Motýľ: Útek z väzenia

Nevím přesně, zda za tento film ukamenovat režiséra nebo střihače, ale velmi se tu mrhalo potenciálem. Samozřejmě je nadlidský úkol překonat něco tak bezchybného, jako je verze z roku 1973. Jakákoli kvalita, kterou se vám podařilo zaregistrovat, je dána čistě velice solidním hereckým duem a boží předlohou. Jinak se tu opravdu kurvilo na velké čáře. Ve filmu je zcela pokurveno navazování mezi jednotlivými částmi, tudíž film prostě nedovede diváka upoutat do sedačky a vžít se do děje, jako to dokázal Motýlek z roku 1973. Nebojím se označit tento film za trochu nadbytečný. Vlastně nepřináší nic nového. Prostě jen za původní verzí ve všech ohledech pokulhává. Velmi slabé 3 *. (16.12.2018)

Doba remaková stále neskončila a tak se nám dostává recyklací a nových adaptací všeho, na co si jen vzpomenete, stále dokola. Motýlek patří k těm  příběhům, které byly  prostřednictvím filmových políček odvyprávěny téměř až zcela dokonale a tak je  další pokus zkrátka a jednoduše zbytečný. Proto jsem tuto verzi i docela opomíjel a do jejího sledování jsem se prakticky pustil jen díky výročí úmrtí Henriho Charriera. A de facto se dá říct, že ač platí výše uvedené o zbytečnosti,  Michael Noer alespoň nestvořil nic ostudného.  Co do charismat mi sice pánové Hunnam a Malek  Hoffmana a McQueena nepřipomínali ani vzdáleně a ani co do prostředí jsem si nepřišel jako na vězeňském ostrově. I ta scéna se samotkou tu byla prostě řidší, ale  za přece jen  slušné filmové  řemeslo klidně tu čtyřku obětuju. (05.12.2022)

Nemám nic proti remakům a nejsem ani žádnej uctívač originálu s McQueenem a Hoffmanem. Od týhle nový verze jsem si sliboval, že bude třeba trochu svižnější, akčnější a prostě bude aspoň trochu jiná. Ale těch změn proti originálu je naprostý minimum, takže ve finále mi celej film přišel akorát zbytečnej. Neřikám, že je ten film špatnej, ale pokud originál znáte, nevidim jedinej důvod, proč se dívat na tohle. A pokud originál neznáte a váháte, na kterou verzi se podívat, tak ten originál je podle mě o něco lepší. (25.01.2020)

Schaffnerova prvá verzia zostane v mojích očiach neprekonateľná a nesmrteľná. Inak tomu nie je, ani po zhliadnutí tohto filmu. Mcqueen a Hoffmann budú vždy len jedničky a legendy. Ich fluidum je ďaleko za hranicami ostatnej hereckej populácie. Navzdory tomu film aj cez svoju dĺžku nenudí, zdá sa mi krátky, usekaný, čo tu v podstate znamená, že nenudí a baví. ...Nie, nie tento remake určite nerobí svojmu prvotnému druhu, či predlohe ostudu a jak fanúškovia Henriho Charriéra, či diváci neznajúci jeho zfilmovanú podobu budú vlastne vcelku spokojní. (05.11.2018)

O třídu lepší než Schaffnerova úmorná tříhodinová verze z roku 1973, přesto tento remake zrovna velký aplaus nesklidí. Noer totiž nedokáže uspokojivým způsobem pracovat s tempem, což je při 133-minutové stopáži učiněná pohroma, a nový Papillon tak zákonitě kráčí ve šlépějích nezáživného originálu. Tvůrci si však dali záležet alespoň na letmém vykreslení ústředních postav a jejich vzájemné interakci. Snímek pochopitelně ani vzdáleně nepřipomíná psychologickou vztahovou studii, ale bohatě stačí, že dává zapomenout na neduhy původního díla, tedy toporné dialogy odříkávané počítačovou intonací či krajně machistického Papillona v podání McQueena. Papillon ode mě obdrží dvě slabší hvězdy. (09.09.2018)