Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (191)

Hwaelos 

všetky recenzie používateľa

Tenhle film je vlastně svého druhu relikt starého studiového Hollywoodu. Nasvědčuje tomu styl hraní, statická kamera i samotný fakt, že jde o černobílý film, což už je na počátku šedesátých let možno brát jako anachronismus. Nicméně atraktnívní podívanou z něj dělá silné téma a chytrými vtípky napěchované dialogy Spencera Tracyho a Gene Kellyho. ()

monolog 

všetky recenzie používateľa

Myšlenkovvě silný a příběhově zábavný film o jednom soudním procesu podle všech pravidel, z nichž některá jdou mírně řečeno šejdrem. Je málo filmů, v nichž téměř každá věta je filozofická pravda, kterou by si každý měl opakovat před spaním, ale tento k nim určitě patří. Jen tak pro zajímavost uvádím několik replik (protože označení hláška by pro ně bylo degradací), který jsem si zapamatoval: Považovala jste mého manžela za světce a všechno co činil bylo správné. A nyní ho berete jako ďábla a tak je vše ďábelské. Jenže tak to nefunguje. Klamete sama sebe. Druhá: To je rádio. To bude hračka pro vás. Do toho stačí šeptat a už to řve z tlampačů na miliony lidí. A do třetice všeho dobrého i zlého: Vy nic neznamenáte. Vy se umíte jen smát a pošklebovat všemu, co lidé na světě milujou. Já vás lituji. Vy jste tak sám, tak osamělý. Až jednou umřete, nikdo nepřijde na váš pohřeb zaplakat ani vás proklít. a naposledy: Sedněte si Samsone, teď vám zastřihneme ofinu. (Nejsou stoprocentní citace, protože jsem je slyšel jen jednou.) Spencer Tracy jako by ani nehrál, z každého jeho pohledu je cítit, že tu věc bral za svou i ve skutečnosti. Jednou bych chtěl být právník jako ho on hrál. Oproti mnohým jiným soudním dramatům je zde i hodně často nějaká vtipná poznámka, která se však od dnešních hlášek liší tím, že má i nehumorný a povětšinou spíše závažný obsah. Ale jako herec neexceluje pouze Spencer, ale hodně mě zaujal i Fred March v roli šíleného žalobce plukovníka Bradyho. Ty jeho plamenné řeči o hoře Sinai a slova Nepřemýšlím o tom, o čem nepřemýšlím. jakož i mnoho dalších projevů, jeho výslech Bertovy snoubenky, poslední projev, nervózní a falešný smích vůči publiku když ztrácel půdu pod nohama a začaly mu docházet přesvědčivé argumenty, tenhle chlapík by se jako dogmatik uživil i ve skutečnosti. A potěšil mě i Harry Morgan, který sice v roli soudce měl spíše nevýraznou roličku, zato v něm však jde zahlédnout občasné výbuchy hněvu pozdějšího plukovníka Shermana Pottera (a tak mě napadá, jestli podobnost se jménem Harry Potter je jen čistě náhodná a neúmyslná). ()

