Dersu Uzala

Obávám se, že na původní verzi to nemá. Akira Kurosawa se zde soustředil hlavně na postavu Děrsu Uzaly a vybral naprosto famózního herce, a pak na jeho schopnosti přežití v divočině (a s tím spojenou kritiku nebo jakýsi povzdych nad nesmyslností života ve městech, kde člověk musí za vše, co má v tajze zdarma, platit. Naprosto však okleštil příběh, vztahy, jednání postav, samotné zeměměřičské prvky a co nejhoršího - přírodu. Za celý film uvidíme v tajze jednu jen chycenou laňku a jednoho tygra! Kde jsou třeba ti soboli? Původní verze má navíc sevřený příběh, který odněkud někam jde, snaží se o jistý dramaturgický oblouk, Kurosawa pojal svůj film jako sled scén bez jakékoliv větší dramaturgie. V původním filmu se hodně dozvíme o zeměměřičství, o lidech, různé podrobnosti, to zde rovněž chybí nebo je pouze v minimální míře. Zkrátka, přesto, že je původní film o hodinu kratší, je obsažnější a dává víc informací i záběrů skutečně krásné přírody. Kurosawova verze je chladnější, přírodu poněkud ignoruje, a soustředí se na tvrdé možnosti přežití, určitou mystiku, přemýšlení o životě obecně (Číňan na začátku) a motem tohoto snímku by mohlo být to, co v něm zazní: Člověk je velice malý oproti silám přírody. A v tom je tato verze velmi silná. V tom sdělení, že příroda není žádná kamarádka, může i zabít, ale nabízí i potravu, možnosti přístřešků nebo dříví na oheň. A že nám, městským lidem, ta spojitost hodně chybí a moderní člověk by v ní snad ani nepřežil, protože všechny své instinkty a schopnosti pozorování ztratil. (04.04.2020)

Hluboce lidský a přitom neokázalý a nekomerční Kurosawův film o přátelství ruského kapitána - topografa a sibiřského lovce Dersu Uzaly. Příběh byl zajímavý, není mu co vytknout, ale na film hodnocený Oscarem za nejlepší cizojazyčný film zas ne až tak převratný a výjimečný snímek. Možná napodruhé přidám hvězdičku, Kurosawu obvykle docením až při dalším sledování. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=tLnSD8tIqWc (31.10.2010)

Kurosawův velký film o malém pozoruhodném lovci z národa Goldů Děrsovi, který se spřátelí s ruským badatelem Arseněvem a společně putují panensky krásnou sibiřskou tajgou, tou dobou ještě nezmapovanou. Střet dvou kultur, které si mohou být vzájemně prospěšné a vlastně na sebe i odkázané, protože jeden bez druhého by v cizím prostředí dlouho nepřežil. Zřejmě bych byl spokojenější a hodnotil lépe, jenže jsem si film pustil na originálním dévédéčku z produkce Řitka video (už název té společnosti mě měl odradit) a přepis videa byl natolik katastrofální, že všechny ty nasnímané obrázky divoké přírody ztratily na kráse .. (Viděno během dubnové Challenge Tour 2015) (13.04.2015)

Proč je pro mě zrovna tenhle film tím nejhorším, co Kurosawa natočil? Rozhodně to není stopáží, neboť ta patří k těm nejskromnějším v režisérově práci. Ale naprosto postrádám jakékoliv poselství. To, že dva muži brouzdají neposkvrněnou přírodou, je sice príma, ale dokument na toto téma by mě mohl bavit tak dvacet minut. Film je prý o přátelství. Jednak netuším, jak se to kapitánovi a Uzalovi projevilo, druhak je mi to úplně jedno, protože ani jedna z postav mě citově nikterak nezaujala. A dokonce mě ani netrápí závěrečná otázka, zda by Uzala žil, kdyby mu kapitán na rozloučenou nevěnoval nejmodernější pušku. Tenhle film je studenější než Sibiř sama a já už vím, že jsem ho nepotřebovala vidět. (15.12.2013)

Brilantně citlivým pohledem Akira Kurosawa natočil příběh Děrsu Uzaly o jeho průzračné duši. Co je vlastně na prostém příběhu pro mě tak působivé? Zjistit, po těch dlouhých letech ve městě, že podmanivá louka krásně voní a strniště píchá a navracet se do světa přírodních zázraků, které v tomto filmu přímo jsou poeticky laděné. A donutí člověka se vážně zamýšlet nad hodnotnými věcmi v životě. (01.01.2009)