Hádaj, kto príde na večeru

Film, který už hodně zastaral. Jeho poselství je samozřejmě chvályhodné, ale jde se k němu až příliš nápadně a okatě, takže se nakonec nedostaví kýžený efekt - to se poté projevuje z závěrečném Traceyho monologu, který postrádá na údernosti a působí spíše nudně a zdlouhavě. V šedesátých letech možná pecka, dnes už jenom slušná konverzačka. Herecké výkony samozřejmě bez výhrad (Poitier se mi tady líbil mnohem více, než V žáru noci ze stejného roku, kde na mě často působil jako vyřezaný ze dřeva). (27.04.2009)

Typický Hollywood zlaté éry, inteligentní, skvěle zahraný  a v mnoha ohledech takovým tím prostým a bezelstným způsobem upřímný.  Závěrečné rozhovory ultimátní. Jedinou nepříjemnou postavou je naivka Joey a tak moc potěšila věta jejího otce Spencera Tracyho: "Pro jednou sklapni". Téma, s kterým se Amerika nikdy nevyrovnala.. (23.02.2024)

Dcera si domů přivede ženicha, jakého by si nejspíš každý rodič přál, kdyby ale nebyl černoch. Hádej, kdo přijde na večeři skvěle pracuje s tématem předsudků a tolerance, jež najednou rychle zmizí, když se situace začne dotýkat přímo nás. Film má několik vynikajících konverzačních scén a ani moc nevadí, že je to v zásadě taková jednoduchá moralita, dnes už v lecčems zastaralá, ale chvílemi jakoby přešlapuje na místě, chybí mu větší spád, možná by neškodilo, kdyby konfrontace nabrala větší grády. Také mě chvílemi rozčilovalo především chování dcery, která neustále vehementně prosazovala, že si musí ihned a okamžitě vzít muže, kterého zná 10 dnů, ale to je jenom detail. (31.01.2009)

Velmi som bol zvedavy, ako dopadne tato neprijemna situacia, ked sa dvaja ludia zalubia, chcu to povedat rodicom, ale boja sa reakcie kvoli farbe pleti. V kazdom pripade to bol skvely scenar a hlavne prilezitost pre hercov, ktori mali moznost byt nominovani na Oscary. Jedine Katharine Hepburn Oscara ziskala za hlavnu ulohu, avsak ostatnim hercom ho vyfukli ini herci. Spencerovi Tracymu za hlavnu ulohu Rod Steiger za dramu V ZIARI NOCI (1967), dalej Cecilovi Kellawayovi Oscara za herca vo vedlajsej ulohe George Kennedy za dramu FRAJER LUKE (1967) a Beah Richardsovej za herecku vo vedlajsej ulohe vyfukla Oscara Estelle Parsons za dramu BONNIE A CLYDE (1967). Reziser Stanley Kramer bol tiez nominovany na Oscara za najlepsieho rezisera, avsak väcsie stastie mal Mike Nichols za dramu ABSOLVENT (1967) a sancu na najlepsi film roka mal aj Hadaj, kto pride na veceru, avsak Akademia rozhodla, ze najlepsim filmom sa stane uz spominana drama V ZIARI NOCI. _________ Sidney Poitier - (John Prentice) +++ Spencer Tracy - (Matt Drayton) +++ Katharine Hepburn - (Christina Drayton) +++ Katharine Houghton - (Joey Drayton) +++ Cecil Kellaway - (Monsignor Ryan) +++ Beah Richards - (Mrs. Prentice) +++ Roy Glenn - (Mr. Prentice) +++ Isabel Sanford - (Tillie) +++ Virginia Christine - (Hilary St. George) +++ Produkcia: Stanley Kramer +++ (15.10.2011)

Pěkný oddechový romantický film se sympatickým černochem Sidney Poitierem, který zde vystavuje svoje silné charisma a dělí se o ně s diváky! Spencer Tracy nezůstává pozadu a dokazuje, jak vynikající herec byl. Nemusí nic říkat, stačí záběr na jeho tvář a přesně víte, že slova by pro danou scénu byla zbytečná, vše totiž řekne svým výrazem v obličeji! Jeho závěrečný monolog je vskutku proslov, jaký je hoden jeho filmové postavě. Snímek přináší krásný pohled do Ameriky 60. let, která ač se pomalu začíná tvářit jako země bez diskriminace a rasových předsudků, tak stále žije více zažitými stereotypy. Jaký je to šok, když si černoch chce vzít bělošku a běloška černocha? Jak se k tomu postaví rodiče obou zamilovaných? Odpověď najdete ve 108 minutách tohoto úžasně sympatického filmu. (26.07.2009)