Komedie s Klikou

Noční jízda Högera a Bohdalové po barech. Ok, proč ne. Högera mám ráda, Bohdalovou respektuji a pro filmy ze 60. let mám slabost. Pravda je, že scéna v baru a zpěv Jiřiny s Třískou v zádech... Tahle scéna je prostě i na mě moc. Navíc si myslím, že paní Bohdalovou prostě neměli nechat zpívat. Nikdy a nikde. Ti dva se pak ocitnou doma a začne zábava. A co teprve, když se rozloučí a setkají se opět se svými partnery (Höger - Chramostová). Shrnutí - jako nenáročný film o loučení se svobodou to špatné není. Navíc Höger v dámském županu má pro mě osobně jisté kouzlo. A rada na závěr: "Když je ženská s ňákým mužským někde sama přes noc, tak je jen jedna možnost... Já to přece jako předseda závodní rady musím vědět." ;-) (07.01.2016)

Je to milé a technicky čisté filmové dílo. Problémem je nevyrovnaná a dýchavičná dějová linka, která nikdy nechytne zdravý nepřerušovaný dech na delší dobu. Mohutně se rozdýchává, až se zdá, že začíná zběsilý běh s dvojitou porcí roztržité zábavy. Ale stále se zadýchává po krátkých vzdálenostech a chvilku vždy trvá, než se opět naplno a ze všech sil zhluboka nadýchne. Nedorozumění mezi partnery, které vede až k absurditě čistého svědomí a samotné existencionální hranici vztahu, je vděčné téma. Nakonec, i tehdejší zvyklosti společenského života zaujmou více, než nevyrovnaný a vrávoravý běh děje. Ovšem není vše jen špatné a film má i svá rozkošná místa hravého nadhledu. Hlavní postavou je laskavý a ochotný oddávající úředník, dr. Karel Jánský (příjemný Karel Höger). Jeho dobře míněná a nezištná pomoc se ve světě pokryteckých puritánů stává ostudným hříchem, jehož nebezpečnost přesahuje všechna možná vymezení společnosti. Navíc, nabourává přirozený běh zažitého chodu celé společnosti. Jakýkoliv boj proti vševědoucímu davu je marný a zcela zbytečný. Hlavní ženskou postavou je nastávající nevěsta v posledních okamžicích osobní svobody, zbrklá Zuzana Vítová (zajímavá Jiřina Bohdalová). Naivní a popletené děvče ve víru zábavy velkoměsta uvízne v síti maloměšťáckého pohledu na morálku. Každá snaha o pravdu je jen plýtváním drahocenného času. Z dalších rolí: pobouřené tornádo a nevěřící Jánského manželka Magda Jánská (sympatická Vlasta Chramostová), nerozvážný, zmatený a žárlivý novomanžel Petr Klika (příjemný Vlastimil Hašek), nekompromisní Magdina maminka Evelyna (Nataša Gollová), bezstarostná a zapřená Zuzky sestřenice Vendulka (sympatická Jana Drbohlavová), neodbytný a svéhlavý usmiřovatel a Petrův strýček (dobrý Čestmír Řanda st.), lehkomyslný Vendulky přítel a melancholický svůdce Ríša (pozoruhodný Jan Tříska). zmatený Jánského nadřízený a bezelstný předseda závodní rady (příjemný Josef Beyvl), či neochotný Jánského kolega z práce František Hlaváček (Jiří Lír). Je velká škoda, že i přes nadprůměrné obsazení, herecké výkony a celkovou pointu, nemá tato lehká a lechtivá komedie svižnější spád. Občas přešlapuje na místě v nerozhodnosti, kudy se vydat. Gott mit uns! (01.10.2016)

Nevtipné, nezábavné, nudné. Úsměv vyvolá jen prapodivná píseň Karla Gotta o Rujaně, nechce se věřit, že takové obsazení a takový režisér a taková smutná bilance. A Gollová v roli Högrovy tchyně - no, ve skutečnosti byla mladší, než on a i ve filmu vypadala rozhodně lépe, než "zeťák". Never more. Zkrátka - komediální herectví Jiřiny Bohdalové se skví v jiných titulech ze 60. let, v tomto rozhodně ne. (27.03.2011)

V Komedii s Klikou se Krška pokoušel zvládnout tradicionalistickou, divadelně cítěnou konverzačku, v níž se objevuje populární motiv záměny. Jistě, konverzačka žila a bude žít snad navěky, velikost a osobitost Krškova talentu se ovšem nemusela vyčerpávat důkazy, že řemeslně zvládne i tento druh populární zábavy. Filmu by evidentně prospěla volba jiného typu režiséra, patrně Martina Friče, který by tento veselý příběh vedl nejspíš v překotnějším tempu, zřejmě by si více pohrával s bláznivostí a nepravděpodobností situací. Krškův humor je klidnější, tlumenější (což je dáno přítomností Karla Högera v jedné z hlavních rolí), nejde mu o to se hrdince jízlivě vysmívat. Jiřina Bohdalová obrací až agresivně pozornost ke svým nápaditým výstupům, dovede se kouzelně promeňovat – od poněkud stupidní naivky k ženské s šarmem, od uzavřenosti ke klaunské přemrštěnosti. Přestože ji Krška citlivě vede i k jisté komornosti, Bohdalka je natolik nespoutaný živel, že bourá architekturu vymyšleného příběhu ve jménu jisté autentičnosti. Přesto se ve filmu objeví několik nezapomenutelných výstupů (karaoke v nočním baru za asistence mladinkého Karla Gotta, útěk ze svatby) a vynikajících vedlejších figurek – od vlezlé domovní důvěrnice Rosůlkové až po zaskočené soudruhy v obřadní síni (Beyvl a jeho echtovní replika V nedostatcích je naše síla). A pak, kde jinde uvidíte Karla Högera v dámském pyžama a v tak nemožné paruce? (04.02.2021)

Nikterak originální a trošku naivní komedie s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli. Třiatřicetiletá Jiřina byla na roli nastávající novomanželky trošku v letech a její potřeštěné herectví připomínalo silvestrovské scénky s Vladimírem Menšíkem. A Karel Höger do téhle taškařice nezapadl vůbec. Ve výsledku to ale nebylo špatné v porovnání s tím, co se namnoze točí dnes. Celkem slušné retro se zajímavými dobovými záběry, několika vtipnými uvědomělými hláškami a tanečním křepčením pánů v oblecích mne docela pobavilo. (18.05.2012)