Réžia:
Stanley KubrickScenár:
Stanley KubrickKamera:
Stanley KubrickHudba:
Gerald FriedObsahy(1)
Davy Gordon je boxérsky šampión, v tejto chvíli sa mu však práve nedarí. Po prehratom zápase sa rozhodne prijať ponuku svojho strýka a stráviť pár dní voľna na farme, ďaleko od hluku a zhonu mesta. Náhodne spoznáva Gloriu, ktorá pracuje v tančiarni pre gangstra Rapalla. Davy Gloriu ochráni pred ďalším z Rapallových návrhov a tak si získa sympatie mladej ženy. Davy s Gloriou sa do seba zamilujú, chystajú sa vziať a odísť na strýkovu farmu. Tesne pred odchodom si Davy ešte potrebuje vyzdvihnúť peniaze od svojho manažéra Alberta a dohodne si s ním stretnutie. Náhoda však kruto zasiahne do života všetkých postáv. Rapallo nezabudol na úrážku, ktorú mu uštedril mladý boxer a chystá pomstu. Pošle svojich zabijakov, aby Davyho zmlátili, tí si ho však pomýlia s Albertom, ktorý zakrátko zraneniam podľahne. Keď sa Davy dozvie o Albertovej smrti, vydá sa hľadať Rapalla. Sokovia sa nakoniec stretnú v opustenej továrni na figuríny... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (121)
Tato hodinová režijní druhotina Stanleyho Kubricka, je širší veřejností poněkud opomíjena. Je to film točený ještě v podstatě amatérsky s téměř nulovými financemi. I Kubrick se později choval k tomuto filmu trochu macešsky. Je pravda, že ve srovnání s jeho pozdějšími kousky STEZKY SLÁVY počínaje a SPALUJÍCÍ TOUHOU konče, jde o takový sranda projektíček. Tenkrát šlo jen o první experimenty, snahu upozornit nějaké studio. Když ale přihlédneme k primitivním podmínkám a k tomu, že jde o počáteční pokusy, nelze než znovu před mistrem smeknout. Již zde se projevil Kubrickův cit pro práci s kamerou a talent pro gradaci napětí. Zvláště bych vypíchl záběry do ringu skrze provazy a závěrečný souboj, ke kterému se dostáváme ve stále se stupňujícím tempu, které startuje již pohledem z okna na policejní razii v boxerově bytě. Vhodně jsou používané i časové skoky v ději, do kterých se dostáváme prostřednictvím vyprávění postav. Režisér tak dostává diváka snadno tam, kam potřebuje. Tyto scény by jistě šly nahradit i prostými dialogy herců, ale aby měly stejný účinek, kladlo by si to mimořádné nároky na herce. Jelikož režisér tenkrát neměl k dispozici herce pozdějších kvalit, udělal dobře, že na tuto možnost nevsadil. Vložené scény neubírají na tempu a jsou mnohem účinnější na vnímání diváka. Až nečekaně šťastný konec možná trochu ubírá na reálnosti, ale nejspíš i to bylo spojeno s cílem hlavně zaujmout a dostat se do povědomí. Začátky jsou vždycky těžké. Ve znamení kompromisů a obětování se pro budoucnost. Pro vznik něčeho většího. Kubrick to věděl moc dobře. 58% ()
Vrahův polibek je luxusní sondou do minulosti. Kubrick zde za pár šupů předvádí úžasnou stylistickou noir show, doslova vymazlenou kameru a spousty na tu dobu neotřelých nápadů jako využívání zrcadel či flashbacků. Náboj má také boxerský zápas, honičky či finále v originálním prostředí. Po herecké stránce to možná není úplná extratřída, ale atmosféra filmu vše vynahrazuje. Stylisticky není co vytknout, jednoduchost příběhu koresponduje s délkou a omezeným rozpočtem a tak je Vrahův polibek po zásluze jasným 4* snímkem. Krok do světa velké kinematografie se tímto Kubrickovi vydařil. ()
Kubrickov debut je jeho výsostne autorským projektom (scenár, strih, kamera, réžia). Postavy sú chladné a príbeh nijak hlboký (osamelý boxer „ukradne“ gangstrovi priateľku), ale pekné obrázky a kameramanské nápady sa uprieť nedajú. Kubrick je v končiacej sa ére klasického filmu noir verný jeho tradícii: máme tu retrospektívu s voice-overom, flashback vo flasbacku, ostré siluety v slepej nočnej ulici, štýlové pofajčievanie, výbornú prácu so zrkadlami a lokáciami mesta. Je to zábavná „pulpovina“: nazeranie si do okien, väznenie postavy pod lampou, naháňanie sa po strechách, nápaditý súboj jeden na jedného. Viacerí tu spomínajú slabých hercov; tí mi vzhľadom na kategóriu nevadili, pôsobili civilne a prispievali k celkovému independent rázu snímky. ()
Moc jsem od začátků mistra nečekal, ale Stanley znovu zvítězil. Na svou dobu nebývale živě zrežírované a příjemně zábavné stylistické cvičení na téma "jeden muž s nesprávnou blondýnkou v noirových kulisách". Už jen to jak je natočen boxerský zápas a finále se sekyrkou stojí za divácký průzkum. 4 a 1/2* a lepší než The Killing. ()
Uhrančivý kus filmařského řemesla. Kubrick už ve svém druhém snímku ukazuje jak zručně dovede pracovat s detaily, zadním plánem a vůbec celou mizanscénou. Na ploše neveliké filmové povídky přetváří žánr noir tím, že je úsporný se slovy a napětí buduje skrze prostředí a chytré kameramanské nápady. Doslova film-noir přibíjí k zemi tím, že ho zbavuje průvodních scenáristických atributů (které jsou nezřídka hyperbolické) a zachovává jen formu přidruženou k realistickému příběhu. S divákem komunikuje i symbolicky (viz. balíček karet v rukou gorily bosse Rapalla, figuríny ve skladišti, kde Davy s Rapallem bojuje) a jeho New York je stejně špinavý a odcizený jako poetický a krásný - jako na fotografiích Cartier-Bressona. Američané svého Kubricka milují (víc než polovina jeho filmografie je v top 250 imdb) a vědí proč. ()
Galéria (43)
Fotka © 1955 MGM
Zaujímavosti (11)
- Umeleckou vedúcou pri natáčaní filmu bola Ruth Sobotka, v tej dobe režisérova manželka. Ako bývalá balerína predviedla vo filme tanečné číslo. (beso74)
- Stanley Kubrick si na financovanie svojho prvého filmu, Fear and Desire (1953), požičal od svojho strýka 40,000 dolárov. Keďže film na seba nezarobil, strýko odmietol financovať jeho druhý filmárskym pokus, a tak si tie peniaze musel zháňať inde. (beso74)
- Aj keď mal Stanley Kubrick úplne iné predstavy o tom, ako film skončí, nakoniec sa podvolil naliehaniu spoločnosti United Artists a natočil happy end. Nemohol prísť o garanciu 100 000 dolárov, ktoré mu spoločnosť sľúbila na natočenie jeho nasledujúceho filmu - The Killing (1956). (beso74)
Reklama