Reklama

Reklama

Dr. Divnoláska alebo Ako som sa naučil nerobiť si starosti a mať rád bombu

  • Česko Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (viac)
Trailer 1

Kultová satira na studenú vojnu a nukleárnu hrozbu z dielne jedného z najvýznamnejších svetových režisérov Stanleyho Kubricka. Film odhaľuje absurdnosť politických a vojenských mechanizmov, paranoju z nepriateľa a zaslepenú túžbu po deštrukcii. Príbeh o nukleárnej hrozbe a možnom konci života na Zemi sa začína nápadom šialeného amerického generála letectva Jacka Rippera na vystrelenie jadrových rakiet na Sovietsky zväz. Genrál Ripper je posadnutý myšlienku zničiť komunistické zlo, ktoré podľa neho "otravuje telesné šťavy amerických občanov". Krízová situácia sa rieši na najvyššej úrovni - americký prezident zvolá svojich poradcov, ruského veľvyslanca, britského kapitána, ktorý má ako jediný prístup ku šialenému generálovi a záhadného niekdajšieho nacistického dôstojníka Doktora Divnolásku, ktorý je so svojimi schopnosťami a strategickým myslením jediným mužom schopným odvrátiť katastrofu. Geniálny Peter Sellers sa vo filme predstavil v trojroli (americký prezident, Doktor Divnoláska, britský kapitán). (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (599)

