Hádaj, kto príde na večeru

Tyhle snímky mi v současnosti chybí. Je sice pravda, že dnes to v USA s tím rasizmem snad není zase tak horké, jak to bývalo převážnou část minulého století, ale po podobně kvalitních a sociálně procítěných konverzačkách se zkrátka slehla zem, což je prostě špatně. Pokud totiž nejsme slepí i hluší k té bezbřehé laskavosti, s jakou i všichni rádoby křesťané dříve k černošskému obyvatelstvu přistupovali, musí nás těch 100 minutek ve znamení chytrých dialogů a působivých hereckých exhibicí bezpochyby zaujmout. Díkybohu, že v poslední době alespoň lidumil Tarantino převedl danou problematiku do čistě moderního pojetí... (04.02.2014)

Po prvních 20 minutách jsem si říkal, jak je Hádej skvěle rozehraná situační komedie, kde Spencera Tracyho, byť ve svých ostatních rolích vždy převyšuje svým výkonem ostatní herce, vytlačují z pole hlavní osobnosti filmu Sidney Poitier a Katharine Hepburn. Spletl jsem se v obou bodech. Když je totiž záhy zdánlivě vyplýtván hlavní situační vtip filmu, tak Hádej lehounce a nenápadně přejde k řešení problému - budoucího soužití dvou "jiných" lidí, čímž se elegantně přesune do roviny romantického dramatu. Jistě není náhoda, že režisér Stanley Kramer měl v době natáčení za sebou již dva vynikající filmy ze soudního prostředí. Zde totiž také rozehrál soudní při. A nechybí nikdo - obžalovaní, obhájci, svědkové, porota a samozřejmě i soudce tu je. A tak se dostávám k poslednímu bodu, k mé druhé mýlce. Závěrečný verdikt v podání Spencera Tracyho je patrně tím nejkrásnějším monologem, který jsem kdy na filmovém plátně viděl. Snad právě pro něj se pan Tracy celý film trochu šetřil a hrál na první pohled druhé housle. Hádej, kdo přijde na večeři je věčný film, jehož závěrečná řeč bude navždy pravdivá, byť bude i v naší toleretní době často ignorována. (27.03.2007)

Dokonalá studie lidských povah. Jak asi bude přijat do bělošské rodiny dceřin černý přítel? A co opačně, jak přijmou ji jeho rodiče? Tenhle film ukazuje, že nic není jen černé nebo bílé, vždycky je něco i mezi tím. Sidney Poitier je výborný, ale dokonalí jsou hlavně Spencer Tracy a Katharine Hepburn. (13.08.2002)

Legendární film, který se v době vzniku jednoznačně přihlásil ke konceptu Ameriky zbavené rasové segregace a etnických předsudků. Představoval tehdy jeden z kulturních symbolů boje za rovnoprávnost černošské menšiny. S odstupem desítek let je patrné, že snímek působí příliš výchovně a učebnicově. Představuje úzkostlivě vypulírovaný ideální tezovitý model s černošským nápadníkem bez jediného kazu. Dvojice už dávno odrostlých snoubenců, která přijde s historkou, že jim stačilo 20 minut na to, aby se navždy zamilovali, a po 10denní známosti se hodlá vzít, představuje pozoruhodnou známku nezralosti a přímočaré směřování k životnímu průšvihu, nehledíc na rasový problém. Ten byl v polovině 60. let vážně palčivý - opovržení a naschvály okolí vůči smíšenému páru byly tou snesitelnější variantou - na spoustě míst totiž reálně hrozil lynč. Dceruška navíc působí dojmem slečinky z bohaté rodiny s liberální výchovou, která si toho v životě moc odpírat nemusela a kterou nikdo neučil čelit těžkým překážkám. Pokud Kramerův film ještě dnes sklízí pozitivní ohlasy, pak díky tématu, které je v obecné rovině dodnes aktuální. Mimochodem, víte, kdo k vám jednou přijde na večeři? Především ale se na oblibě snímku podepsalo herecké obsazení. Hned tři ze čtyř hlavních aktérů patří do síně filmové slávy a je radost se na ně dívat. Pro Spencera Tracyho to byla důstojná tečka jeho dlouhé umělecké dráhy. K dané problematice by se dalo dodat, že i když to podle hollywoodských snímků nevypadá, rasově smíšené páry s výjimkou velkých měst východního pobřeží dodneška v Americe nejsou běžné. Celkový dojem: 80 %. (20.03.2013)

Herecký koncert Spencera Tracyho, který byl tehdy už velmi nemocný, ale i v těžkých chvílích dokázal, že je pan herec. Stejně jako jeho celoživotní přítelkyně Katharine Hepburn, která oprávněně získala Oscara či Sidney Poitier. Stanley Kramer tyhle konverzační filmy uměl, i když mám pocit, že ty ze soudního prostředí byly ještě lepší. Hádej kdo přijde na večeři je moralitní film, ukazující na problém rasově smíšeného páru. Je zajímavé si uvědomit, kam se Amerika za 40 let posunula, když má teď ve svém čele černocha Obamu. Stejně jako ve filmu zaznívá slovo "negro", které by dnes asi vyvolalo negativní reakce. Je to studie lidského myšlení a tolerance. (10.05.2009)