poválečnou literaturu s filozofií ztracené generace. Suverénní svět cikánů na Dunaji jako karnevalové panoptikum svérázných figurek je uvěřitelná moderní pohádka a voní láskou k lidem a k životu, což ve snaze zaujmout formou postrádám u ostatních jeho poválečných filmů. (10.12.2007)

Hodně ulítlej film. Jak je ulítlej, tak je vtipnej. Tamten kokain man je fakt hustej týpek. Je to zatím jediný film, který od Kusturici znám, ale určitě si u mně udělal dobrou reklamu. Do ruky se mi dostal soundtrack. Hudba Gorana Bregoviče je neuvěřitelně našláplá. Je to perfektní podklad k takovému filmu. (15.11.2004)

Viděno během Challenge Tour - Filmový lov: Úkol číslo 13 - Film s barvou v názvu. Málem začínám propadat panice, že se můj filmový lov začíná měnit v lov na filmové blbosti. Kusturicova poetika se se mnou naprosto míjí, nežeru mu to a nezasmál jsem se ani jednou. Pokud budu chtít vidět bizarní postavičky jako z nějakého panoptika, pustím si rozhodně jiné filmy. Dvě hodiny nudy, jedna hvězdička za ústřední píseň a nostalgii spojenou s No Mercy. (07.06.2015)

Čiena mačka, biely kocúr je podľa mňa klasicky vystavaná bláznivá komerčná komédia. Má tú výhodu, že sa odohráva v pre nás filmovo veľmi exotickom a málo frekventovanom prostredí. Všetci sú blázni, dostávajú sa do nesmierne vtipných a trápnych situácií a my sa môžeme smiechom aj udusiť. Kusturica sa podľa mňa inšpiroval bláznivými francúzskymi a talianskymi komédiami a pridal svoj jedinečný neopakovateľný štýľ. Vznikla takmer dokonalá komédia. (11.08.2012)

Zvláštní, že když se o komedii z prostředí cikánských, kazachstánských a podobných rodin kdesi směrem na východ pokusí pan Vejdělek nebo americký sitcomista Larry Charles, dopadne to docela otřesně. Pokud se ale tématu chopí jeden z nejslavnějších žáků Otakara Vávry Emir Kusturica, vznikne opravdu vtipná a trefná komedie, která se ke svému úspěchu nepotřebuje nadřazovat nad hlavní hrdiny. (03.06.2011)