Kaňka do pohádky

Ano, Kočičího prince a tuto pohádku natočil stejný režisér. Přemýšlím, co se mi na obou tak nesedí. Scénář je dle mě v pořádku, i proti kameře nice nemám. Nápady to nejsou špatné, ale ...no to ale. Nevím, jestli na to vůbec někdy přijdu. Přijde mi to přehnané. Pohádky jsou jednoduché a přímočaré, mají pevnou linii. Neustálé přecházení přes kaňku nebo trošku samoúčelná zápletka? (28.10.2014)

Žaneta Fuchsová, Lukáš Bech, Ota Koval, všichni na svých místech. Tentokrát ve variaci z knihy Josef Lada Dětem. Příjemná moderní pohádka fungující cele v intencích normalizačního rozpuku tvorby pro děti a mládež. Kouzelná je scéna s krávou na stanici metra Budovatelů, stejně jako vtip na pokračování s malým špuntem, kterak brázdí sídliště a sám tlačí kočárek s ještě menším špuntem. (16.10.2016)

Kromě ústřední písničky mě tahle pohádka vždycky přišla taková suchá. Bez humoru, bez příběhu, a setkání se světem a postavami Ladových obrázků i Ladou samotným takové až přespříliš pietní a o ničem. Také celé obrazové podání působí chudě, studiově a televizně, a těch pár externích záběrů ze sídliště a metra jako nic moc. (03.08.2013)

Rodiče si pořizují děti, ale pak na ně nemají mnohdy čas. A co taková vnímavá a citlivá Vendulka má potom za život? Naštěstí cv pravou chvilku naráží na knihu J.Lady, a ta jí umožní zažít pěkné dobrodružství. Ale parta syčáků nepřeje citlivým dětem a tak ničí krásu dětského života, a přece se dobro nakonec ukáže a Verunka a vytáhne chudáka Ondru z bryndy, jako pravá žena do nepohody? kdo z nás by si v dětství nepřál poprocházet se po Ladově krajině a vesnické idylce? Já bych se jen vyhnul vesnickým rvačkám a za kámoše bych chtěl mít MIKEŠE! Ten udělal kariéru a to prosím bez protekce, sám, díky své jedinečnosti, že jako kocourek mluvil a měl rozumu na rozdávání. A perfektní výchovu od své babičky! (29.05.2010)

Československý film s notnou dávkou fantazie popisující neobvyklé cestování z reálného světa do pohádkové knihy a nazpět. V hlavních rolích se objevili dětští herci : aktivní osmiletá Vendulka (Ž. Fuchsová), její bratr D. Rýdl a oživlý kluk z knihy L. Bech. Na začátku obrázkové knihy plné říkadel od Josefa Lady s prostým názvem Dětem, kterou dostala jako dárek malá Vendulka, byla nalezena záhadná kaňka, kterou lze prostupovat do světa knihy a tam dotekem oživovat namalované objekty. Zajímavý nápad byl však rozvinut velmi nešťastně, neboť co na začátku filmu vypadalo lákavě, na konci snímku ukrutně nudilo a působilo nesmyslně. Z filmu se tak stala pouze jakási pocta národnímu umělci J. Ladovi, jehož kresbám se můžeme ve filmu obdivovat. V rolích zaneprázdněných rodičů se ukázala M. Steinmasslová a V. Helšus a tím výčet dospělých herců končí, pouze v okrajových a zanedbatelných postavách jsem zahlédl F. Husáka a O. Velena. Mám pocit, že režisér O. Koval těžce nezvládl závěr svého snímku, neboť jsem měl vskutku problém jeho dílo dokoukat, a přitom začátek jeho filmu se zdál nadějný a v polovině byl ještě snesitelný. Celkově se domnívám, že události, které se odehrávaly v obrázkové knize, měli být pojaty zcela jinak a díky nepochopitelně velkému prostoru, který dostal v tomto chaotickém a nelogickém snímku obyčejný tur domácí, jsem se rozhodl po velmi dlouhé době udělit pouze jednu hvězdu. Ota Koval se tak pro mě stal režisérem, kterému je lépe se zdaleka vyhnout. (05.02.2021)