Lidé, kteří šlapou tygru na ocas

Reziser Akira Kurosawa /Dersu Uzala, Rasomon/ natocil pekny film o Yoshitsunem, ktory uteka z feudalneho stredovekeho Japonska, spolu s kumpanmi v prezleceni za mnichov. Dej filmu sa odohrava v obdobi Kamasliepka, teda pardon, Kamakura, kedy jeden tamansky rod porazil dalsich tamanov - prvy tamansky rod sa volal Mynamoto a druhy Taira, pricom zvitazil Taira nad Mynamotom. Pardon, zase naopak. To je jedno, proste SK a CZ porovnavacia baza je Europa, nie Azia a mne xpokojnosti staci, ze viem, ze jestvuje nejake obdobie v Japonsku ako Kamasliepka. Rezia Kurosawu je vyborna, reziser sa pohral s kazdou jednou scenou, dialogy su na urovni a herci boli na urovni - poznal som len Susumu Fujitu /Velka Legenda Judo 1943/ hral vyborne. A typicke pre Kurosawu je pomale plynutie deja a filmu. 80 % (12.04.2016)

"Lidé, kteří šlapou tygru na ocas" rozhodně není klasický film a to nikoliv kvůli délce, nýbrž svou formou. Nejen že to je adaptace divadelního představení, a to navíc adaptace která na divadelnost rozhodně nehodlá rezignovat, ale ještě ke všemu je to divadelní představení japonské. Jde tedy divadlo s pevně danými pravidly, důrazem na hercův výraz, na jeho řečovou ekvilibristiku, pracující například i s maskami, s tancem, s doprovodem tradičních hudebních nástrojů atp. A přesně tohle také Kurosawovo přetlumočení obsahuje. Je tu výrazný dramatický herec, sekunduje mu herec komický, celek je rozčleněn na jednotlivé obrazy v nichž, stejně jako v divadle antickém, platí jednota času, místa a děje... Pokud tedy hledáme v tomhle dílku klasické filmové napětí nebo děj, asi budeme zklamaní. Pokud ho ale vezmeme jako skvělou ukázku tradiční japonské kultury, budeme bezpochyby příjemně překvapeni... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: Dudek, Madsbender (14.03.2021)

Ještě že ti lidé nešlápli tomu tygrovi na něco jinýho. To by mohl Kurosawu sežrat a my bychom přišli o Rašomona, Yojimba i Sedmero samurajů, tím pádem taky Sedmero statečných a Clintova muže beze jména a svět by byl hned smutnějším místem. A po této filozofické vsuvce překročíme tygrův zašlápnutý ocas a přejdeme již k filmu samotnému. Jedná se o jednoduchý příběh natočený kompletně v kulisách. První půl hodinu se pořád někam jde a je to pěkná nuda, pak se někam dojde a najednou to začne bavit. Scéna v táboře při přechodu hranice byla úžasná. Konec je totálně divný. Z herců je samozřejmě nejzásadnější ten pošuk :-) (18.06.2011)

Pôsobí to divadelne. Ako keby sme si na chvíľu odbehli na nejaké predstavenie Nó A hoci to spĺňa takmer všetky atribúty, ktoré neskôr budú robiť historický žáner v Kurosawovom podaní tak pamätným ( chýba tu  výraznejšia charakterizácia), ten príbeh je vo svojej jednoduchosti vlastne celkom zábavný. Celé by sa to dalo aj nazvať Očami nosiča. Ten, ako ústredná postava sprevádza a pomôže panovníkovi a jeho ochranke prezlečenej za mníchov. Hudobné, atmosférické a v zásade aj dynamické. Ako celovečerný film to mohlo byť výborné. (03.04.2022)

Jeden z raných filmů známého japonského režiséra vychází z tradičního japonského dramatu divadla Nó - Ataka. Děj snímku se odehrává začátkem období Kamura, kdy rod Minamoto poráží rod Taira a k poměrně slušné lokální moci se dostávají bratři Joritomo a Jošitsune. To se samozřejmě nelíbí císaři Širakawovi a oba bratry lstí rozeštve. Jošitsune je tak donucen se skupinou svých stoupenců uprchnout ze země. Problém nastává v okamžiku, kdy je třeba přejít přes území ovládané jeho bratrem, na němž jsou umístěny zátarasy, které tomuto útěku mají zamezit. A právě v tento okamžik snímek začíná. Akira Kurosawa se spíše než o ryze autorský počin snaží vzdát hold původní hře. Vzdává se tak venkovního prostředí a možností většího rozvinu děje a sází spíše na teatrálnost a interiérové scény. Do rukou se nám tak dostává poměrně zajímavý snímek, kterému se důmyslně daří pojit tradiční japonské drama a filmový průmysl. Nebyl by to však Kurosawa, kdyby hru neobohatil o nějaký svůj prvek. Jak je zde již v několika komentářích uvedeno, jedná se o komickou postavu nosiče, který na sebe neustále strhává veškerou pozornost. Největší problém v režisérově záměru vidím ve faktu, že děj, který je vytržen z kontextu, nemusí být pro neznalé příliš zajímavý. (02.03.2010)