K smíchu - Série 2

Druhá série není úplně špatná, ale není zdaleka autorsky vypiplaná a celistvá jako ta první. Škodí jí větší počet dílů, než dokáže naplnit a z hluchých dílů se dá poznat, jak vlastně dnes fungují pokračování seriálů na zakázku, kdy vznikne zcela pitomý díl mimo koncepci - nejhorší díl je bezesporu vzpoura mezinárodních moderátorských "klonů" Picklese, který nemá nic společného s cynickým humorem, ani poctivou porcí deprese z tragiky lidského života a vycpávkový dětský díl o jistém podpisu. Prostředek seriálu je nepodstatný a teprve s posledními díly se vrací kvalita. Samozřejmě to opět stojí celé na Careym, který tady skvěle hraje tragikomickou postavu a drží seriál nahoře. Radši bych, kdyby už seriál nepokračoval. (29.03.2020)

První řada byla úžasná a proto jsem se na pokračování těšil. A přišlo menší vystřízlivění. Je zde pár hluchých epizod a téma začíná být již trochu vyčerpané. Ale přesto je tu stále hromada nápadů, hravá režie, zkrátka osobitá podívaná. V poslední třetině se to tvůrcům, ale povedlo a znovu z příběhu a postav mačkají sto procent a celé zakončení je přímo geniální, po němž už nic přijít nemusí, protože je dostačující a zcela originální. 7/10 (18.05.2020)

U Kidding jsem měl takový zvláštní pocit, že jsem jasně věděl, o co půjde. Alespoň v rámci mé subjektivity, že se mi seriál bude líbit, i když jsem po první sérii nevěděl skoro nic, o co vlastně šlo. Jak čas běžel došlo mi něco a zjistil jsem, že jde přesně o styl bizarního humoru, který miluji, a který hledám. Nevím jestli jsem byl dříve skeptik nebo suchar, ale přijde mi, že ve druhé sérii už byli tvůrci vypuštěni plně z řetězů. A plus k tomu vydali ze sebe to nejlepší v oblasti provázanosti děje, absurdity a geniality v jednom. Těžko se to popisuje, zvláště, když se stále seriál nezbavil divným a skoro nelogických momentů, které někdy zbytečně kazí naprosto dokonalou atmosféru. Tento návrat skvěle vyšel. Ale uvidíme, co bude dál... já jsem pro. "Svět je plný magorů, kteří věří, že svět je plný magorů." (22.03.2020)

Obecně bývám dost opatrný k druhým sériím u projektů, v nichž jde zároveň o tu poslední, často je vynucený úspěchem předcházející série a tvůrci nemají celý příběh už původně rozmyšlený na takovou řadu epizod. Ale v případě K smíchu nebylo pochyb, že by Michel Gondry s Jimem Carreym nenavázali na společný comeback, který mi v případě první série udělal nesmírnou radost.. Podobně jako minule K smíchu je nesilnější v balancování mezi humorem a úzkostí, kterou zažívá ústřední postava Jeffa Picklese. Odvážnější a několikrát nikoli tak celistvě uchopená příběhová jízda, jejíž pokles v prostředku mě vyloženě mrzel. Fascinovalo mě, jak i třeba průměrné či nadbytečné epizodní zápletky, ale umí pokaždé v závěru vystřelit přímo do srdíčka.. A i přes řadu výhrad musím před samotným závěrem smeknout klobouček a doznat, že tvůrci věděli, co dělají.. 75% (23.02.2024)

2. série Kidding je ještě víc out of this world než ta první, což už si fakt vysvětlit nedokážu. Začíná se tu zapojovat hodně mysteriózních až fantasy prvků - třeba linie se synem Willem pro mě byla strašně zajímavá, ale druhá série byla takový mess, že vůbec nevím, jestli se dá veškeré dění nějak odůvodnit či objasnit. Twisty ale nabírají na obrátkách, víří tu ještě mnohem více emocí a každá postava řeší palčivé životní strasti. Líbila se mi tu postava Justina Kirka, která děj obohatila o zajímavou linku. Sice je nutno říct, že jednotlivá kvalita dílů dosti skáče, při čemž hlavně prostředek zeje tvůrčí prázdnotou a ten pátý s Arianou Grande byl totální mindfuck, ale ty tři poslední díly byly neskutečně brilantně napsané, absolutně mě strhly po emocionální stránce a promluvily mi do duše několika filozofiemi o životním štěstí a neštěstí. Každá postava dostala svůj prostor na zakončení své linky a dlouho jsem neviděla lepší závěr seriálu. Bohužel to ale nevykompenzuje ty předešlé nudné díly. I tak se mi ale tento seriál vryje do paměti svou lidskou stránkou. (28.06.2022)