Komedie s Klikou

Jedna z již dávno zapomenutých rolí Jiřiny Bohdalové. Což je škoda, protože je to dobrý film. Příběh, v němž nikoli vedlejší roli hraje klika (ode dveří) a Klika (nastávající ženich), má poměrně pomalý rozjezd, až ve druhé polovině nabírá tempo, kdy se zapojí herecká esa typu Nataši Gollové nebo Vlasty Chramostové. Rozhodně originální je ale závěr, který dodává potřebnou gradaci. (19.09.2010)

To by mě vážně zajímalo, jak se k takové pitomosti dostal Karel Hoger. Ale na tu otázku mi asi nikdo neodpoví. Tak si odpovím sama. Zřejmě potřebovali vytvořit nějaký seriozní protipol k rozjuchané Bohdalové. Ta chvilkama vypadala jako neřízená střela a když jsem ji slyšela zpívat známou vánoční písničku, tak jsem málem omdlela. To se jen tak nevidí, ale spontánnosti se meze nekladou. Já jsem v tu chvíli nevěděla, jestli se mám smát nebo okamžitě přepnout jinam. (28.03.2011)

Snímek psaný Jiřině Bohdalové a Karlu Hogerovi přímo na tělo. Jiřina Bohdalová byla dokonce za tuto roli oceněna filmovou cenou Trilobitem. Svoji postavu Zuzany Vítovové mající poněkud ztřeštěný charakter nemající zábranu se pro zábavu a legraci odvázat, ale vždy se smyslem pro řešení vážnosti situace, byla po herecké stránce krapet složitější role, ale zvládla to na výbornou. Karel Hoger dostal očekávaně roli gentlemana, v tomto případě oddávajícího úředníka Dr. Karla Janského. Zápletka jednoduchá s jednoduchým vývojem a těžko říci jestli i s očekávanou pointou. První etuda příběhu je brána více s vážností a však zábavně, druhá už plně komediálně. Jedná se o jeden z mnoha povedenějších filmů 60. let, tedy z období tzv. nové vlny, která neurazí a stále pobaví. (06.10.2020)

Nevtipné, nezábavné, nudné. Úsměv vyvolá jen prapodivná píseň Karla Gotta o Rujaně, nechce se věřit, že takové obsazení a takový režisér a taková smutná bilance. A Gollová v roli Högrovy tchyně - no, ve skutečnosti byla mladší, než on a i ve filmu vypadala rozhodně lépe, než "zeťák". Never more. Zkrátka - komediální herectví Jiřiny Bohdalové se skví v jiných titulech ze 60. let, v tomto rozhodně ne. (27.03.2011)

V Komedii s Klikou se Krška pokoušel zvládnout tradicionalistickou, divadelně cítěnou konverzačku, v níž se objevuje populární motiv záměny. Jistě, konverzačka žila a bude žít snad navěky, velikost a osobitost Krškova talentu se ovšem nemusela vyčerpávat důkazy, že řemeslně zvládne i tento druh populární zábavy. Filmu by evidentně prospěla volba jiného typu režiséra, patrně Martina Friče, který by tento veselý příběh vedl nejspíš v překotnějším tempu, zřejmě by si více pohrával s bláznivostí a nepravděpodobností situací. Krškův humor je klidnější, tlumenější (což je dáno přítomností Karla Högera v jedné z hlavních rolí), nejde mu o to se hrdince jízlivě vysmívat. Jiřina Bohdalová obrací až agresivně pozornost ke svým nápaditým výstupům, dovede se kouzelně promeňovat – od poněkud stupidní naivky k ženské s šarmem, od uzavřenosti ke klaunské přemrštěnosti. Přestože ji Krška citlivě vede i k jisté komornosti, Bohdalka je natolik nespoutaný živel, že bourá architekturu vymyšleného příběhu ve jménu jisté autentičnosti. Přesto se ve filmu objeví několik nezapomenutelných výstupů (karaoke v nočním baru za asistence mladinkého Karla Gotta, útěk ze svatby) a vynikajících vedlejších figurek – od vlezlé domovní důvěrnice Rosůlkové až po zaskočené soudruhy v obřadní síni (Beyvl a jeho echtovní replika V nedostatcích je naše síla). A pak, kde jinde uvidíte Karla Högera v dámském pyžama a v tak nemožné paruce? (04.02.2021)