Reklama

flanker.27 

všetky recenzie používateľa

Tento film jsem si vždy nesmírně přál spatřit a konečně jsem se dočkal. Nadčasové téma filmu o svobodě myšlení je podáno brilantně ve formě soudního dramatu podle skutečné události "Opičího procesu" z roku 1925. Spencer Tracey v roli racionálního právníka Henryho Drummonda hájí středoškolského učitele J. T. Scopese (tedy to bylo skutečné jméno Bertrama Catese), který studenty učí o Darwinově evoluční teorii. Jeho famózní výkon podtrhuje vynikající a skutečně inteligentní scénář se skvělými dialogy (ostatně film je adaptací divadelní hry), kdy slovo nepadne zbytečně. Zvláště tím vyniká ve srovnání s mnoha současnými "díly" plnými plytkých frází a trivialit pronášených jako velké pravdy. O tom, že téma zdaleka není minulostí, svědčí neustálá snaha kreacionistů buď výuku evoluce zakázat nebo učit též kreacionismus (či dnes, po soudním zákazu, tzv. Intelligent Design, ID - dveřmi je vyhodí, oknem se vrátí). Tvůrci navíc věděli, že svoboda myslet neznamená pohrdat vším a každou hloupost povznášet na pravdu, tedy varování před postmoderním marasmem, jehož jsme dnes svědky (poslední scéna se Tracym a Kellym). Jeden z nejlepších filmů, co jsem viděl, a nesmírně aktuální i dnes, hlavou státu za mořem je totiž muž přesvědčený o tom, že koná vůli boží stejně jako o tom byl přesvědčen žalobce Brady. Update: Dnes je 20.10.2015, 90 let od skutečného opičího procesu a já mám pocit, že se doba nepohnula. V Americe jsou na veřejných místech stále stejní fundamentalisté, kteří mají moc, ne však rozum, abych parafrázoval jednu z vět Spencera Tracyho. A do Evropy se valí bandy nevzdělaných ignorantů, pro které existuje jen jediný zdroj poznání a tím je Alláh (aniž by o jeho slovu měli větší povědomí). Rozum čelí velké zkoušce a nejsem si jistý, jestli zvítězí. Blbost je velmi těžké porazit za situace, kdy jí přiznáváme stejné postavení a úlohu jako rozumu. Update: S ohledem na dnešní opakování v televizi jsem si pročetl pár zdejších nenávistných komentářů od potrefených hus, kterým vadí, že věřící líčí převážně jako "naprosto tupé, nenávistivé blby." Na což zbývá jen dodat: Jestli vás tohle trápí, tak jste se o sobě konečně něco dozvěděli. ()

Jara.Cimrman.jr 

všetky recenzie používateľa

Neumím se s jistotou rozhodnout, zda člověka stvořil Bůh, vyvinula ho evoluce z něčeho chlupatého či ho jen mimozemský konstruktér vysoustružil z želatiny. Jistý jsem si však v tom, že na oprátce, s láskou upletené fanatickými katolíky, bych se houpal velice nerad. V rámci souboje materialismu s vírou považuji tento snímek za velmi zdařilý a dovoluji si vyjádřit překvapení, že něco podobného natočili v zemi, ve které se 106% obyvatelstva hlásí k organizovanému věření a ten zbytek neumí číst. ()

Vančura 

všetky recenzie používateľa

Hodně úmorná podívaná. Až se skoro divím, že takový film je v TOP 300 a že dnes ještě někoho oslovuje. Osobně jsem ho znuděně prozíval, skoro až protrpěl - dlouho jsem neviděl film, který by mi přišel tak zaprášený pod nánosem let, které uplynuly od jeho premiéry. Jistě by na to šly vznést všechny ty typické ódy typu "vynikající obsazení, scénář", blá blá.., ale pro mě osobně to je film, který za vidění prostě už nestojí. Pokud vás tedy nebaví vyhrávat včerejší bitvy - kdyby ten námět byl alespoň zpracován nějak zajímavě, ale člověk obeznámený s Biblí i Darwinem ho musí shledat jako nesnesitelně povrchní, protože argumenty obou protistran nejsou ničím než tisíckrát obehranou deskou, kterou všichni známe nazpaměť. Vzato kolem a kolem, stejně by se mi cynicky chtělo na tomto místě poznamenat, že je úplně jedno, jestli věříte v evoluci nebo Boha, protože ani jedno se nijak na 100% dokázat prostě nedá, takže věnovat energii těmhle žabomyším sporům je ztráta času. Ať si každej věří čemu chce, a kde je jakej problém? Říkám já. ()

Galéria (58)

Zaujímavosti (6)

  • Tzv. Opičí proces se opravdu odehrál v roce 1925 ve státě Tennessee. (kowalski)
  • Film vznikl podle divadelní hry, kterou napsali Jerome Lawrence a Robert E. Lee. Ta měla premiéru na Broadwayi v roce 1955. (kowalski)
  • Opičí proces se dostal i do seriálu Simpsonovi – konkrétně do 21. epizody 17. série, která nese název Opičí proces. Ve škole se má učit i teorie kreacionismu. Líza chce, aby se učila jen jedna teorie. Při hlasování je však rozhodnuto, že se bude učit teorie kreacionistická. Po zatčení Lízy – poté, co tajně učí evoluční teorii – následuje opičí proces, kde se nakonec Homer díky Marge stane důkazem potřebným pro vítězství evoluční teorie. (VMa)

Reklama

Reklama