Réžia:
Stanley KubrickScenár:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHudba:
Leonard RosenmanHrajú:
Ryan O'Neal, Marisa Berenson, Patrick Magee, Hardy Krüger, Steven Berkoff, Diana Körner, Murray Melvin, André Morell, Philip Stone, Peter Cellier, Ferdy Mayne (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Príbeh bezvýznameného írskeho hochštaplera, ktorému sa podarí postúpiť na vyššie miesta v spoločenskom rebríčku len preto, aby napokon zažil tvrdý pád. Po otcovej smrti žije Redmond Barry so svojou matkou v skromných pomeroch. Je zamilovaný do sesternice, tá ho však napokon kvôli sobášu s anglickým dôstojníkom odmietne. Keď Redmond v súboji dôstojníka zabije, musí z rodného kraja odísť. Tak sa vydáva na cestu životom, ktorá je plná dobrodružstiev, ale aj podvodov a falošných nádejí. Na tejto ceste si Redmond vyskúša množstvo identít: stane sa vojakom v Prusku, neskôr špiónom či falošným kartovým hráčom. Napokon sa ožení s aristokratkou a zmení si meno na Barry Lyndon. Zdá sa, že v prísne hierarchizovanej spoločnosti 18. storočia šťastie praje takým, ako je on. Redmond Barry je totiž morálne nezaťažený, bez škrupulí, prispôsobivý a najmä vie vycítiť príležitosť. Má však jednu slabinu: po ničom netúži viacej ako po spoločenskom uznaní a rešpekte. Adaptácia románu realistického spisovateľa Williama M. Thackeraya je dôvtipnou satirou spoločnosti, v ktorej je úspech či pád podmienený pôvodom, známosťami a bohatstvom. Režisérovi Stanleymu Kubrickovi sa podarilo s nemenej citlivým zmyslom pre satiru vykresliť postavu Barryho Lyndona ako exemplárny príklad i obeť pomerov, ktoré plodia i ničia hochštaplerov. Pri vizualizácii sveta 18. storočia sa Kubrick inšpiroval dobovými maliarskymi plátnami a mimoriadny dôraz kládol na autentickosť kostýmov, dekorácií a prirodzeného osvetlenia. Za stvárnenie, vystihujúce dobovú atmosféru príbehu, získal množstvo ocenení, okrem iných aj Oscara za najlepšiu kameru, výpravu, kostýmy a hudbu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (441)
Pokiaľ ma má film s podobne dlhou stopážou zaujať, musí byť na o triedu vyššom leveli. Prvá polovica je super, pomerne svižná, zaujímavá, no potom, ako Kubrick zatiahne do filmu rodinnú drámu začne film stagnovať. Pár pištoľových súbojov a jeden pästný, to nie je tá správna cesta na zaplátanie uspávajúceho tempa a hudby. Verím, že pred Forrestom bola toto víťazná život(opis)ná dráma, no pre mňa nie. Aspoň nie teraz. 60%. ()
Nemám ráda kostýmní dramata, pokud už to musí být, tak snad jedině z francouzských nebo českých dějin. Jenže Kubrick se vytasil s takovou režií, že jeho práce prostě nemůže nechat žádného filmového fanouška chladným, i kdyby ho tisíckrát britská historie nezajímala. Tak precizně promyšlený každý záběr se hned tak nevidí. Přesto, že s příběhem nejsem příliš kompatibilní, vlastně vypočítavému Barrymu přeju jeho konec. Technicky je film naprosto mimořádný. A mimochodem, kdo mi vysvětlí, jak Kubrick udělal v době bez počítačových triků tu amputovanou nohu, když se její majitel posunuje na posteli a při odchodu ke kočáru je snímán ze všech stran? ()
