Downrange

Očekávaná novinka od Rjúhei Kitamury, kterého mám celkem rád ( Midnight Meat Train a No One Lives jsou solidní krvavé žánrovky), ale jeho novinka Downrange mi přišla bohužel nejslabší. Skupina přátel uvíznou v autě uprostřed ničeho kvůli píchlé pneumatice a brzy zjistí, že na ně číhá nemilosrdný sniper, který je chce všechny popravit. Námět je celkem originální, ale přišlo mi to takové nijaké. Parta přátel se schovává za autem téměř celý film, dialogy jsou o ničem, postavy jsou nesympatické a uřvané, takže jsem se u filmu vlastně ani nebavil a ikdyž krvavé to je celkem slušně, tak sniperka po chvíli hned omrzí . Hřebík na rakev tomu dává úplně poslední scéna, kdy se divák už opravdu začíná chytat za hlavu. Na průměr to sice výjde, ale čekal jsem mnohem víc. Celkem promarněný potenciál.55% (04.05.2018)

Maximální spokojenost tohle mělo jít do amerických kin místo těch průměrností co jsem viděl naposledy (Primal Rage a to druhé už radši nevím ani název). Konečně nějaký thriller s inteligentními herci, takřka inteligentním chováním (až na konec k tomu se ještě dostanu) a inteligentní zápletkou. Potěší i luxusní gore (celá scéna havárie 2 auta je parádní po všech stránkách) kdy není nouze o vystřelené mozky a ustřelené hlavy. Docela mě překvapilo kdo i ´´přežil,, jelikož tu postavu jsem netipoval vůbec. Trošku to kazí jen konec kdy chlápek jde proti ženské s nožem a místo, aby ho hodil tak se k ní přibližuje a ona do něj střílí navíc ta pipka mu míří na nohy a do těla místo do hlavy (ne blondýna to není bohužel takže to ospravedlnit nejde) naopak, ale potěšila závěrečná scéna i když mě přijde trochu ulítlá. P.s. kdyby se všichni rozeběhly k tomu střelci tak by ho časem dostaly všechny by je nestihl zabít, ale proč to dělat jednoduše, když to jde složitě že?. (14.05.2018)

Myslím, že sa v tomto prípade z úplne jednoduchej situácie vytrieskalo maximum. Aj napriek malému množstvu postáv a stabilnému postrediu Downrange neobsahuje hluché miesta, a to vďaka slušne nasekanej akcii. Nie je priestor si s postavami vytvárať vzťahy, keďže väčšina má pomerne krátku životnosť a v rámci dialógov sa príliš ich život nerieši, ale vôbec mi to neprekáža.. Celá stopáž je skôr obrazná, venuje sa danému momentu a ničomu, čo bolo pred alebo po, to kvitujem, lebo sa získalo dosť priestoru na vyhratie sa s drsnejšími prvkami. Práve to gore u mňa dvíha Downrange o niečo vyššie a nebudem sa tváriť, že ma príjemne nepotešilo. Záverečný paradox je už len čerešničkou na torte, čiže za mňa spokojnosť. (16.07.2018)

Downrange je filmem, kterej absolutně nemůže zaujmout svým příběhem. Scénář filmu se snad vlezl na jeden papír. Určitě ani nezaujme parta určená na odstřel na tož pak propracovanost charakterů postav. O těch divák neví zhola nic, takže si nedokážou získat ani žádné sympatie. Z toho vyplývá, že je divákovi tak trochu jedno kdo tuhle vybíjenou přežije. Pokud má film šanci něčím zaujmout tak jsou to pouze akčnější scény, při kterých se na efektech a krvi zrovna nešetřilo. Co se týče kamery a zvukovýho doprovodu, tak tady jsem měl smíšený pocity. Jednou nahoře a jednou dole. Nakonec tenhle film ale dopadl nejlíp jak mohl. Downrange je pro mě film na jedno zkouknutí. Víckrát už ho vidět nepotřebuju. Slabší průměr. (17.06.2018)

Ani tragické výkony zúčastněných "herců" a "hereček" mi nezabránily v kvalitním diváckém zážitku. Exploaťák jak má být, žádné dlouhé nudné předehry, žádná velká psychologizace postav, žádné vysvětlování střelcovy motivace, prostě sadistický psychopat v hejkalovi, výstřel za výstřelem a postupné přibývání zářezů na sniperově pažbě. Film jednoduchý, přímočarý, za pár babek, se záživnou atmoškou, s několika roztomilými brutalitkami a s jednou takřka meditativní scénou s vlkem (nebo snad velkým kojotem?). A nadmíru mě potěšil závěr. Víc japonských režisérských zběsilců do Hollywoodu, sím. (24.01.2023)