Motýľ: Útek z väzenia

Charlieho Hunnama aj Ramiho Maleka mam rád. V remake-u Papillon mi však obaja prišli pomerne nezaujímaví. Bol som síce zvedavý, či/ako/kedy sa dostanú z väzenia, ale ich pokusy vo mne nevzbudzovali žiadne emócie. Jednou z najsilnejších scén pritom mohli byť dlhé roky na samotke, ktoré mali ukázať šialenstvo zapúšťajúce korene do mysle trestanca. Mal som však pocit, že to Papi zvládol bez sebemenších problémov. (21.03.2021)

Sice jsem si slíbil, že se nejprve podívám na originál, ale remake mám v hledáčku už tak dlouho, že se mi již nechtělo čekat a při cestě busem jsem si ho pustil. A navzdory tomu, že při prvním pokusu (který byl tak dva roky nazpátek) jsem u toho po deseti minutách usnul, tak tentokrát se stal přesný opak a drželo si to moji plnou pozornost v napětí po celou dobu. Úvod naštěstí není zbytečně dlouhý a Motýlka do výkonu trestu pošlou rychle (což pro hlavního hrdinu rozhodně dobré není, ale chápeme se), takže se do toho skutečně dá rychle dostat, zvlášť když se pak Motýlek ne zrovna dobrovolně dá do spolupráce s Degou. Má to mnoho působivých scén s až fyzickým prožitkem právě probíhajících situací, má to nejednu silnější scénu a s každým pokusem o útěk jsem skutečně nedokázal být chladný a doufal jsem, že tentokrát to ústřední dvojici vyjde. Sice mě to uhranulo a v mnoha aspektech naprosto získalo, ale spolu s tím nemůžu být zrovna nadšený, když to celé upadlo do poměrně klasického hollywoodského stylu a tak vždy s důrazem na nějakou novou postavu je naprosto jasné, že se o ní nedozvíme víc než základní charakter a že je v ději jen proto, aby ústřední duo ohrozila nebo nepochopitelně zemřela. SPOILER A že je Dego nejprve nadšený z toho, že je cesta ven z Ostrova bláznů a pak se tam, na poslední chvíli, rozhodne zůstat, je taky vykalkukolvané klišé jak sviň. KONEC SPOILERU. Já neznám pravý příběh, takže je možné, že se vše tak skutečně stalo, ale o to víc bych ocenil, kdyby se to motivacím postav věnovalo hlouběji a já tak některé jejich činy a divná konání mohl víc chápat. Navíc je to stylově celé takové "předem jasné", ne zrovna předvídatelné, ale podle určitých záběrů a hudby se dá vždy čekat, co bude následovat. Má to své vady na kráse, nejsou malé, ale jinak se mi to líbilo a čas u toho strávený byl fajn, takže tomu taky rád dám nadprůměrné hodnocení. Jo, a ještě si musím zjistit, v čem se na tom podílelo Česko, když je tady uvedené v koprodukci... Slabé 4* (21.12.2023)

Motýlik je výborný film, pravda tých 133 min. je prepálených, ale videl som ho minimálne 3x a stále slušne funguje. Pôvodný snímok veľmi rád nemám, ale tu to zle nedopadlo. Herci veľmi dobrí, hlavne ústredné dvojka, napätia i znázornený zmar, smrť, násilie a ďalšie veci v kolónii, to funguje. Film sa ale občas vlečie a chvilkama je pocitovo dlhý. Vždy si u takých filmov hovorím, či tieto nápravné kolónie, neboli potupou ľudskej dôstojnosti, hoci je potrebné vidieť, ktorí ľudia tam skončili. Bolo by toto poreba dnes? Je to správne sa takto správať k väzňom? Aj toto môže človeka nútiť premýšľať, po pozrení na film. Môžem ho rozhodne komukoľvek odporučiť. Tento snímok je jeden z najlepších roku 2017. (17.11.2019)

Je to zvláštny úkaz s ktorým sa stretávam pomerne často. Napríklad Lost City of Z tiež s Hunnamom trpí podobným problémom. Jedná sa o remeselne skvelo zvládnutý film. Ale pocity u postáv kĺžu po povrchu. Jedná sa o snahu nebyť sentimentálny, nebyť prvoplánový a dávať atmosféru viacej do artu a civilizmu až filmy pôsobia chladne. A Papillon je podobný prípad. Hrôzy väzenia tú síce sú, ale nie sú ukázané explicitne. Nie sú ukázané v kontraste so stratou ľudskosti alebo súdnosti. Čo veľmi zamrzí. Potenciál to malo obrovský. A to myslím smrteľne vážne. Mimo chladu, ktorý ide z postáv je film remeselne zručný a dramaticky zaujímavý. Pôvodný film som nevidel ale rozmýšľam, že to zmením. Hunnam je inak výborný. Zaslúžil by si úlohy vo filmoch, ktoré naplno docenia jeho potenciál. Silné 4*. (08.08.2020)

Když zkoumáte reakce na novou verzi Motýlka, setkáte se často s pocitem znesvěcení. Jako by bylo rouhání natočit druhou verzi legendárního útěku z trestanecké kolonie, a to v téže době, kdy je možné zhlédnout xté zpracování Bídníků, kde se nad stálou recyklací nikdo nepozastavuje. Původní zpracování Charrierovy knihy jsem zhlédl před 25 lety a i to je jeden z důvodů, proč nechci oba filmy srovnávat. Steve McQueen byl na plátně jistě mimořádně charismatický a Hoffman patřil k hvězdám charakterního herectví. Ve vší úctě v nich ale úspěch filmu netkvěl. Ten spočíval ve výjimečném příběhu lidské vůle a houževnatosti. Rami Malek sice není typickým představitelem pařížské smetánky 20. let, ale vem to nešť. Ani on, ani Charlie Hunnam hereckému řemeslu ostudu určitě nedělají. Výprava je působivá, skvělá kamera efektně zachycuje prostředí mondénní Paříže i jihoamerické kolonie a strádání vězňů. Motýlek je důstojným návratem k žánru dobrodružného filmu v době nadvlády hloupoučkých komiksových snímků a laciných hororů. Nemám důvod cokoli hanět, bavil jsem se dobře. Celkový dojem: 90 %. (24.01.2021)