Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří "jen" sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce... Film režiséra Stanleyho Kramera je již klasickým dílem, které se pokouší vyrovnat s nelehkou otázkou: jaký podíl nesou jednotliví "obyčejní" lidé na zvěrstvech druhé světové války, potažmo na každém totalitním politickém systému? Jako ideální se v tomto směru ukázal žánr soudního dramatu. Třebaže se většina děje odehrává v uzavřeném prostoru soudní síně, neztrácí film ani na chvíli strhující tempo. Kromě dlouhé řady mezinárodních cen získal Kramerův snímek dva Oscary: za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (Maximilian Schell jako obhájce dr. Rolfe) a za scénář (Abby Mann). V dalších devíti kategoriích byl na tuto prestižní cenu nominován. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (241)

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Norimberský proces nie je žiadna čiernobiela démonizačná agitka, ale podrobne prepracovaný záznam jedného dlhého súdneho procesu a jeho zákulisia. Na začiatku sledujeme ruiny toho, čo sa pred pár rokmi ešte nazývalo Norimberg a pri týchto záberoch nás napadne, či sa s hrôzami nacizmu nedalo vyrovnať menej drasticky, ako len tak bombardovať civilné obyvateľstvo. Nad vecou sa snaží byť aj samotný sudca Haywood a nevynášať nad obžalovanými predčasné súdy, ale na jednu stranu sa nakoniec prikloniť musí. Tracy a Lancaster sú síce ťahúňmi filmu, ale možno si budete po rokoch najviac spomínať na Cliftove a Dietrichovej výstupy. Za tri hodiny sa tu povie pomerne veľa, najsugestívnejšie sú ale dokumentárne zábery z oslobodzovania táborov. Film ponúkne aj dobový pohľad do politického zákulisia a neprekvapivo sa tu viac hralo o praktické záujmy ako o nejakú morálku. Rozhodnutie bolo ale na sudcovi... ()

HoneyBunny 

všetky recenzie používateľa

Doporučuju u tohoto filmu vydržet i přes dlouhou stopáž. Pokud jste unaveni tím, jak jsou už i v dějepise Němci podávání jako buď zlí nebo zmanipulovaní, tak tady vám ukážou, že velká část z nich moc dobře vědělá co dělá (skvělá zpověď Burta Lancastera) a po válce jen všechno nechali vyšuměť do ztracena. Ono je moc jednoduché prostě říct, že Hitler byl šílenec. Někteří nacističtí zločinci žijí dodnes, někteří dokonce získali světové úznaní na poli vědy. Něco podobného jsme zažili i my po pádu socialismu. Spravedlnost zkrátka neexistuje. Tenhle film se to nebojí říct natvrdo. ()

Reklama

Malarkey 

všetky recenzie používateľa

Chápu, že tenhle film není pro každýho. Nechápu, proč na to ale musí ti, co ten film hodnotí, vůbec koukat a pak ho hodnotit jednou, dvěma hvězdičkami nebo rovnou odpadem. Od Norimberskýho procesu nedostanou akční jízdu, to by snad měli pochopit. Norimberský proces se totiž prakticky celou dobu odehrává v soudní síni. Pro mě to byl ale jeden z nejsilnějších zážitku, co jsem kdy v soudní síni zažil, div né možná nejsilnější. Tři hodiny dialogů jsem spolikal jako nic a dozvěděl se takových informací, jako ani v knize ne. Uviděl chování německých příslušníků po válce a snahy spojenců uchovat rozum v hrsti. Rekonstrukce je to dokonalá. Úděsně pomalá, ale pokud se zajímáte o druhou světovou válku, tak v tomhle případě zhltnete každou scénu, každý záběr, každé slovo německých maršálů, plukovníků, soudců a dalších. O tom ten film je. O to více mě udivuje, v jaké době je natočen. Příhodnější chvíli si na natočení filmu tvůrci ani najít nemohli. ()