filmfanouch 

všetky recenzie používateľa

Stanley Kubrick za svůj život „realizoval“ pouze 13 celovečerních filmů, na druhou stranu je mnoho jeho filmů legendární záležitostí. 2001: Vesmírná odysea patří mezi nejuznávanější sci-fi všech dob, Osvícení zase mezi nejuznávanější horory všech dob, stejného uznávání se poté dočkaly také Olověná vesta, Mechanický pomeranč nebo také Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu. Kubrick sice realizoval pouze 13 celovečerních filmů, za svou kariéru ovšem zvládl pokrýt prakticky každý stěžejní žánr. A v případě Dr. Divnolásky došlo na komedii. V případě Kubricka pochopitelně na krapet ambicióznější.  V roce 1964 už nějakou dobu probíhala studená válka mezi USA a Sovětským svazem, 2 roky nazpátek poté došlo ke kubánské krizi. I tentokrát Kubrick šáhl po předloze, v tomto případě po knize Red Alert od Petera George. Politická satira, která se i díky palčivému tématu nevyhýbá černému humoru, je dalším Kubrickovým zásadním milníkem a i tentokrát patří Dr. Divnoláska mezi nejuznávanější zástupce svého žánru.  Slavný komik Peter Sellers tu zazářil hned v trojroli, kromě titulního Dr. Divnolásky, bývalého nacisty a na invalidním vozíku, také jako prezident USA Muffley a kapitán královského letectva Mandrake. Sellers tu utvrdil pozici hereckého chameleona, kromě něj tu poté byl George C. Scott (který se tu jako generál Turgidson objevil pár let před tím, než mu titulní role v Generálu Pattonovi přinesla Oscara), Sterling Hayden jako paranoidní brigádní generál Ripper a nebo James Earl Jones, pro kterého byla role poručíka Zogga filmovým debutem. Film plný výrazný výkonů ovšem táhne především zmíněný Sellers. Ve třech rolích střídá přesvědčivě akcenty, úroveň serióznosti pojetí postav a snadno se mu daří až budovat dojem, že jeho tři charaktery vlastně nehraje stejný herec. Síla Kubrickovi satiry tkví v tom, že zůstává silná a strefuje se do černého i v dnešní době (téma strachu z atomových bomb a napjatých politických vztahů je nevyhnutelně příliš aktuální), film díky tomu zvládá být zábavný, přesto z něj též zvládá funkčně mrazit. Film úmyslně sleduje směšnost průměrného myšlení zelených mozků, které snadno implikuje nějakou nadsázku, přeci jen ovšem ve finále není tak daleko od pravdy. Základy filmu sice stojí na vážné knižní předloze, Kubrick ovšem v tehdejším kontextu film obohatil o nadsázku a nádech absurdní podívané, která jakoby se odehrávala ve zcela jiném světě. Přesto jde pořád o náš svět, který je snadné rozeznat i přes nějakou tu Kubrickovu fabulační přidanou hodnotu. Rodeo na bombě snadno patří mezi nejvíce ikonické momenty komediálního žánru. Stejně tak spousty momentů tak funguje, protože jsou přehnané a působí skutečně jak z jiného světa (jen si zkuste představit, že by v roce 1964 volal Lyndon Johnson Nikitovi Chruščovovi s tím, že omylem spadla jedna bomba).  Kubrickova vize i tentokrát působí zcela puntičkářsky dokonale, prim v tom hraje úžasná vizuální stránka, působivá výprava i spousta sofistikovaně promyšlených záběrů. Do velké míry komorní záležitostí její komornost bohatě stačí, především proto, že se i přes komornější prostředí tady pořád řeší důležitá téma jako je jaderná hrozba a s tím i hrozba 3. světové války. Jména postav mají skrytý podtext (Jack Ripper -Jack Rozparovač), stejně tak se i přes nadsázku a satiru Kubrick vyhýbá fraškovým momentům a pořád i přes uvolněný satirický nádech servíruje podívanou na úrovni, která dokáže i z pouhopouhého bunkru udělat vizuální orgie. Tvůrci jako Kubrick v dnešní době holt chybí. Silně ostatně působí i závěr, který ihned po výbušném rodeu nabídne plán Dr. Divnolásky na spasení lidské civilizace, která i díky Divnoláskově minulosti snadno svádí k naplnění ideálu Adolfa Hitlera a jeho „čisté rasy.“ Pak už jen chybí mrazivá pasáž zobrazující skutečné výbuchy atomových bomb a otevřený nádech tragédie. Pro Kubricka šlo jistě v mnoha ohledech o fascinující otevřená vrátka, možná proto se sám v roce 1995 rozhodl pro realizaci pokračování s názvem Syn Divnolásky, kdy chtěl, aby se režie filmu chopil Terry Gillam, tvůrce filmů jako Brazil, 12 opic nebo Strach a hnus v Las Vegas. Scénář nikdy nebyl dokončen a Gillam se i přes zaujetí námětem o filmu nedozvěděl až do Kubrickovi smrti v roce 1999. Těžko říct, jak by Kubrickem schválené pokračování jeho filmu v režii Gilliama dopadlo, odkaz Dr. Divnolásky bude nicméně alespoň žít v podobě chystané divadelní hry, kde si po vzoru Petera Sellerse na prknech Noël Coward Theatre zahraje několik rolí Steve Coogan.  Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu je i po 60 letech filmem, který zvládá být satirický rýpavý, v mnoha ohledech zábavný svou absurdností, stejně tak ovšem mrazivý a chtě nechtě aktuálnější, než se kdy vůbec mohlo zdát. Ať už nás nejvíce mrazí z potencionálních atomových výbuchů, žití v podzemí a nebo nevyhnutelný návrat totalitního nebo diktátorského režimu. Kubrick vážnou předlohu nerealizoval s tím nejvážnějším nádechem a spousty momentů svou zábavností funguje. Neznamená to ovšem, že by Kubrick přes to vše skutečně nezvládl v roce 1964 v mnoha ohledech trefit do černého. Zvláště kdy některé ústřední postavy svým myšlením snadno evokují Donalda Trumpa, svou zmateností poté Joea Bidena. Seznam filmů v Národním filmovém registru pro kulturně, historicky nebo esteticky důležité filmy se nevyhnutelně rozrůstá, Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu je nicméně jedním z těch filmů, který na ně patří zcela právem.... () (menej) (viac)

misterz 

všetky recenzie používateľa

Námetom dosť podobné Lumetovmu snímku Fail-Safe (1964). Oba snímky rozoberajú, čo by sa stalo, keby sa či už zlyhaním techniky alebo zlyhaním človeka, dostal svet na pokraj jadrovej vojny. Len zatiaľ čo Lumetov snímok viac dbá na psychológiu jednotlivých postáv a je vážnejší, Kubrick vsadil na satiru a humor. Je na divákovi, čo preferuje. Mne sa o malinkatý kúsok páčila viac Lumetova verzia. 75/100 ()

