2001: Vesmírna odysea

V rámci cenzury urážek a vulgarismů nebudou takovéto výrazy zobrazeny, aby nedocházelo k prznění mravní výchovy mládeže. Takže, je to ........ ........., přeceňovaná ...... a ........ ...., odvázaný z toho může být snad jen ....... ......... ......, nebo ......... .....!!! A že já ....... ..... se na to vůbec díval. .....! Ba co víc, ........... ..... Kubrick, který je ..... a byl by schopen každého .......... ......... unudit xmrti, to konečně dokázal. ........ ..čovina!!! A víc nemám, co bych dodal. (17.12.2010)

Otevři ty dveře, Hale! Vzešli jsme z opic a jednou nás zničí umělá inteligence. Stanley Kubrick byl vizionář, doslova filmový Mozart. Dnes, na prahu druhého desetiletí 21. století, už bereme jako samozřejmost spojit se s někým přes počítač, dlouho si s ním povídat a dokonce se s člověkem na druhé straně vidět. Ještě někdy před dvaceti lety pouze lákavá představa, ale co teprve v roce 1968? VESMÍRNÁ ODYSEA je nadčasový skvost. Můžeme zde v dokonalé vizuální podobě sledovat tři vývojová stádia naší planety, během nichž se objevuje záhadný a nádherný monolit, zvyšující inteligenci tvorů. Uvidíme souboj prehistorických lidoopů, psychologickou bitvu člověka se strojem i kosmické dítě plující vesmírem, které má snad symbolizovat znovunarození a nesmrtelnost člověka? Nechte se unášet nekonečným vesmírem v té nejlepší vizuální podobě a užijte si dlouhou cestu na Jupiter. Povznášející, až meditativní záležitost, studnice science fiction. (22.02.2010)

Fantazie Stanleyho Kubricka neznala mezí. To byla první věc, která mě ihned po skončení filmu napadla. Přiznám se, tohohle filmu jsem se bál. Jednak jsem už několikrát slyšel, že tohle je film hlavně pro intelektuály (ke kterým se já nepočítám) a pak před pár měsíci, když jsem hodnotil (celkem negativně) Solaris, tak někteří se tam zmiňují, že to je něco jako 2001. A dnes, po 42 letech od vzniku tohoto filmu, jsem jej konečně zhlédnul. A hodnotím jej dost kladně. Ze začátku jsem si říkal, co to sakra je, proč to tak je, jaký to má smysl (scéna úsvitu lidstva), ale jakmile se film přehoupl dál, tak má mysl začala skládat kousky jako puzzle až jsem nakonec… pochopil? Nepochopil? To u tohoto filmu je strašně těžké říct. Nicméně, co můžu říct je to, že jsem pochopil, proč tam byl ten úvod s opicemi. Další věc, kterou bezpochyby každý zná, je ona slavná, působivá, leč dnes mnohými zneužívaná znělka. Ale přesto, že já ji slyšel už tolikrát a většinou to bylo míněno parodicky, mě dokázala ohromit. Určitě si seženu prodlouženou verzi a znovu se podívám, protože tohle je klasika. Ano, navzdory tomu, že filmu dám "jen" 4 hvězdy (místy jsem se nudil) mně nedělá problém označit tohle dílo za klasiku. UPDATE: Po přečtení knihy musím chtě nechtě zvednout hodnocení - mnoho věcí se mi teď jeví mnohem jasněji a vlastně mám chuť si to pustit znovu s tím, co už (díky knize) vím. Ano, snažím se zde napsat, že pokud si nejdříve přečtete knihu a pak se podíváte na film, tak budete mít výhodu. (05.02.2010)

Na dnešní poměry velice náročný film (je nutné vidět víckrát), který by v současnosti komerčně neuspěl. Kubrick dává divákovi zabrat (film nemá hrdinu, chybí jasné vysvětlení), ale přesto (možná právě proto) je to takový klenot. I po 30 letech uchvacuje výtvarnou propracovaností, triky nepůsobí nijak trapně. Rozhodně jeden z nejlepších sci-fi filmů všech dob. Lituji jen toho, že jsem to nikdy neviděl na velkém plátně. (29.07.2002)

"Tato výprava je pro mě příliš důležitá, než abych ti dovolil ji ohrozit." Chybující "neomylný" počítač HAL 9000 byl jediným, kdo mě ve vesmíru občas pobavil a bez něj by těch přibližně třiceti minut děje, pohozeného ve dvou a půl hodinovém vakuu, byla dost nuda. Samozřejmě nuda vyplněná filmařskou genialitou v podobě tance vesmírných těles, nestárnoucího grafického nářezu či funěním kosmonautů ve skafandru. Pánové Clark s Kubrickem mě zkrátka tentokrát nelapili do svých sítí a nedonutili mě přemýšlet nad nadčasovostí viděného, ale přesto mám jejich tvorbu rád. (05.12.2016)