Hwaelos 

všetky recenzie používateľa

Kramer na začátku šedesátek vytvořil hned dva zásadní kousky ze žánru soudního dramatu. Zatímco, u Kdo seje vítr jsem měl dojem, že po stránce scénáře se film povedl, ale Kramer odvedl vcelku rutinní práci (statické kompozice podobné období klasického Hollywoodu), Norimberský proces, to je úplně jinej šálek kávy. Strhující drama, podtrhnuté vynikajícími hereckými výkony, je zajímavé i formálně. Kromě precizní kompozice a nápaditých kamerových jízd, je tu použivána dramatickým způsobem transfokace na obličeje postav. Kromě prvku napětí mívá často i jinou funkci. Například na začátku všichni Němci mluví německy a co říkají se dovídáme až z překladu do angličtiny. To by ale film nesnesitelně protahovalo. Proto je použita transfokace na obličej německého obhájce a zvuk se po ní zcela organicky přepne do angličtiny. Divák snadno pochopí, proč tomu tak je a jakou funkci tím plní. Další důležitý rozdíl oproti Kdo seje vítr tkví v morální nejednoznačnosti charakterů i celého vyznění snímku (zejména pak finále). Tím se Norimberský proces víc přibližuje Michalkovovu remaku Dvanácti rozhněvaných mužů. ()

Exkvizitor 

všetky recenzie používateľa

Studuju práva. Tento film by se měl povinně pouštět všem studentům právnických fakult. Scénář naprosto brilantně a plasticky prezentuje komplikované charaktery, které se podílely na tomto zásadním procesu, který spolu s dalšími procesy té doby kompletně redefinoval pojmy (mezinárodního trestního) práva a spravedlnosti, jak je chápeme dnes. Přesto se mnohým zdá, že tribunály tehdy rozhodovaly špatně, protože aplikovaly právo, které se teprve tvořilo. Protože zamlčely zločiny, které páchali spojenci. Protože neodsoudily spoluodpovědnost, kterou nesl prakticky celý civilizovaný svět na tom, že se Hitlerovi podařilo dokázat, kam až je schopen zajít. Tento hereckými hvězdami napěchovaný a solidně zrežírovaný film však také nevyznívá vůbec jednoznačně. I proto je tak fascinující. Takto si totiž nejen můžeme, ale přímo musíme klást tu věčnou, biblickou otázku Piláta Pontského. "Kde jest pravda?" - P.S. A samozřejmě zcela souhlasím s Aidanovým komentářem. ()

Galéria (88)

Zaujímavosti (38)

  • Úloha Rudolpha Petersena je čiastočne prácou scenáristu, ale z veľkej časti improvizáciou jej predstaviteľa Montgomery Clifta. Je známe, že Clift počas nakrúcania dosť holdoval alkoholu, čo sa podpísalo pod jeho výzor. Dokonca samotní diváci ho nedokázali bez mejkapu identifikovať. (classic)
  • Ve scéně, kdy je soudce Haywood (Spencer Tracy) na večírku a Harry (William Shatner) začne svolávat jména kapitánů a dalších, aby se hlásili na svých stanovištích, se ho soudce ptá, o co šlo. Harry mu sdělí, že Rusové podnikli kroky do Československa a že panují pověry, že Masaryk spáchal sebevraždu, a proto tam posílají jednotky. Jan Masaryk, syn prvního československého prezidenta, byl tehdy skutečně nalezen mrtvý pod oknem koupelny jeho bytu, ale okolnosti byly dost nejasné. Jednou z nejpravděpodobnějších teorií je, že byl zavražděn komunisty. Ti se totiž obávali, že by mohl po vzoru svého otce založit například v Londýně exilovou vládu nebo jinak působit problémy jejich režimu. Není se proto co divit, že vydali oficiální zprávu o sebevraždě. Tento závěr ale veřejnost nebyla ochotná přijmout, protože vše nasvědčovalo opaku. Na konci 70. let proto komunisté při obnoveném vyšetřování přišli s teorií nešťastné náhody, která měla lid umlčet. V roce 2003 byl ale případ konečně uzavřen, a to jako vražda. Pachatel není dodnes znám. (Bohnice05)
  • Při promítání filmu z koncentračních táborů je ukázána mapa Evropy se zaznačenými koncentračními tábory. Na území České republiky můžeme vidět dva body. Jeden označený jako Lidice a druhý hůře čitelný by mohl být Terezín. Obojí je špatně. Lidice byly vyhlazená obec za druhé světové války. Terezín byla věznice gestapa a židovské ghetto, které sloužilo pouze k transportu Židů dále. Nešlo o vyhlazovací tábor a ani zde nebyly plynové komory či jiné zařízení určené pro masové vraždy, typické pro koncentrační tábory. (Bohnice05)

Reklama

Reklama