Norimberský proces

Kramerův Norimberský proces se nezabývá právními aspekty působení norimberského tribunálu, ani neřeší otázku zodpovědnosti za režim a jeho činy ze strany běžných občanů. Obě tato témata, ač převelice zajímavá, by vydala na podstatně víc než tříhodinový film a je otázkou, k čemu by byl výsledek vlastně dobrý. Na lavici obžalovaných usedá čtveřice soudců Třetí říše, tedy lidé, kteří nenesli pouze morální či politickou odpovědnost z titulu své pasivity, ale sami vyvíjeli určitou aktivní činnost a posílali "nevinné" lidi do vězení či na smrt. Nejde tu o nějaké hluboké pojednání, to by bylo třeba uchopit v širších souvislostech, čehož toho médium zřejmě schopno není, v mezích možností ale Kramer obstál. Snímek je pro snadnější stravitelnost podán jako klasické soudní líčení a je nahlíženo z poměrně jednoduchého lidského pohledu, místy však přesahuje i do komplikované oblasti viny jednotlivce, a to nejen mezi Němci. Těchto momentů si na Norimberském procesu cením, byť zároveň lituji jejich stručnosti. Pokud jde o zpracování, mrzí mě, že všichni zúčastnění mluví anglicky. Sice se zde užívají sluchátka i blikající diody od překladatelů, ale je to pouze iluze, přitom skutečnost by pozvedla autentičnost o třídu výše. Ta je přesto na vysoké úrovni, o což se zasloužili rovněž herci, jejichž výkony jsou přesvědčivé, ale i odpovídající jejich úloze v procesu. Není zde prostor pro nadbytečnou teatrálnost (pro kterou ve skutečnosti místo bylo) nebo přílišnou snahu působit na divákovy city; jednání se vede v poměrně věcném duchu a z dostatečného odstupu. Jedinou výjimkou je nešťastný moment Janningovy zpovědi, který můj dojem v tomto shazuje; naštěstí zůstalo jen při něm. Ne že bych nevěřil tomu, co říká, ale toho patosu na mne bylo příliš. Pro režii obecně mám jen slova chvály, výborně pracuje se scénou a i části odehrávající se mimo soudní síň, jichž není právě málo, do mozaiky celého filmu výtečně zapadají. Zvláštní kapitolou je pak soudce Haywood: jestliže je označován za "černobílého", pak pouze v tom smyslu, že chce dát za každou cenu průchod spravedlnosti, po většinu filmu však i on sám byl zjevně na vahách, co spravedlnost v pohitlerovském Německu vlastně znamená. A to je právě největším kladem Kramerova Norimberského procesu: i přes spoustu dialogů a závěrečné rozhodnutí soudu nedává jasnou odpověď na otázku, co je správné. (04.07.2007)

Chápu, že tenhle film není pro každýho. Nechápu, proč na to ale musí ti, co ten film hodnotí, vůbec koukat a pak ho hodnotit jednou, dvěma hvězdičkami nebo rovnou odpadem. Od Norimberskýho procesu nedostanou akční jízdu, to by snad měli pochopit. Norimberský proces se totiž prakticky celou dobu odehrává v soudní síni. Pro mě to byl ale jeden z nejsilnějších zážitku, co jsem kdy v soudní síni zažil, div né možná nejsilnější. Tři hodiny dialogů jsem spolikal jako nic a dozvěděl se takových informací, jako ani v knize ne. Uviděl chování německých příslušníků po válce a snahy spojenců uchovat rozum v hrsti. Rekonstrukce je to dokonalá. Úděsně pomalá, ale pokud se zajímáte o druhou světovou válku, tak v tomhle případě zhltnete každou scénu, každý záběr, každé slovo německých maršálů, plukovníků, soudců a dalších. O tom ten film je. O to více mě udivuje, v jaké době je natočen. Příhodnější chvíli si na natočení filmu tvůrci ani najít nemohli. (26.10.2010)

