Réžia:
Václav KrškaScenár:
Jaroslav BeránekKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Jarmil BurghauserHrajú:
Eduard Cupák, Karel Fiala, Jana Rybářová, Vladimír Leraus, Dana Medřická, Zdeňka Baldová, Otylie Beníšková, Eman Fiala, Aleš Košnar, Alexandr Milkovski (viac)Obsahy(1)
Hrdinou je líný krejčovský tovaryš Labakan, který sní o životě v přepychu a oblékne se do přepychových šatů pro bohatého emíra a když vidí jak uctivě jej lidé na tržnici zdraví využije příležitosti, která se mu nečekaně naskytne. Seznámí se totiž se sultánovým synem Omarem, který vyrůstal u vznešeného káhisrského paši a nyní se vrací domů. Labakan mu ukradne poznávací znamení, sultánovu dýku, a vydává se za něj. Sultánova žena však pozná svého pravého syna a přiměje sultána, aby oba muže podrobil zkoušce. Oba mají dokázat svou zručnost ušitím korunovačních šatů, což se samozřejmě povede jen skutečnému krejčíkovi Labakanovi a tak ho čeká kat. Naštěstí to vše byl jen sen a pošetilý mladík se ještě včas napraví. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (65)
Kostýmy od Trnky, to je prostě žrádlo, milé děti. Jinak ovšem nejsem schopen přesně pojmenovat důvody, proč mě tahle pohádka už od útlého věku nebetyčně sere. Nejspíš proto, že tomu chybí nějaká dějová kulminace. Pořád se mátožně motáme kolem sporu "kdo je krejčí a kdo princ" (jehož řešení pochopitelně známe od první minuty), až má člověk pocit, že po ramena zapanul do močálu nudy a už se z něj nikdy nevyhrabe. Ani relativně krátká stopáž to nezachránila, 75 minut o ničem je furt moc. ()
České chlapecké herecké polonahé omladině orientální imidž opravdu sedí, často k nerozeznání od originálního bulharského mužského polonahého komparzu. Všichni spolu film příjemně osvěžují a erotizují...Jinak bych neuměla film okomentovat/bránit lépe, než to udělal uživatel ilclassico. ()
Jak malý kluk jsem ji měl rád. S odstupem času vidím i jiné - např. jak tehdejší idol dívčích srdcí Cupák se k těm babám moc nemá, jak je to cítit i když se přetvařuje, myslím že by si to klidně s Omarem střihnul, a to nejen jako krejčík Labakan :-). To ale není podstatné, problém je, že pohádka je prostě celá nedomrlá a vlažná, jak polévka u armády spásy. ()
Režisér Václav Krška vytvořil v druhé polovině padesátých let souběžně dvě orientální pohádky. Využil možnosti natáčet v atraktivních bulharských exteriérech i poskytnutých finančních prostředků a chtěl tak obohatit klasický pohádkový žánr o příběhy z dalekých zemí. Po výtvarné a hudební stránce se mu tento úkol podařil. Výraznější nedostatky lze však spatřovat v samotném základu - scénáři. Známý a do jisté míry nosný motiv zkoušky pravého hrdiny lpí jen na povrchu, kdy se s daným tématem dalo vytvořit mnohem více. V obvyklém případě leccos zastíní kvalitní herecké výkony. Bohužel zde i přes poměrně známá a nadějná jména dochází k nezájmu ze strany diváků. Vedle uměřeného Eduarda Cupáka se trochu ztrácejí výkony Rybářové, Medřické, Fialy i Baldové. Ačkoli je ze snímku patrná snaha režiséra Kršky o vytvoření poctivého díla, výsledek vypovídá spíše o nedomyšleném záměru. Ne vždy toto stačí k úspěchu a ne vždy toto vede k objektivní kritice. ()
V roku 1956 bola natočená v bulharsko československej koprodukcii rozprávka "Labakan". Režíroval ju Václav Krška. Labakan je krajčírsky učeň, ktorý by chcel byť bohatý a žiť v blahobyte. Je to však leňoch, podvodník a klamár. Keď sa mu naskytne príležitosť, tak sa začne vydávať za vznešeného sultánovho syna Omara. Nakonec však sultánova manželka odhalí jeho lož. Nikdy som nemal rád takéto variácie na arabské, orientálne príbehy. Takže ani "Labakan" na mňa nijak zvlášť nezapôsobil. ** ()
Galéria (22)
Fotka © Československý státní film / TV Barrandov
Zaujímavosti (4)
- Natáčelo se v bulharském Plovdivu, Balčiku, Nesebru a pohoří Rhodope. (Mackin)
- Film byl natáčen v Bulharsku současně s filmem Legenda o lásce (1956) v upravených interiérech a kostýmech tohoto filmu. (lausik)
- Labakan i Legenda o lásce (1956) se měly původně natáčet pouze ve stylizovaném prostředí v ateliéru. (Mackin)
Reklama