Armageddon

Grace ve zpomaleném záběru běží do náruče svého hrdiny, taťka zachraňuje celej svět, ženuška se synkem se vrací k nešťastnému mužíčkovi, celý tým drsných vrtáků chrlí patetická moudra ostošest a titulkový závěr v kostele je už vážně hardcore cukrovka. Trošku přes limit, trošku přes závit. Tolik růžové sračkovosti by vystačilo osmdesáti romantickým cajdákům. Tři hvězdy patří dalším polohám snímku - trikové bombastičnosti a komediálním scénám, které narozdíl od svých patetických sestřiček plní svou úlohu dokonale. (25.12.2006)

Testosteron napumpovaný na maximum, stejně jako všudypřítomné americké vlastenectví. Všechno je to tak sebevědomé, že prostě u těch bezobsažných scén nelze, než držet palce. Hlavně, když jsou tak výborně řemeslně zvládnuté. Divák začíná ucvrkávat hned u úvodních destrukčních orgií, následně začne na prstech obou rukou počítat jednotlivé herecké hvězdy, brzy si k nim najde cestu, pak si bude užívat výbornou hudbu nebo dokonalé kamerové filtry, jen škoda, že ty svižně natočené sekvence tak trochu brzdí přemrštěná stopáž a zejména v druhé polovině několik scén, které šly hravě prostříhat. Když pak začnou scénáristé, kteří dávají postavám do úst místy neuvěřitelné „perly“, házet našim hrdinům klacky pod nohy, jen aby cestu k heroickému americkému vítězství ještě víc podpořili a zdramatizovali, lehce to zamrzí. Jinak jsme nicméně tuhle adrenalinovou jízdu a po Skále druhého nejlepšího Michaela Baye na střední škole sjížděli co půlrok. A pořád jsme ty palce drželi. Božská zábava. Kdo nechce (filmoví i životní teoretici nechť se nechají poučit o tom, jak mají vypadat pravé filmové emoce), ať jde klidně pozorovat mravence nesoucího kousek stébla nebo západ slunce. Stejně nebude tak vymazlený jako u Baye a Bruckheimera. (31.05.2015)

Michael Bay to dokázal!!! Netušil jsem, že existuje film, který svojí prostoduchou patetičností dokáže přetrumfnout Emmerichův megablábol Den nezávislosti. Nicméně Bay skóroval způsobem tak vehementním, že protrhl síť a pobil diváky na zadní tribuně. První minuty nicméně nenasvědčují žádnému extrovnímu výkonu, spíše všechno uklazuje na slušné akční scífko s dobrými herci a určitým sarkastickým nadhledem, nicméně nejpozději ve chvíli, kdy prezident USA rozbalí svůj mesiášký šlágr a anonymní maminka prohlásí pro mě osobně jednu z nejdebilnějších vět v dějinách kinematografie: "To není prodavač, to je tvůj tatínek!", začne mít Armageddon ty správné grády. Poté sice následuje poněkud slabší pasáž, kdy má film akční obrátky, všechno bouchá, kazí se, napravuje... až to začne být trochu nudný ohňostroj. Jenže ještě je tu excelentní závěr, kde jsou konečně k vidění zase nějaké ty pěkné kompozice s americkými vlajkami (herci je mají dozajista i trenkách) a ke slyšení perly typu "Byl jsi nejlepší, Harry!" Bay doslova exploduje orgasmem patosu, kýče a debility, která nezná hranic. Je to orgasmus silný jako exploze asteroidu, podpořený famózně naaranžovanými záběry a zejména (po kolikáté už?) výtečným scénářem, který má takovou verbální a stylistickou sílu, že mě z něj rozbolela hlava. Nezlobte se na mě za ten odpad. Je to labužnický odpad, takový odpad, který si ponesu v srdci zřejmě až do svého osobního Armageddonu. Jen se modlím, aby ho ještě něco nepřekonalo. Co to máš v kapšššiššče, Rolandku??? (06.11.2005)

Žádná dokonalost v oblasti filmu, ale pořád fajn film, který se podařil hlavně v originálu. Michael Bay přináší na světlo světa (nebo spíš asteroidu) zase své americké vlastnenectví, ale proč ne. Ano, tenhle film je plný klišé a v podstatě by si nezasloužil ani ty tři hvězdičky... nicméně ale má Bruce Willise a Billyho Boba Thorntona a s těmi pro mě nemůže být žádný film průměrný :-) (07.05.2006)

Člověku se až chce zvolat: "Unbelievable!" Nechápu a nevěřím svým očím. Příběh pro mě natolik akční, že mě svou akčností unudil k smrti. K otázce patosu a patriotismu snad není co dodávat. Snažil jsem se ve filmu vidět KevSpou zmiňovaný meziřádkový myšlenkový proud, ale dělání si bžundy (legrace) z patriotismu a vlastenectví jsem v tom opravdu neviděl. Osobně jsem aspoň čekal zdařilou formu - nevěřil jsem však svým očím. Nevím, jestli film za ty roky již tak zestárl nebo jde fakt o tak formálně nepovedený kus... Shrnuto a podtrženo: Dlouho jsem se rozhodoval mezi 1 a 2 body. Nakonec zvítězily 2 hvězdy; více než za zásluhy jde však o mou občasnou slabost nebýt krutý v hodnocení. ;o) (19.06.2005)