Réžia:
Stanley KubrickScenár:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHrajú:
Malcolm McDowell, Patrick Magee, Warren Clarke, Adrienne Corri, Anthony Sharp, Philip Stone, Margaret Tyzack, Steven Berkoff, David Prowse, Gillian Hills (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Alex deLarge je vodcom brutálnej bandy pubertálnych výtržníkov, ktorí chodia poza školu, po nociach popíjajú chemicky obohatené mlieko v bare Korova a agresivitu si vybíjajú bitkami, znásilňovaním a prepadávaním slušných občanov. Len jediné Alex miluje viac ako sex a rabovanie: hudbu Ludwiga van Beethovena. Tá ho dokáže nabudiť k poriadnym dávkam ultranásilia. Všetko sa však náhle zmení, keď Alex padne do rúk zákona a skončí vo väzení. Jeho jedinou šancou ako sa čo najskôr dostať na slobodu je podstúpiť radikálnu odvykaciu kúru, ktorá mu má pomocou najnovších experimentálnych metód raz a navždy znechutiť násilie. Procedúra vymývania mozgu je natoľko úspešná, že Alex sa stane fyzicky alergický nielen na násilie, ale aj na milovanú Beethovenovu hudbu. Po prepustení na slobodu mu nezostáva nič iné ako žiť životom slušného človeka. Ale ako sa má brániť proti násiliu, ktoré číha v mestskej džungli? Režisér Stanley Kubrick nakrútil podľa rovnomennej predlohy Anthonyho Burgessa temnú víziu ne ďalekej budúcnosti. Zaznieva z nej satira na studenú vojnu, establishment i malomeštiactvo, ktoré spoločne vytvárajú živnú pôdu nielen pre brutálnych násilníkov, ale aj inštitucionalizované násilie štátneho aparátu. V mene ochrany poriadku sú ľudia v tomto svete premieňaní na mechanické pomaranče, zbavené slobodnej vôle a konania. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (1 269)
Záhada Kubrick vyřešena! MECHANICKÝ POMERANČ mě utvrdil v tom, že Kubrick nebyl – ani nechtěl být – skutečným vypravečem; místo toho přes mrtvoly (tj. postavy) na filmech ilustroval své světonázorové a estetické teze. Svět MECHANICKÉHO POMERANČE je svět kýčovitě zcizený, ve kterém všechno (sex a násilí, zločin a trest, ženy a matky, ikony a barvy, Ježíš a Bůh) ztratilo svůj obsah a jedinou jistotou zůstal oportunismus. Jinými slovy, násilí páchá každý, kdo má převahu a příležitost, a v tomto není rozdílu mezi obětmi, pachateli a represivními orgány. Čímž se dostáváme ke Kubrickově mizantropii, poznatku, který zvláště tímto filmem získal neprůstřelnost fyzikálního zákona. Svět MECHANICKÉHO POMERANČE je konstatní represe, mizogynie a stylizace se sklony k degradující karikatuře. MECHANICKÝ POMERANČ je dále důkazem toho, že Kubrick od jisté doby točil příliš dlouhé filmy: poslední třetina ve znamení hromadné retribuce na hrdinovi je prakticky k nepřečkání. Jakmile divák (u mě, pravda, až na třetí pokus) dospěje za pulpovní nátěr „ultra-násilí“ a obrazoborectví filmu, zjistí, že Kubrick své teze a nápady v jeho rámci opakuje a variuje do zblbnutí: kobercový atak asociací sexu a násilí, křiklavých paruk a dekorů, Beethovenů, úderů do rozkroku a roztažených ženských klínů dovede diváka přesně tam, kam hrdinu… k fyzické nevolnosti. MECHANICKÝ POMERANČ konečně ukazuje, že Kubrickou jedinou nezpochybnitelnou předností byla velmi imaginativní a přitom funkční práce s hudbou (to „Zpívání v dešti“ mu ale neodpustím). ()
