Kto seje vietor

Většinou se mluví o Tracym a jeho hereckým výkonu, což je jasný, ale myslim, že Fredric March zde podal možná ještě lepší výkon, každopádně si z filmu pamatuju hlavně jeho. Je to velice koukatelný, přesto tak nějak vykonstruovaný, až moc teatrální. Míň je někdy víc, což Kramer zde úplně neaplikoval. Ale za vidění to stojí, taky kvůli výkonu Gene Kellyho, kterej je též vynikající. (03.11.2010)

Tenhle film je vlastně svého druhu relikt starého studiového Hollywoodu. Nasvědčuje tomu styl hraní, statická kamera i samotný fakt, že jde o černobílý film, což už je na počátku šedesátých let možno brát jako anachronismus. Nicméně atraktnívní podívanou z něj dělá silné téma a chytrými vtípky napěchované dialogy Spencera Tracyho a Gene Kellyho. (15.10.2011)

Další z řady a la these vystavěných soudních dramat. Kramer tentokrát těží hlavně z výtečné divadelní předlohy J. Lawrence a R. E. Leeho. Ze začátku ironické hlášky brzy mizí pod tlakem vážného tématu. Pointu filmu lze označit za ideální kompromis mezi dvěmi rozdílnými přístupy ke klíčové otázce lidské existence. 80% Zajímavé komentáře: flanker.27, RAiken (23.04.2006)

Pryč jsou ty časy, kdy se filmy točily výhradně bez peněz a pro lásku k řemeslu, kdy myšlenka díla byla důležitější než všechna efektní pozlátka a kdy tvůrci dovedli napsat takové dialogy, že z nich naskakovala husí kůže a mozek diváka pracoval na plné obrátky. V USA dříve takové filmy opravdu vznikaly a, světe div se, nebály se vzít si od základu na paškál i víru v samotného Boha, což je jedině dobře, protože si ztěží dokážu představit něco odpornějšího než úlisného pánbíčkáře, který vás při zmínce o opici začne mlátit krucifixem po hlavě a odříkávat jako v transu pasáž o stvoření světa. Stanley Kramer byl výjimečný režisér a jeho Inherit the Wind je pro mě i dnes jedním z nejinteligentnějších a nejbrilantněji napsaných snímků, jaký jsem kdy se souhlasem církve zhlédl. -- Ode mě to možná zase tolik neznamená, ale při vší skromnosti to za úplně nicotnou pochvalu také nepovažuji :-) 95% (24.08.2013)

Chcel by som byť zhovievavý, najmä kvôli roku výroby, no ten zahodený potenciál konfrontácie myšlienok evolúcie a myšlienok kreacionizmu mi nedá inak. Veľmi veľa otázok si žiadalo byť položených, veľmi veľa názorov si žiadalo byť uvedených, no namiesto toho z toho bola len hra emócií. Štýl je príznačný svojej dobe, svojím spôsobom sa vtedy podľa mňa viac dbalo na obsah a mám pocit, že dnes je to skôr o efektoch, kamere, proste atmosfére a obale. Najmä staršie filmy o súdnych sporoch majú svoje čaro. J.F.K., či 12 rozhnevaných mužov, či iné diela sú vrcholnými dielami svojej doby, dielami kde konfrontácia za niečo ozaj stála, preto ma mrzí, že toto dielo bolo skôr než faktické, zamerané na ľudskú hlúposť, predsudky, fanatizmus a podobne. (21.02.2014)