Dr. Divnoláska alebo Ako som sa naučil nerobiť si starosti a mať rád bombu

Dr. Divnoláska na absurdně ochromující, děsivou představu zbraně totálního zničení útočí z pozic stejně patetických jako Lumetův Failsafe, ale kamuflovaných hysterickou a velmi nekomickou absurdní groteskou. Skvělá je hlavně ta pasáž, kde se vysvětluje, že zbraň totálního zničení vyvinuli Rusové proto, že si spočítali, že je taková globální stopka vyjde mnohem levněji než pokračovat v nenažraném krysím závodě světových velmocí o mír, o prvenství ve vesmíru, na Měsíci atd., na což už jim brzy prostě nestačí prostředky, ani když vyždímají celý národ. ***** Lumetův Failsafe si ale pro jeho logiku a soustředěnost cením přeci jen víc. *** Ale já už to tak s Kubrickem mám, vnímám, že se vždycky nechá něčím neproporčně strhnout a natočí o tom či z toho film, "velké dílo". Proč ne, ale mně jeho díla nepřijdou ani tak velká, jako spíš neproporční a hysterická a Kubricka mám osobně za nekonzistentní a poměrně nedůvěryhodnou tvůrčí osobnost. ***** Ostatně, k zamyšlení je i spojitý příběh obou filmů i knižních předloh - už proto, že Kubrickovo nekolegiální počínání nepříjemně připomíná tentýž krysí závod, který u světových mocností kritizuje ve filmu. Více se k tomu dá přečíst i zde na ČSFD, v obsahu u Failsafe, oficiálním textu ČT. Lumet i Kubrick pracovali na podobných scénářích ve stejný čas (spojovníkem je i jméno Petera George, autora jedné předlohy a spolutvůrce jednoho scénáře), cituji: "Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem." **** Umím si představit, oč zajímavější, účinnější a i morálně přínosnější by bylo, kdyby naopak síly spojili a filmy veřejnosti představili jako dvojexpozici děsivého osudu, na jehož hraně lidstvo slepě vrávorá. Takhle je z toho spíš smutné memento mori. *~ (01.04.2021)

V mantinelech mrazivě znevažujícího o smrtelně vážném. Téma nezestárlo, ale nyní na úsvitu nových Studených válek se zdá býti obzvláště aktuální. Zpracování je geniální. Herecké výkony jsou jedinečné. Cynický humor trefný a na výši. Další z mnoha nadčasových a nesmrtelných děl, ve kterých mistr Kubrick dokázal, že jakékoliv škatulky byly pro jeho velkoplošný formát příliš těsné a zcela mimo diskusi. Peace is our profession (16.09.2008)

Sam som si nevedel predstavit, ci by Kubrick dokazal natocit komediu, na ktorej by som sa dokazal bavit a cuduj sa svete, bavil som sa. A neviem, ci to bolo teraz len tou temou studenej vojny alebo aj perfektne zahranou trojulohou Petra Sellersa. Aj George C. Scott, ktoreho som si zapamätal ako konzervativneho GENERALA PATTONA (1970) sa v tejto ulohe nedal zahanbit. Za Pattona dostal dokonca aj Oscara za najlepsiu hlavnu ulohu. Peter Sellers znamy ako Inspektor Clouseau zo serie RUZOVYCH PANTEROV od roku (1963) bol pre zmenu za trojulohu v tomto filme nominovany za najlepsieho herca v hlavnej ulohe, avsak väcsie stastie mal Rex Harrison za ulohu v muzikali MY FAIR LADY (1964). Vidiet, ze v tom roku sa najviac tesil z oceneni muzikal My Fair Lady, pretoze aj Dr. Divnolaska mal dalsie 2 nominacie za najlepsieho rezisera a najlepsi film roka 1964, ale za obe nominacie sa z cenami potesil uz spominany muzikal. Jedine stvrtou nominaciou za najlepsi scenar sa potesil Edward Anhalt za anglicku historicku dramu BECKET s Richardom Burtonom a Peterom O´Toolom... 12.11.2009 ______ Peter Sellers - (Kapitán Lionel Mandrake / Prezident Merkin Muffley / Dr. Divnoláska) +++ George C. Scott - (Generál Buck Turgidson) +++ Sterling Hayden - (Generál Jack D. Ripper) +++ Keenan Wynn - (Plukovník Bat Guano) +++ Tracy Reed - (Slecna Scottová) +++ James Earl Jones - (Porucík Lothar Zogg) +++ Slim Pickens - (Major TJ. King Kong) +++ Peter Bull - (Velvyslanec De Sadecky) +++ Produkcia: Stanley Kubrick +++ Hudba: Laurie Johnson +++ (12.11.2009)

Komedie není správný výraz, ale určitě jako satira nadprůměrná záležitost, která často vytvářela úsměv na mých rtech ale smíchu jsem se nedočkal a nevím, jeslti je to dobře, nebo ne, a jestli vůbec mé úsměvky byly na místě v určitých momentem, ono Kubrick a vtipné podání nejde moc k sobě, takže pořád jsem cítil určitou vážnost v poměru s humorem, který se moc neshodoval. Petes Sellers v trojroli (se přiznám, že jsme to ze začátku vůbec nepoznal), byl naprosto dokonalý, všichni vychvalují jeho podání Dr, ale mi se nejvíce líbil jako Group Captain Lionel Mandrake, toho ztvárnil opravdu humorně. (17.04.2008)

Výborná satira na to jak by to mohlo být, kdyby si nějaký velící základny řekl, že všichni na naši planetě jsou z tekutiny a musí se v ní přeměnit :). Geniální herectví Petera Sellerse nemá chybu. Nedá se říci, že na něm stojí film, protože takovým to "chybám" se Kubrick vyhýbá. Jeho talent a herectví však film povznáší. Jeho dr.Strangelove je s božský!! Jeho křeč v pravé ruce, jeho výraz, mluva s cigaretou na rtech to vše z něj dělá obdivovanou postavu. Hláška o původu doktora mezi dvěma generály je bezchybný!!! Upřímně nechápu jak na tohle někdo mohl přijít. Hudba nemá, jak je již zvykem u Stanleyho, naprosto chybu. Závěrečná jízda na bombě a rozmluva o poslední lidské šanci. To vše tento film dotváří k dokonalosti. A to nemluvím o konci... Chcete méně satirický pohled na obdobnou situaci ? PS: ten prodloužený konec musel být opravdu pěkně mimo:). (24.12.2004)