U jména Kubrick si většina asi vybaví na prvním místě Mechanický pomeranč nebo 2001, pro mě je to ovšem Barry Lyndon. Příběh muže, jenž začíná svou pouť světem a životem jako naivní mladík bez haléře a má to štěstí naučit se přežít za pomoci intrik, úskoků, lží a vší další nezbytné výbavy své doby (dneska jsme přece o tolik dál, že). Celý příběh je doprovázen skvělým sarkastickým komentářem vypravěče a vhodně podbarven hudbou přesně korespondující s děním na plátně. Úchvatná je nejen samotná kamera, ale vůbec celá kompozice záběrů a scén, které připomínají dobové obrazy. Třeba na pikniku v přírodě stojí ústřední skupina postav blízko k divákovi, ale ne zcela vpředu, aby nezakrývala výhled na roztroušené páry a skupinky postávající po louce. Kubrick využíval pro film pouze dobové osvětlení, v nočních scénách svítily stovky svíček, dokonce někde vyhrabal kamery s čočkami, jaké se už dávno nevyráběly, jen aby mohl snímat záběry tak, jak si je vytvořil v hlavě. Tohle je skutečný příznak uměleckého díla, každá maličkost má svůj smysl pro celek. ()
Napodruhé (a v restaurované verzi v kině) plně doceněno. Sice mám pocit, že bych to musel vidět ještě minimálně dvakrát, abych upřesnil mé nekritické nadšení a zmohl se na výstižnější superlativy než "Kubrick byl prostě jinde", ale i tak můžu říci, že nádherněji natočený životopis z žádného filmového archivu asi nevyhrabete. Kubrick nejenže maluje plátna lépe než Bertolucci, ale především, s chytrou výpomocí zábavného ironického komentáře, naprosto suverénně vypráví a tříhodinový osobnostní portrét povyšuje každým promyšleným střihem nebo hudebním doprovodem, jako bublina ve vodováze udržujícím požadující rytmus výpravy, na nejvyšší filmové umění. První dvě třetiny jsou sice pro rychlejší střídání lokací a zásadních zvratů nedostižné, ale i finální rodinná část nepostrádá ohromující formální preciznost a promyšleným vyústěním překonává i podobně laděný závěr Severu proti Jihu. A ještě jednou se musím užasle pozastavit čistě nad tím, jak film fantasticky vypadá a jak špičkově diriguje vše na mizanscéně, takže kameře většinou stačí jen pomalé oddalovačky nebo horizontální jízdy - například u karetní scény je fascinující, že vždy jen jedna postava zvedne zrak od stolu, zatímco ostatní ho mají sklopený. A třešničkou na dortu je pak vynikající výkon Ryana O'Neala.. Takže jo, Kubrick byl jinde. ()
Opět nemohu jinak než za 5. Stanley Kubrick je zkrátka bůh. Perfekcionistické dílo, dotažené do sebemenších detailů, s výborným scénářem, nádhernou výpravou... a takhle by šlo pokračovat ještě dlouho. Famózní umělecké dílo, jemuž lze vyčíst jen přílišná délka, ale - začátek i poslední půlhodina jsou vyloženě strhující a naprosto perfektní, snad jen střední pasáže jsou místy trochu zbytečně dlouhé. Skoro neustále hraje na pozadí hudba, která je dokonce možná i lepší než klasika ve Vesmírné odysee, ale výborná hudba je ve všech Kubrickových filmech. Skvělý výkon Ryana O'Neilla si také zaslouží vyzdvihnout. A nyní pozor, trocha spoileru, takže dál raději nečíst:) - scéna, kde umírá Barryho dítě mi přišla jako jedna z nejdojemnějších, co jsem kdy viděl (i přes nespornou dávku patosu:)). Prostě, Kubrick znovu dokázal, že je nadčlověk. Nadfilmař!;-) ()
Galéria (203)
Zaujímavosti (29)
- Tvorba Franze Schuberta, která místy zazní, spadá oproti ostatním skladatelům až do období romantismu, tedy do doby o půl století mladší, než ve které se děj filmu odehrává. (Mr.curry)
- Stanley Kubrick spočiatku uvažoval, že by pre film kúpil práva na slávnu hudobnú tému Nina Roty zo snímky Krstný otec (1972). (Kristusazapad)
- Postava Barryho Lyndona (Ryan O'Neal) je inspirována Andrewem Robinsonem Stoneym. (Karlos80)
Reklama