Tento abnormálne silný film Stanleyho Kubricka ovplyvnil a stal sa kultovým dielom pre špecifickú, ale početnú oi/punkovú a skinheadskú subkultúru. Snáď najvýraznejším príkladom jeho vplyvu je britská hudobná skupina The Adicts, ktorá sa otvorene hlási svojim image k odkazu "Clockwork Orange". A aký odkaz to vlastne je? To už si každý musí ujasniť sám... ***** ()
Moc Kubrickových filmů jsem neviděl, ale jestli jsou všechny jeho filmy aspoň podobně dobrý, tak je Kubrick jeden z nejlepších režisérů. V roce 1971 musel tenhle film vyvolat dost negativních ohlasů, protože takový násilí jaký tady Kubrick předvádí nebylo v tehdejších filmech zvykem. Kubrick ho v tomhle filmu dotahuje k dokonalosti, žádný nahraný rány nebo tak něco, tady se to řeže doopravdy, teda aspoň to tak vypadá a zpomalený záběry mě ještě víc utvrdily v tom, že všechny rány opravdu našly svůj cíl a facky to rozhodně nebyly. Prvních 45 minut, kdy Alex a jeho partička chodí a každýho koho viděj zbijou nebo ženský znásilněj je prostě neuvěřitelně drsná, ještě to všechno umocňuje taková stará temná atmosféra prázdných ulic a skvělá hudba, pro mě asi nejlepší část filmu, už nikdy nezapomenu na pohled Malcolma McDowella když poslouchal hudbu nebo na ty jeho kecy. Druhá část už je opoznání pomalejší, ale nouze o zajímý okamžiky rozhodně není, třeba scény ve kterých je McDowell nucen sledovat válečný či násilný filmy nebo když se nechává krmit, dělají tenhle film nezapomenutelným. Ostatně výkon McDowella v celým filmu je víc než úžasnej a vpodstatě bez něj by film nebyl tím čím je. BTW Přijde mi docela směšný, že tady na csfd je mezi herci uvedenej Adolf Hitler ()
Stanley Kubrick je jeden z těch legendárních režisérů, ke kterým je třeba chovat úctu. Clockwork orange je nepřekonaná legenda (kurva Rating X!), který nemá obdoby a i po víc než čtyřiceti letech má co nabídnout! První půlka je geniální, ta druhá s léčením už mě tak nebrala, ale samotný konec mě potěšil. Absolutně jsem nevěřil, že Malcolm McDowell byl dřív takovej bůh...80% ()
Bohužel se mě stalo, že nedokážu přenést to co mám v hlavě v souvislosti s tímto filmem do komentáře . Film je opravdu dobré sledovat ze zapnutým mozkem a to hlavně čím více ho máte za sebou, tím více myšlenek se na Vás valí. Film mě dal zcela nový rozměr pro skaldbu Singing in the Rain. No a to že byl zakázáný -----Zakázaný kousky jsou barometr doby podle nich se pozná co koho kde bolí ! !toliko text jedné kapely:) ()
Galéria (134)
Fotka © Warner Bros.
Zaujímavosti (171)
- Jelikož Malcolm McDowell (Alex) hrával hry Williama Shakespeara v Royal Shakespeare Company, neměl problém s jazykem, který byl pro jeho roli vyžadován. (cihlenka)
- Hudební skladatel Walter Carlos podstoupil rok po uvedení filmu změnu pohlaví. (GreatestFan)
- Mechanický pomeranč je kult. Je to kult především pro lidi, kteří s něčím nesouhlasí, cítí k něčemu odpor, chtějí šokovat. Vznikl v Anglii v době, kdy mladí lidé v sobě cítili obrovskou nevybouřenost, a to v době těsně před tím, než se Anglie stala kolébkou punku. A Mechanický pomeranč měl dopad právě i na punk, který se vyznačoval revoltou a to takovou, ke které měl Mechanický pomeranč jen krůček. Spojitost můžeme pozorovat například v oblečení, všimněme si buřinek na hlavách punkerů, kšand a kanad na nohou. (pornogrind)
Reklama