Dôverný nepriateľ

Asi to najpresvedčivejšie čo sa hereckých výkonov týka, bola masturbácia Gabriely Marcinkovej. Nepochybujem že to nepredstierala a trošku sa so sebou vo vani pohrala. Prečo aj nie, keď pod vodou nebolo nič vidieť. Určite v tom má bohatú prax. Ešte spomeniem, že mi neskutočne pripomínala Daisy Ridley. Supermoderná presklenná budova uprostred tatranskej samoty, vybavená luxusom a riadená programom, ktorý plní všetky želanie - ako sa ukáže, aj tie nevyslovené. V dome sa tiež množia sprvu zdanlivo nevinné lapálie, výpadky a poruchy, vďaka ktorým hustne nálada: nie snáď strašidelná, ale nepríjemne neistá. A konečne v dome, kde sochárku navštevuje jej jeblá cigánska kamarátka, sa tiež nájde veľa dôvodov k vďačným obrazom ženskej polonahoty či nahoty, od sprchy po vaňu, ktorá dokáže samovoľne zariadiť orgazmus. (20.11.2019)

Chudobný rozpočet filmu by nevadil, kdyby ho nevyrovnávaly otravující sponzorské odkazy. V kinech snímku konkuruje podobný a o něco zdařilejší Upgrade. Protože v domě zazní vzácný humor, když počítač nedokáže identifikovat hrdinčina alternativní díla – což by asi svedl málokdo; mimochodem rozbory jejích uměleckých výtvorů ve filmu pouze zdržují. Nálada časem houstne , ale není strašidelná, ale nepříjemně nejistá. A konečně v domě, kde sochařku navštěvuje její kamarádka, se také najde spousta důvodů k vděčným obrazům ženské polonahoty či nahoty, od sprchy po vanu, která dokáže samovolně zařídit orgasmus.Jenže scénář, který zjevně nebyl podroben testu základní logiky, začne pocitově napínavou podívanou zrazovat. Proč nikdo nevolá policii, když se množí zásilky od neznámého ctitele? Podle jakého klíče se objevuje a zase mizí kamarádka? Proč se teorie tajné zkoušky na lidech nastolí a zase zahodí? Výprava za podezřelým sousedem u mě vzbudila smích. Ve finále už překombinovaný zmatek překročí hranici třeba jen mizivé uvěřitelnosti, čímž se přiblíží béčkovému braku. (19.11.2019)

Ono nalepit k vážně míněnému technologickému thrilleru na plakáty slogan „od tvůrců filmů Snowboarďáci a Rafťáci“ svědčí buď o velmi svérázném smyslu pro humor distributora, nebo o jeho naprosté ignoraci diváckých očekávání, protože tohle by opravdu nalákalo do kin snad jedině masochisty. Ale pár slov k filmu: Rád ocením každou relevantní snahu přinést do československé kinematografie nějaký temnější žánrový film, ale tohle fakt ne. Postavy zažívají hodně podivné a znepokojivé události, ale z nějakého důvodu je úplně přecházejí a dále se o nich nebaví. Ony celkově postavy v tomto filmu jsou jen tak na oko, aby tam prostě někdo byl a mohl jakkoliv posouvat děj nějak kupředu, charakteristiku mají ale tak mělkou, až je to směšné - zvlášť v souvislosti s finálním zvratem, který staví na psychologii hlavní hrdinky Zuzany, ale tím pádem vůbec nefunguje. Postava její kamarádky je absolutně na pěst, Dyk je tam jen jako lákadlo pro holky a Ondřej Malý rekapituluje roli zlověstného podivína, kterého hraje ve všech filmech. A že scénář je fakt laciný a při troše zamyšlení nedává smysl? Nevadí, vyřešíme to tak, že se hlavní hrdinka bude neustále svlékat a koketovat s mluvícím domem. Námět se snaží být strašně moderní, přesto dává pocit, jako by zamrzl v minulém století (při sledování jsem si vybavil v principu hodně podobné Ďábelské sémě, přes čtyřicet let starý a mnohem, mnohem lepší film). On je Důvěrný nepřítel sám o sobě úplně zapomenutelný, ale co zřejmě nezapomenu, je ten neskutečně přestřelený product placement. Čeští filmaři jsou v tomhle ohledu unikát, protože product placement pod jejich rukama tak strašně bije do očí, až to z mnoha českých filmů dělá jednu dlouze rozbředlou reklamu. Z Důvěrného nepřítele jsem si tedy odnesl dvě věci: Vojta Dyk nosí oblek od Bandiho a v nejvyhrocenějších životních situacích surfuje po stránkách mall.cz. Směšné, opravdu směšné. (12.09.2019)

Gabika Marcinkova sa rada sprchuje. :) Ne vážne, za prvých 40 minút sa štyrikrát vyzlečie. A tak je to dobre; nebyť nej a jej tela, a že ju ošuká vaňa, nestojí ten film za reč. Herci sú zúfalí jak dialógy, ktoré musia prenášať, scenár dopredu čitateľná zbierka klišé, réžia diletantská, hudba často nepasuje, trapné šedé filtre tomu dávajú look tv seriálu z 90.tych rokov, a miestami je to navyše značne nedomyslené. Čo mal napríklad znamenať ten vrátnik? Načo bola užitočná flirt scéna Dyka a Porubjakovej? Ok, ešte Hajdu sa aspoň snaží, ale na rok 2018 toto nestačí. Pointu odhadnete pri prvej kytici. (19.01.2019)

Od odpadu film unikol len o vlások a to vďaka faktu, že chudáci herci za to nemohli, kde hrali a čo im to tam do scenára napísali. Dostali zaplatené a robili čo mohli. Nevyčítajme im to, za ich honorár by skoro každý z nás zahral na mesiac i verejný vianočný stromček. Film sám o sebe je gebuzina. Hoci sprvoti sa zdá, že môže byť zaujímavým thrillerom, nakoniec ide o priehľadnú pointu o tom, ako nás môžu ovládnuť technológie, ale nakoniec ten dom ovládne celú ulicu, ba i mesto vzdialené nevedno koľko desiatok kilometrov od neho. Proste neskutočne chytrý dom, ktorý sa dokonca prejavil ako heterosexuál. Inak každý druhý komentár dáva hviezdu navyše za nahú Marcinkovú. Čiže keby tu nemasturbobala vo vani, film by mal tak 30% (05.01.2019)