Motýľ: Útek z väzenia

Zcela ze zvědavosti jsem se rozhodl podívat se na toto nové zfilmování Motýlka. Musím přiznat, že nebylo špatné, ale přece jenom původní Motýlek je mnohonásobně lepší. Po celou dobu sledování filmu mi vadilo, že hlavní postavy vypadají jinak, než na jaké jsem si zvykl v původní verzi. Podívaná to nebyla špatná, ale stačila mi jednou, zatímco původního Motýlka jsem viděl už mnohokrát a ještě se na něj mnohokrát rád podívám. (15.08.2019)

Přiznám se, že jsem si chtěl pustit Motýlka z roku 1973 a o existence téhle verze jsem neměl ani tušení. Když jsem ale zjistil, že v ní hlavní roli dostal Charlie Hunnam, nakonec jsem jí šanci dal. Film zaujme skvělou výpravu, charismatickým sympaťákem Papim a už ničím jiným. Dlouho jsem čekal až Hunnam narazí na své herecké limity a tady se to konečně stalo. Psychologická drobnokresba tak vyvanula do prázdna a s ní i část zamýšleně silné atmosféry. Prostředí věznice a velice slušná režie, zejména bitek a akčnějších scén, podržela film ve slušném nadprůměru. O žádný Útěk ze Sibiře ale nejde. (31.03.2020)

Nechápu, že se jedná o tak přehlížený film. Rami Ramek a Charlie Hunnam ukázali ze sebe to nejlepší a já jim za jejich výkony tleskám: Přiznám se, že původního Motýlka jsem neviděla, ale tenhle mě přikoval k obrazovce jako už nějakou chvíli žádný film. Po celou dobu si jen říkáte "Jak tohle sakra někdo může přežít?" Dva roky na samotce, pět let na samotce; ticho, téměř žádné jídlo, jen čtyři zdi a kýbl. Touha po svobodě a silná vůle hrají v takových podmínkách při přežití hlavní roli. Já bych se zbláznila asi po třech dnech. :) Sedl mi i styl vyprávění - žádné tlačení na pilu, ždímání emocí, žádné dlouhé nudné scény. A přesto Papillon zapůsobil. (13.01.2019)

Doba remaková stále neskončila a tak se nám dostává recyklací a nových adaptací všeho, na co si jen vzpomenete, stále dokola. Motýlek patří k těm  příběhům, které byly  prostřednictvím filmových políček odvyprávěny téměř až zcela dokonale a tak je  další pokus zkrátka a jednoduše zbytečný. Proto jsem tuto verzi i docela opomíjel a do jejího sledování jsem se prakticky pustil jen díky výročí úmrtí Henriho Charriera. A de facto se dá říct, že ač platí výše uvedené o zbytečnosti,  Michael Noer alespoň nestvořil nic ostudného.  Co do charismat mi sice pánové Hunnam a Malek  Hoffmana a McQueena nepřipomínali ani vzdáleně a ani co do prostředí jsem si nepřišel jako na vězeňském ostrově. I ta scéna se samotkou tu byla prostě řidší, ale  za přece jen  slušné filmové  řemeslo klidně tu čtyřku obětuju. (05.12.2022)

,,TY MÁŠ ALE GULE CHLAPČE. SKÚS MA O*EBAŤ A JA TI ICH POTOM UFIKNEM." __ Najväčšmi sa tu rieši opodstatnenosť nakrútenia remaku a to, či sa nejedná o zbytočný film, veď verzia z roku 1973 sa radí medzi filmové klenoty. Lenže nový ,,Motýľ" nie je vôbec zle nakrútený a po celý čas sa na neho dobre pozerá. Tvorcovia si museli ujasniť, čo nové by vedeli do rozprávania priniesť a tak máme entrée z Paríža roku 1931, kedy spoznáme Motýľovu kriminálnu minulosť i to, ako prišiel ku svojmu trestu. Zvyšná časť vo väzení je skôr zameraná na inovácie. Pri sťatí hlavy gilotínou už krv neošpliecha kameru, ale o násilie, sadizmus, ba dokonca o nahotu nie je núdza. Neberiem to ako výčitku, pretože so všetkým je tu narábané akosi s mierou, čo je možno trochu na škodu. Casting je však mimoriadne vydarený, ako potvrdzujú aj iní užívatelia. Obaja hlavní predstavitelia sú absolútne rovnocenní s pôvodnou dvojicou, dokonca Malek u mňa predbieha Hoffmana. Striktne porovnávať oba filmy napokon s odstupom desaťročí považujem za prehnané. Potešilo ma Motýľovo záverečné doznanie sa vydavateľovi, ktorým sa definitívne všetko uvádza na pravú mieru: ,,Ide o príbeh rôznych mužov." (4225. hodnotenie, 173. komentár k filmu) (13.01.2021)