Wonder Woman 1984

Vůbec nejsem komiksový čtenář a filmy podle komiksů se se mnou naprosto míjejí. Ale zas tohle je barevné, je tam "princezna bojovnice a má robotické brnění", tedy atributy dost chytlavé pro obě děti, Gal Gadot je krásná a sympatická, docela bych si dala říct vidět ji v jiném žánru. A na konci, když si při zkáze světa malý chlapeček přal jenom tatínka, jsem dle očekávání uronila slzu. Buďte opatrní na svá přání, někdy by se taky mohla splnit! (20.08.2023)

Dyslektický Cigán tímto klesl ještě hlouběji ke dnu žumpy Debilních Cypovin a uplácal zatím snad nejstrašlivější a nejnudnější povrchní, megapatetickou homokládovinu ze všech dosavadních adaptací retardovaných omalovánek pro postižence poruchou čtení. Prkenná šišohlavá Židozonka tentokrát devadesát procent hrací doby bojuje výhradně s červenoknihovním poševním šlemem otylých čtenářek Rosamunde Pilcher, aby ve zbývajících deseti tupě usvištěla k naprostému správňactví hormonálně destabilizovanou předpřechodovou trapkomilfku, uboze přiblblého homodžina s odulým obličejem a lacině pomentorovala všechny ty děti s mozkovou obrnou a dospělé po mrtvici. Patricie by zoufale potřebovala k narozeninám vibrátor. Nebo nějakého zapřisáhlého šovinistu se zálibou ve fistingu. Popřípadě by účel splnil i doživotní soudní zákaz přiblížit se k jakémukoliv filmovému studiu. (26.12.2020)

Škoda, že som dal frfľošov a nenechal si to do kina. Jasné, nie je to žiadna pecka, no ako tupý blockbuster to funguje úplne v pohode. Dokonca možno aj trošičku lepšie než jednička. Gal Gadot je superhot, Zimmer do toho búši ostošesť a tie prachy na tom vidieť. Že to je ultrablbé, mi vôbec nevadilo. Navyše to má ten vzácny dar, ktorý nemá MCU, že to príbehovo funguje ako film, nie len celovečerná časť seriálu. Škoda tej premrštenej stopáže a Pedra Pascala, ktorému by už konečne mohol dať niekto zákaz liezť do filmov, lebo je príšerný ako vždy. Slabších 7/10 (11.02.2021)

#9 DCEU. Wonder Woman 84 je generační film, není polopatický, není přímočarý. Určité nápady nebo provedení jednotlivostí občas sice zadrhnou, ale jako celek je to výrazný zážitek. Mezi prvním a druhým filmem se situace na českém knižním trhu hodně zlepšila, k dispozici je už celá řada sólových knih z Wonderkou v hlavní roli, čeští diváci jsou tedy v lepší situaci a mohou mnohem lépe porovnávat komiksová a filmová dobrodružství této ikony 20. století. Nicméně situace v komiksech v roce 1984 byla hodně složitá, celý vesmír DC čekal velký restart. Režisérka Patty Jenkins jako ročník 1971 vnímá tuto éru velmi nostalgicky a zapomíná, že tehdy superhrdinské komiksy zdaleka nebyly tak globálním fenoménem jako dnes a pro některé potencionální trhy je tak její film méně srozumitelný. Stejně tak jsou na tom obecné reálie této dekády, ze kterých si WW84 vybírá jen určitou část. Není to tak přehledné jako první Wonderka, která byla zasazená do jasného vyhroceného konfliktu. Druhému filmu chybí srovnatelně dechberoucí vrchol, jakým bylo Wonderčino vítězství v Zemi nikoho. V komiksech to trvalo velmi dlouho, než klasičtí superhrdinové zdomácněli i v poválečném světě a u nově představovaných hrdinů ve filmech je nutné projít stejnou cestou, která sice může být odlišná, ale neznamená to, že bude méně trnitá. Není podstatné, že nejprve filmová Wonderka bojovala v zákopech první světové války, ačkoli ta komiksová byla zrozena až bojem proti nacizmu. Nevadí, že filmové pokračování fetišizuje éru pro komiksovou Wonderku nepodstatnou a přepisuje její příběh tak, aby nejlépe ilustroval dnešní pohled na její roli ve společnosti a zároveň se vyrovnával s traumatem dnešních Američanů. Důležité je, že tato ikona 20. století, esence ženství ve všech jeho podobách, stále inspiruje. Protože to je její hlavní poselství. Diana z Themysciry není v srdci obyčejný kluk z Kansasu nebo milionářský sirotek, Diana je velvyslankyně míru ve světě lidí ať už v kostýmu nebo v civilu. Ten rok opakovaného odkládání premiéry byl hodně náročný, na pokračování jsem se těšila a výsledný film mě hodně překvapil. Budu ráda, pokud vznikne i trojka. Určitě bych si dala opáčko v IMAXu, nejlépe obou dílů. Ale musím se spokojit s letňákem v Pardubicích. (31.12.2020)

Patty Jenkins je dobrá režisérka, ale tentokrát ji pustili i ke scénáři, kde leží jádro pudla. Nemusím rozebírat nepříjemné implikace toho, že navrátivší se love interest Steve (božanský Chris Pine) obývá tělo jiného muže (yikes...), že legendární nemesis Cheetah je tu naprosto zbytečně nebo že je zkrátka divné, že Diana po Stevovi truchlí i po 70 letech - nemám nic proti tomu, že si ho "vypřála", ale nemohlo to být zkrátka třeba proto, aby si řekli konečné sbohem nebo něco podobného? Ale blbé je, jak je scénář plytký, jeho příběh nedotažený a kolik je tam logických mezer. Film nám chce narvat do chřtánu poselství, že se nemáme nechat oblbovat sny, přijmout realitu, nepodvádět atd. atd. ve formě, kterou by si nedovolily ani filmy z roku 1984. A propos - čekala jsem mnohem větší nostalgickou eightees notu, nebo alespoň důvod, proč se film odehrává v této dekátě. Marně. WW se zkrátka jen nese na moderní retro vlně. Ráda se někdy dozvím, do jaké míry má v tomhle bordelu prsty samotné studio. Tohle se fakt nepovedlo. (09.01.2021)