Na zlej strane

S. Craig Zahler je drsňák, ktorý sa s tým vo filmoch nepára a vždy rad niekoho rozpára. Nepíšem to preto, že by to bolo cool, alebo preto, že sa to rýmuje, ale preto, že je to pravda. Zahler servíruje tento krát kriminálku s pomalým tempom, ale s veľkým dôrazom na postavy a dialógy, ktoré tu hrajú predovšetkým prvé husle, kedže sa tu moc akcii nenájde. Fúzatý Gibson je fantasticky, drsňáci mu idú a aj keď jeho parťáka vo filmoch moc nemusím, Vince Vaughn ma tento krát bavil. S Gibson to dobre ťahá, dialogy majú niekedy väčšiu šťavu ako samotný film, ale to hlavne preto, lebo to je tak zámerne natočene. Ako som spomínal, tu sa kladie doraz na postavy a celý film je jedna veľká sledovačka v aute s jednou akciu v banke a s druhou na konci vo finálnom zúčtovaní. Niekedy by to chcelo skrátiť, pretože odbočka s Jennifer Carpenter je tu zbytočná (aj keď chápem, že chcel režisér divákov šokovať drsnými únoscami s Kretschmannom na čele). Aj keď to bolo dlhé a rozťahane, ľúbilo sa mi to. 80% - 4* (13.10.2019)

Absolutní filmová nirvána. Do posledního záběru jsem se ani nehnul a hltal každou scénu a dialog netušíc jaký obrat vezme příběh v následující scéně. Mistrovský kousek, kterýmu sluší velký plátynko a jsem rád, že nám Febio fest tenhle zážitek dopřál. Černohumorné strhoé dialogy, dva hlavní hrdinové, všichni tak trošku záporní, ale ve filmu jsou jedini záporní nesympaticky a druzí záporní sympaticky, mimochodem politický názor tohoto filmu je mě docela blízký. Na postavách si tu nechal někdo sakra záležet a Mel je pořád charimastickej až na půdu, pokud jde o Vince Vaughna, tak jeho agent zjevně dělá přečasy, protože on je prostě všude i na Febiu měl dva filmy. Stará drsná škola s poctivou filmařinou navrch nemůžu si přát víc, možná jak říká Pomo, celou scénu v bance, ale to bylo asi fakt hodně drsný. (29.03.2019)

Úplatky nebral, hotovost si do kapsy nikdy nestrčil. Jenže to byl policajtem v aktivní službě. Dnes je chudým civilistou, kterému táhne na šedesát, má nemocnou manželku a dceru, kterou otravují výrostci ze sousedství. Zabránil tomu, aby se větší množství drog dostalo od dealera do škol, jenže ho suspendovali, protože nebyl společně s parťákem dost zdvořilý. Ke zločinu se někdy uchýlí i poměrně obyčejní lidé. A okradou místního grázla. Tak trochu rezignovaný Martin Riggs Mela Gibsona, u kterého to na povýšení nevypadá, se po letech „vrátil“ a po dvě hodiny je to radost. Poslední půlhodina je už bohužel víceméně o tom, kdo koho přechytračí a kdo z téhle hry na morálku vyjde jako vítěz. Navíc obsahuje momenty, které mi tolik nechutnaly. Nic na tom ale nemění, že S. Craig Zahler dokazuje, že má solidně našlápnuto. Je jiný, je svěží. Nepotřebuje se zalíbit, točí, jak chce on a ne, jak (když to přeženu) vyžadují lidé okolo. Znovu na vše jdeme velmi pozvolna, dlouze žvýkáme hamburgery i se necháme ukolébat vsuvkou, kterak jedna čerstvá matka nechce opustit kojence a vyrazit zpět do pracovního procesu. Celkové zápletce její bankovní příběh nic nedá, ale body navíc za něj tvůrci dostanou. Stejně jako za ústřední dvojici: Mel Gibson a Vince Vaughn v sobě drží zlobu i silné emoce, chemie mezi nimi funguje, atmosféra je přesná, násilí nekompromisní. Vyhlídky postav na zlepšení chybí, vyhlídky na další Zahlerův kousek jsou ovšem o to naléhavější. (01.04.2019)

Nečekala jsem až takovou poťouchlost, ale tenhle film jen formálně využívá žánr detektivky jako z partesu staré školy, aby nám v tom drsňáckém oblečku naservíroval už ne tak divácky sexy kritiku dnešního asociálního státu a nespravedlivého a krutého ekonomického systému. Hlavní i vedlejší postavy dělají zoufalé věci především z tísně a existenčních důvodů: jejich rodinní příslušníci nemají potřebnou péči a bezpečné zázemí, nemohou si dovolit důstojně žít, chybějí peníze na léky, na služby, na školy, na nájemné, na život v bezpečnější čtvrti, bez vyhlídek na dobrou budoucnost je těžké i požádat svou dívku o ruku, a když se k tomu člověk přece jen rozhoupe, chytrá dívka ho přesně z toho důvodu odmítne, psychicky zdeptaná matka po třech měsících od porodu utíká od milovaného miminka do práce, i když se z toho může pominout žalem, protože vydělává víc než manžel atd. atp. *** Kdo by čekal, že Zahler je vlastně takový Ken Loach v drsnější verzi. Ačkoli upřímně - tady sice vyhřezne víc útrob a líp si uvědomíme fyzickou stránku věci, ale je to přece jen Ken Loach, kdo nevyměkne a nechá příběh skončit bez naděje na lepší zítřky, opustí postavy uprostřed stupňovaného zoufalství (Sorry We Missed you). Ale zas je fakt, že ten Zahlerův závěr se zaslouženou masáží s výhledem na oceán lze číst i jako úsměšek a trpký žert. A pak taky, Zahler má ještě čtyřicet let k dobru, aby s tou sociální kritikou ještě přitvrdil. *~ (02.08.2020)

Procedurální rozbor jednoho (ne)policajního zákroku s dlouhou expozicí a nepředvídatelným vyvrcholením. Černá, krutá alternativa k milované mainstreamové Lethal Weapon, ve které se poručík Martin Riggs definitivně otočí systému a politické korektnosti zády, a po dirtyharryovsku namíří na sakra upgradovanou verzi nihilistických zm*dů z Big Lebowskiho. Na to, jak je film dlouhý, se toho v něm uděje málo. Jeho události bych přestříhal do prvních dvou hodin a pak teprve rozpoutal v poslední půlhodině absolutní inferno, které mu tak trochu chybí. Inferno s více rozpracovaným záporákem Thomasem Kretschmannem. Holt nás Zahler rozmlsal vybroušenějším, koulervoucně dokonalým Blokem 99. I přesto je ale Dragged Across Concerete pořád hodně cool jízda, která baví jinakostí a u které pěkně mrazí. A ve které Zahler sympaticky dohrává předešlý masterpiece, třeba postavou Jennifer Carpenter, která zde políbí nožičky svého batolátka. P.S.: Scénu v bance bych ukázal celou. [Sitges FF] (10.10.2018)