Darebáčkovia

Nezbývá mi než souhlasit s uživatelem Cival. Woody se vrátil na pole, kde mu to jde a šlo to poznat. Příběh šlape jak má, casting se opět povedl, dialogy parádní, jen kdyby se ten konec nedal odhadnout půlhodinu dopředu a byl bych spokojený maximálně. Takhle jsem "jen" spokojený. Ale musím uznat, že Hugh Grant se v roli slizounka opravdu našel… :-) 80 %. (08.01.2013)

Woody v čele "elitní" party, která chce vykrást banku - zdola, a jeho manželka, která to kryje cukrárnou s plackama ( jediným, co umí upéct) - shora. Loupež nevyjde, zato placky zcela mimo plán jo, takže prosťáčkové se nakonec opravdu koupou v penězích, ve značkových krámech, stýkají se se "svými" lidmi, učí se být inteligentními, ale jsou šťastní? I když poslední léta cítím u Woodyho filmů lehce sestupnou tendenci a vyhasínající humor, stejně jsem na jeho filmy stále zvědavá a stejně se zas skvěle bavím, jako i teď. (19.12.2005)

Woodyho typická konverzační komedie s nádechem krimi, s opět neurotickým Allenem a kupou hlášek. Po cca půl hodině se film žánrově přesune spíš k romantické vztahovce, takže humoru trochu ubyde, ale pořád se divák baví a navíc snímek uzavírá moc pěkné finále. "Všiml jsem si, jak se pěkně nesete. Připomínáte mi mou báječnou nebožku ženu." - "Člověk se nemůže sám nést. To je fyzicky nemožné." (14.08.2011)

Ze začátku se snímek vyvíjel jako klasický loupežný film. Pronajmeme si obchod, vykopeme tunel do banky a tu vykrademe. Jenže Woody opět překvapil a zbohatl trošku jinak a hlavně legálně. První půlka snímků byla na plný počet, ale zhruba poslední půl hodinka byla už trošku slabší a film ztrácel dech. Kdyby Woody míň moralizoval mohlo to být na pět hvězd. (07.12.2010)

V TEXTU JE SPOILER: Možná jsem se už někdy zmínil, že mám rád zlodějské filmy, třeba je to tím, že jsem toto povolání chtěl dříve vykonávat sám. Je plné adrenalinu, a přitom odměna za zdařilou loupež je nemalá. Přesto se však v tomto žánru objevují i černé ovce (Bombakšeft). Ze začátku Darebáčků jsem si nebyl jist, zda je zařadím mezi ty dobré nebo ty špatné, zdálo se totiž, že budou eskapádou trapných 'nedopečených' vtipů podobat právě zmíněnému Bombakšeftu. Jenže jak se zdá, i tentokrát má Woody Allen film pevně ve svých rukách a ví, co kde chce mít. Kvalita humoru stále roste, vtipy začínají být vypointované a film začíná výrazně nabývat na kvalitě. Dozvíme se, že vlastně nejde o žádný snímek o velké loupeži, ale že zlodějina slouží Allenovi jen jako odrazový můstek k mnohem rozsáhlejšímu příběhu o jednom rostoucím impériu. Příběh není nikterak originální, ale vyplývá z něj jedna známá věc, k penězům lze snadno přijít, ale ještě lehčeji nám mohou zmizet a s nimi i všichni ti falešní přátelé. Na penězích totiž sice záleží, ale neměly by být prioritou lidského života. (20.12.2005)