Ad Astra

Vizuálně působivé (planety, základna na Měsíci), ale i interiéry mají své kouzlo. Akce poskrovnu, úvodní scénu doporučuji všem hypsofobikům: panický záchvat do tří vteřin zaručen. Ale mám s tím celkově problém stejný jako většina, Pittův voiceover je zbytečný a čím vlastně chce film být, se mi nepodařilo odhalit. Tudíž to postrádá údernost, která by vás zamáčkla do sedačky, a atmosféru, co by vám postavila všechny chlupy na předloktích. 70% (09.12.2019)

Oho, nakonec ano.*** Je to sice na dvě astry nejvýš, za tu deklamativní a deklarativní doslovnost, plakátovou zploštělost, aby sdělení pochopili i doma, ale o to je to vlastně přiléhavější facka: film, co se střílí do obou nohou tím, že jak reflektuje lidstvo v jeho úpadku a lidi v jejich sobeckém, nekurážném skrývání se před vzájemnou i společnou odpovědností, v jejich utíkání před překážkami (per aspera se do názvu ani nedostalo a zbytek úsloví divákům pro jistotu předem přeložili) do vzdálených snů, v jejich schopnosti donekonečna unikat před vlastní situací doma třeba až do hlubin vesmíru, na nekončící mise, musel být natočen naprosto polopaticky, aby se jeho kritickému sdělení uniknout nedalo. Ray Bradbury i Stanislav Lem už jsou dnes očividně příliš složití. *** A když si tohle uvědomíme, je to najednou svěží, hezká a srdce svírající podívaná, existenciální báseň o prozření člověka tváří v tvář chladné prázdnotě, o zrození lidskosti v syrovém vanu daleko od lidí, o přechodovém rituálu lehkomyslného zabloudilce v lidského syna. A tak se skláním a zahozené tři astry do kytice přidávám (i když nepředstírám, že bych skutečně věřila, že režisér byl tentokrát tak geniální, a ne tak nešikovný). *~ (28.12.2020)

9/10 Meditativní scifi zážitek, ve kterém mě (100% přesný) Brad Pitt vzal na cestu, na jejímž konci jsem zůstal zcela opařen a beze slov. Audiovizuání porno. Prostý scénář, zaobalen do komplexního myšlenkového pochodu, jenž funguje jen v případě, zda přistoupíte na jeho hru. A já dychtivě souhlasil. (06.10.2019)

Na prvý pohľad snímka zaujme impozantnou vizuálnou stránkou. Tá je bez preháňania ohromnou pastvou pre oči (silne odporúčam vidieť film minimálne na premietačke na stene vo vysokom rozlíšení), ktorá ponúka mnoho úchvatných veľkolepých záberov vesmíru, planét, obrích staníc, rakiet a pod. Najkrajší je pohľad z vysokej antény na krásnu krajinku na planéte Zem. Ad Astra má slušnú šancu uspieť budúci rok na Oscaroch (minimálne nominácie za réžiu, kameru, vizuálne efekty a pre Pitta by boli na mieste), horšie to ale zrejme bude so zárobkami v kinách. Keď film skončí, budete si pravdepodobne hovoriť, že ste videli (a počuli) film, na ktorom si jeho tvorcovia dali veľmi záležať a chceli vám jeho prostredníctvom odovzdať akési intenzívne emócie. Ale nebude existovať prakticky nič, o čom by sa vám po skončení filmu chcelo premýšľať, nieto o tom diskutovať s niekým iným. (09.12.2019)

Keď sa objavili fotky Tommyho Lee Jonesa a na scénu napochodoval Donald Sutherland, začal som premýšľať, či to môžem brať ako sequel Vesmírnych kovbojov. Potom som sa nechal unášať filmom. Či skôr, chcel som. Ale nešlo to. Niektoré veci sú bez debaty. Brad Pitt, akčné scény (ktoré tvorcovia vcelku šikovne zakomponovali do deja napriek tomu, že sú čiastočne samoúčelné), prekvapenie súvisiace s volaním S.O.S. (to som ozaj nečakal), atmosféra, zasnené tempo (ktoré samozrejme mnohým nebude vyhovovať). Trocha absurdný dojem som mal z audiovizuálnej stránky, ktorá je natoľko geniálna, až ma nebavila; pripadala mi príliš dokonalá, príliš krásna. Vravel som si, utešoval som sa, že vo finále to možno predsa len chytí dych. Nechytilo. (08.02.2020)