Čertovské pero

"Čertí Brko" je pre mňa v rámci našej Českej a Slovenskej produkcie medzi rozprávkami asi jedným z tých lepších filmov. Má dobrý nápad, má to podľa mňa dobré obsadenie. Ondřej Vetchý je pre mňa asi najlepší Lucifer, ktorého som kedy videl. Je to posledná herecká rola Mariána Geišberga a naša hlavná dvojka v podaní Jana Cinu a Judit Bárdos funguje podľa mňa dobre. Hudobné časti tam podľa mňa vôbec byť nemuseli a pôsobia viac nasilu a zbytočne. Budař ako zloduch filmu je podľa mňa tiež celkom okey a film v rámci možností vyzerá dosť dobre. Možno by to nemuselo miestami pôsobiť ako rozprávka, ktorá má vštiepiť niekomu aj politické názory, ale myslím si, že v dnešnej dobe sú to dobré názory, ktoré asi aj treba celkom vidieť a poznať. No rozhodne sú lepšie filmy, ktoré to dokážu povedať a nejdú na to touto cestou. Ale je pravda, že nemali by sme si nechať vziať naše dobro klamármi, ktorí nám sľubujú raj na zemi. Lebo koniec koncov, sami si ich volíme a sami im veríme. Som rád, že som rozprávku videl, na Vianoce si to nemám problém pozrieť znovu, no rozhodne môžem povedať, že už sme tu mali aj lepšie rozprávky. Hodnotenie: B (14.04.2019)

Nadšení je fajn, ale úspěch nezaručí. Kouzelná pohádka S čerty nejsou žerty je pochopitelně úplně jiný level, tenhle kousek Marka Najbrta, který spíš na lidech nechává role záporáků, na jedné straně vypráví o zamilovanosti čertího nemehla a dcery hostinského, na straně druhé se motá kolem protřelého vykuka Jana Budaře, který solidně zmanipuluje podané a hlavně si krade scény pro sebe. Asi bych do toho netahal politická koryta, nicméně právě u společenských komentářů tvůrci docela bodují. Jenže jakmile mají vyprávět zase po pohádkovsku, je to lehce bída. Řada nabídnutých gagů nefunguje, pohodu z výše jmenované pohádky jsem necítil a mnoho postav mi pro svou troubovitost prostě dost vadilo. A hlavně, prosím, nezpívat. Slabé tři hvězdy. (01.01.2020)

Zpočátku jsem měl trochu obavy z toho, jestli mému hodnocení neuškodí to, že jsem si pohádku pustil v mimovánočním období, kdy je má emoční odolnost mnohem silnější, ale nakonec se ukázalo, že jsem se nemusel bát. Bez větších problémů jsem Čertí brko zařadil do lepšího průměru, ale musím přiznat, že se o to postarali spíše sami herci než scénář. Ten se mi zdál být místy trochu "v pasti", a taky mi chyběla větší dávka humoru. I tentokrát došlo na zpěvy a tance, což mi už v pohádkách fakt vadí. O zábavu se mi v každé své scéně postarala Jana Plodková a je mi líto, že její role nebyla alespoň o trochu větší. (04.05.2019)

2,5 *** Kdyby se to celé udrželo na úrovni chytré politické satiry v pohádkové travestii, těžící v organické symbióze to nejlepší z obou žánrů, byla by to pecka a je škoda, že to zůstalo zbaběle nedotažené na půli cesty - je jisté, že Najbrt a spol. podlehli tlaku, aby nenasadili laťku s kritickým myšlením, ostrovtipem a neotřelostí příliš vysoko, protože cílili na širší publikum, popularitu a finanční návratnost - ale bohužel si s tím poradili tím nejhorším možným způsobem: chytrý námět a tematickou linku neúčelně oslabili pokleslou a nejapnou formou a sadou neomluvitelných lapsů (některé zásadní v komentáři poctivě vypočítává třeba Adam Bernau, ať už jde o neústrojné vmontovávání rádoby milostných, nepřitažlivých písniček, o nelogicky vystavěný charakter Lucifera, na němž hrubě selhává dějová výstavba, nebo třeba neadekvátní obsazení některých herců atd.). *** Satirická linka, mající sama o sobě z povahy věci vyvolat společenskou reflexi, nemůže fungovat, pokud výsledek srážejí na kolena různé současnému nenáročnému trendu naopak poplatné žánrové nešvary a úlitby, laciné zkratky, odbyté, nedotažené a nekonzistentní prvky, které z toho činí film o dvě úrovně hloupější, otupující, vyžadující od diváků rezignovanou benevolenci a hrající na populistickou notu právě tak nedůstojně a nepoctivě, jako to mají ve zvyku politické praktiky cílící více na krátkodobou oblibu než na pracné pozvedání kultury, do kterých se film snaží satirickou linkou strefovat. Bez nároku na důslednost se ovšem morální ani rozumově kritické schopnosti publika pozvedat nedají, a apel tak vyznívá pokrytecky a falešně, zneužitě. Čiší z toho, že se na prvním místě přece jen snažili vydělat. *** Koule na to dodat revoluční obsah v revoluční, byť přese všechno ironizování důstojné a laskavé formě měli zatím jen Prušinovský, když vystřihl nekompromisní sebevědomou pohádku Kdyby byly ryby (https://www.csfd.cz/film/372901-kdyby-byly-ryby/komentare/?comment=10818167), a kupodivu Pokorný s Procházkovou v poněkud punkové Slíbené princezně (https://www.csfd.cz/film/436486-slibena-princezna/komentare/?comment=10948525). S těmi tenhle nedomrlý Najbrtův pokus srovnání nesnese, ale oba zmíněné skvosty jsou pochopitelně silně nedoceněné - většinové diváctvo ji přijalo nelibě. *** Aniž bych ale apelovala u vánoční pohádky mířící do českých kin na podobnou žánrovou nezávislost a bezuzdnou ekvilibristiku, jsem si jistá, že existovala poctivější autorská cesta, jak si nezadat, a Najbrt se jí nezhostil bez ztráty několika kytiček. Na moderní pohádku, která by si dokázala podmanit srdce i vkus většinového obecenstva a přitom nesla aktuální morální apel v duchu typického krutě i úlevně sebeironického českého humoru, si tedy zas ještě počkáme. *~ (26.12.2019)

Já se upřímně bavil. Ondřej Vetchý je prostě borec a jako vládce pekel je naprosto přesný. Jan Cina připomíná čerta Janka z klasické pohádky S čerty nejsou žerty (tedy mladého Ondřeje Vetchého, což sám Vetchý potvrdil). Industriální peklo, které je vlastně úřadem dává smysl a celkově i zbytek pekelného i pozemského osazenstva velmi mile překvapil... (25.12.2019)