Už som pomerne veľmi dlho nepozeral - 3. hodinový film zo súdnej siene, či celkovo s takouto dĺžkou, vôbec si myslím, že práve, je vo svojom obore, najdlhší, čo sa týka jeho spracovania, Norimberský proces bol medzinárodný vojenský tribunál, na ktorom sa zúčastňovali - nacistickí pohlavári, vojnoví zločinci, ktorí majú na svedomí milióny ľudských životov, najväčšie ryby, nepochytali, veľké, áno, dostali tresty smrti, teraz prišla rada na malé RYBY, na sudcov, štyroch, kde medzi nimi, je jeden, ktorý má vôbec, aké - také, svedomie, súdiť ich bude, veterán SUDCA HAYWOOD, ktorý to chce všetko TOTO, pochopiť, na lavici svedkov, budú dve dôležité a podstatné výpovede, jednak o sterilizácii pekára a o árijskom dievčati, ktorá mala pomer so židovským obchodníkom, ktorého následne čakala - poprava ! Má tam byť na konci - výkričník, ani nie, to bola automatika. Na strane obžaloby, je americký plukovník - Lawson, ktorý na vlastné oči videl koncentračné tábory - Dachau a Belsen, odvtedy nemyslí na nič iné, ako sa vypomstiť všetkým, ktorí za to môžu, najradšej by to tak urobil, ale je to nad jeho sily, maximálne sa uspokojí so štyrmi, ktorí nejavia ani náznak viny, okrem jedného jediného, sudcu Janninga. Práve jeho, obhajuje, zapálený a horlivý právnik Rolfe, ktorý argumentuje tým, že podiel viny, nesú všetci, ktorí sa len, nečinne prizerali, na myslí má, Vatikán, Spojené štáty americké, i Churchilla, ktorý voľakedy Hitlera obdivoval, samozrejme pred vypuknutím vojny ! Nebudeme len a vkuse, v súdnej sieni, kde si sudca Haywood, nájde voľný čas, aby si pospájal jednotlivé súvislosti s procesom, a tak stretne - Marlene Dietrich, ktorá je dostatočnou SATISFAKCIOU, i ona sama, sa hanbila, odkiaľ je. Majstrovský film Stanleyho Kramera, ktorý vyťahoval témy, ktoré neboli po vôli, v dobe svojho vzniku, sa film stretol len s malým záujmom a pochopením, o to poznať, akí boli ľudia hlúpi, či skôr, čoho sa báli, Studenej vojny. Bravúrna kamera, alebo a najmä, scenár Abbyho Manna, ktorý je zahrnutý informáciami, pričom nenudí, a to je najpodstatnejšie. Okrem Dietrich, Spencera Tracyho, ktorého s režisérom Kramerom, spájalo dlhoročné priateľstvo, alebo ho obsadzoval do svojich filmov, ktoré mám tak rád, predvádza naprosto fenomenálny herecký výkon - Maximillian Schell, ako OBHAJCA ROLFE, ktorý mi VYTREL ZRAK !!! CLIFT a GARLAND, sú životom strhaní, preto sú autentickí, áno i na lavici svedkov. Ja obdivujem Kramera, Tracyho, Dietrich... , tak preto som sa medzi nimi cítil v POHODE, i keď zábery z koncentračných táborov, je iná šálka kávy... (30.04.2016)

Norimberský proces šarmuje hlavně silnými hereckými výkony a charismatem poněkud archetypálních postav. Tracy v roli starého, moudrého a velice "znaveného" soudce exceluje a jeho spíše minimalistický výkon je o to obdivuhodnější, že zanechává ohromný dojem i vedle plameného, oscarového partu Maximiliana Schnella. Burt Lancaster jako tragická (a jistě klíčová) postava příběhu je zase (překvpapivě) náležitě tragický a názorně předvádí, kterak se dá odehrát tak důležitá role pouhým výrazem očí. Vůbec nejvíc mě ale vyrazila dech Marlene Dietrich, která je tady ve svých neuvěřitelných šedesáti stále ztělesněním ušlechtilé ženské -či spíše andělské - krásy... Detaily její tváře po striktně vizuálná stránce dělají s filmovým plátnem něco neuvěřitelného. Zpracování probírané problematiky je náležitě silné a kvalitní, stejně jako dramatická působivost filmu jako taková. Na druhou stranu, občas jsem si právě až moc silně uvědomoval (nejenom kvůli bezvadné angličtině všech vyslýchaných a nevyhnutelnému - výbornému - závěrečnému "monologu a přesahem" ), že jde o dramatizaci, což bylo trochu na škodu. Proto tedy 80% (08.06.2008)

Zaujimave svedectvo o procese spravodlivosti medzi druhou svetovou a studenou vojnou o styroch nacistickych sudcoch pred ich rozsudkom ma dost zaujalo, len ta minutaz sa mi zdala byt prilis dlha a chvilkami som stracal prehlad. Avsak historia ma zaujima a preto sa tesim aj na remake tohto filmu z roku 2000 s Alecom Baldwinom, ktory taktiez trva 180 minut... 24.04.2009 ___ Spencer Tracy - (Vrchný sudca Dan Haywood) +++ Burt Lancaster - (Dr. Ernst Janning) +++ Marlene Dietrich - (Pani Bertholtová) +++ Maximilian Schell - (Hans Rolfe) +++ Judy Garland - (Pani Irene Hoffman Wallnerová) +++ Montgomery Clift - (Rudolph Petersen) +++ Richard Widmark - (Plukovník Ted Lawson) +++ William Shatner - (Kapitán Harrison Byers) +++ Produkcia: Stanley Kramer +++ Hudba: Ernest Gold +++ (24.04.2009)