Reklama

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Já se moc nesmál. Spíše jsem sledoval, jak to nadělení hodlá vláda USA zastavit a v duchu si říkal -i přez počáteční důrazné ujištění USAAF na začátku filmu, že se něco takového nemůže stát - právě zda se něco takového nemůže skutečně stát.... Výstupy Dr. Divnolásky na vozíku na mne měly spíše rušivý efekt a připadaly mi i trapné. Sem tam jsem se pár vtipům a narážkám usmál. To když například ruský premiér vysvětluje proč ještě nikomu nesdělili informaci, že SSSR vlastní zbraň posledního soudu...Závěr filmu s krásnou písní Very Lynn - We'll Meet Again mi však přišel naprosto dokonalý. Vidět to v době kdy to šlo do kin, tak si na zahradě začnu betonovat hodně hluboký atomový kryt se zásobou potravin (dle doporučení Dr. Divnolásky) tak asi na sto let. ()

Madison 

všetky recenzie používateľa

Keby som nemala aspoň primeraný prehľad o vojnovom scenári, je možné, že by som sa pri tak striktnom filme poukazujúceho iba na veľmocenské intrigy, nevedela dočkať konca. Čierny humor je však svetlou stránkou a jednotlivé, ba priam neuveriteľné situácie ( dialóg medzi americkým prezidentom a ruským premiérom! ) dokážu diváka príjemne pobaviť. Od Kubricka sú mi bližšie iné diela (Vesmírna Odysea, Barry Lyndon, Eyes Wide Shut), ale ani túto snímku neradím k jeho priemeru. ()

Slasher 

všetky recenzie používateľa

Mrazivá apokalyptická "komedie" na (pro mě) jedno z vůbec nejfascinujícnějších témat, vyšla ještě v bezprostředním stínu kubánské raketové krize a ač je plná absurdit, má bohužel brutálně blízko k realitě. Herci (Sellers x3, Scott, Hayden, Pickens) jsou tu excelentní, humor byť zvláštní, tak skvělý. Závěrečných 10 minut, umocněných "We'll Meet Again", je geniálních. Mám takový ten pocit, že to bude chtít vidět znovu jen k chycení pár detailů a uvědomění si dalších pár věcí mimo film, už teď jsem si jistý opáčkem a rozhodně časem navážu FAIL-SAFE, pár dokumenty o Bombě a sérií MANHATTAN z prostředí Los Alamos. Říkám, tohle téma mě velmi poutá a čas od času vždycky posadí na prdel. Kdo nemáte kontext, vřele doporučuju projít si UNTOLD HISTORY OF US od Olivera Stonea. ()

Galéria (193)

Zaujímavosti (73)

  • Peter Sellers, který ve filmu ztvárnil 3 role, mohl zahrát i postavu majora "King" Konga (Slim Pickens). Nedokázal se však naučit silnému texaskému přízvuku, který byl pro roli vyžadován. (Terva)
  • Peter Sellers spomína na natáčanie: „Raz mi Stanley Kubrick navrhol, aby som nosil čiernu rukavicu, čo by na mužovi na vozíčku pôsobilo tak trochu zlovestne. Tak som si tú rukavicu navliekol a odrazu ma napadlo: 'To je ruka SA-mana'. A tak namiesto toho, aby som ju nechal zlovestne ležať, prepožičal som jej život. Ruka nenávidela zbytok tela za to, že učinilo kompromis. Tá ruka bola nacista." (ČSFD)
  • Prestižní magazín Entertainment Weekly zvolil film čtrnáctým nejlepším filmem všech dob. (Petr23)

Reklama

Reklama