Marťan

Ridley ty filmy poslední dobou seká jak na běžícím pásu, ale opravdovou klasiku už od něj asi moc čekat nemůžeme. Je to rodinný fajn dobrodrůžo, ale myslím si, že s takovýmhle produkčním a hereckým zázemím by podobnou kvalitu vysekl každý slušnější tvůrce. Z těch velkých serióznějších sci-fi posledních let je tohle asi nejslabší. Jinak souhlas s Psema. 70%. (19.10.2015)

V poslednom období som si už zvykol, že koncom roku prichádza do kín nejaký dospelý sci-fi film, ktorý si na rozdiel od všetkých tých preakčnelých preefektovaných nezmyslov rád pozriem a síce Interstellar a Gravitácia boli predsa len niekde inde, ale aj s Marťanom som dosť spokojný. Nájde sa tu síce niekoľko čiastočných záporov, v prvom rade tu vôbec nič neprekvapí, po celý čas sa to vlastne drží v presne očakávanom štýle, tiež mi to občas prišlo zbytočne zdĺhavé, mnoho scén tu bolo dlhších, než by bolo najvhodnejšie, pričom obzvlášť v poslednej tretine to už bolo veľmi cítiť. A ešte mi tu chýbala aj nejaká skutočne nezabudnuteľná sekvencia, na ktorú by sa dalo dlhodobo spomínať a tešiť sa na ňu pri ďalšom pozretí. Ale inak sa tu nedá na čo sťažovať, aj napriek predvídateľnosti mi to dejovo úplne vyhovovalo a síce mi to občas už prišlo trochu prehnané, ale inak to väčšinu času pôsobí pomerne uveriteľne. A je skutočne radosť pozerať na všetku tú snahu hlavného hrdinu v tejto mimoriadne obtiažnej situácii prežiť a komunikovať s ostatnými, pričom na rozdiel od väčšiny podobných filmov, kde sa odohráva niečo podobné si tu zachováva zdravý rozum. Veľkým plusom je rozhodne humor, ktorý som tu pôvodne nečakal, ale nadmieru sa vydaril a hlavne na tom pozitívnom prístupe hlavného hrdinu, ktorý sa zabaví aj sám som sa často zasmial. Obsadeniu sa nedá nič vytknúť, Matt Damon sa pre podobné úlohy hodí, tradične nechýba ani moja obľúbenkyňa Jessica Chastain a výborný výber vedľajších postáv, kde vynikajú hlavne Jeff Daniels, Chiwetel Ejiofor a Sean Bean. Poteší, že aj Ridley Scott je stále vo forme, síce väčšine jeho posledných filmov som sa vyhol, ale toto je predsa len žáner, v ktorom sa preslávil a odviedol tu výbornú prácu. Vizuálna stránka je bezchybná a atmosféra Marsu sa mi veľmi páčila. Ale po stránke hudby mám zvláštne pocity, na jednej strane priama filmová hudba mi prišla úplne nevýrazná, ale inak je výber hudby zaujímavý a vtipný, takže plno scén to výborne oživí. Takže Marťan sa určite žiadnym žánrovým kultom nestane, ale o to sa ani nikto nesnažil. Dostal som prakticky presne to, čo som aj očakával, plus ešte dobrý humor a kľudne si to pozriem znovu. 76% (15.11.2015)

Nyní, v době geneze letů na Mars, působí tenhle film jako taková milá fantazie něčeho (i doslova) vzdáleného. Ridley Scott tentokrát více popkornový, o odvázaného Matta Damona se až na dvě výjimky moc nebojíme, tvůrci, vyjma pár kráterů, rezignovali na i nějakou hloubku. Holt jsem čekal něco jiného. 70%. (09.11.2015)

"Nechci znít nafoukaně, ale jsem ten nejlepší botanik na téhle planetě." Zatím mne ještě nikdo nikdy nezapomněl na cizí opuštěný planetě, ale pokud se tak jednou stane, tak taky budu nejlepším botanikem. Ale nejdřív budu v souladu s úvahami astronauta Watneyho přemýšlet o tom, zda mne zabije dřív dekomprese, nepřítomnost kyslíku, nedostatek jídla, díra v břiše či disco kapitánky Lewisové. Já jsem se při pokusu kolonizátora Marsu o přežití celkem pobavil při sklizni bioorganických marťanských brambor, právní definici vesmírnýho pirátství i při odlehčování modulu. K dobru navíc přičítám i to, že jsem byl ušetřen zbytečnýho dramatizování některých scén a v podstatě mi pobyt na Marsu připadal zábavnej. Jen mi celé to zachraňování, výpočty neznámýho génia, úpravy modulu či využívání gravitačního pole planety připadalo nějak povědomé. (29.04.2016)

Anti-Interstellar. Nolanův sci-fi opus byl kolonizačním kosmickým westernem o hledání alternativy ke zdevastované modré planetě. V těšitelském Marťanovi musí být naopak „kolonizátor“ zachráněn z divočiny, jež lehce připomíná Monument Valley, a navrácen na Zem. Oslava lidské schopnosti maximálně využít dostupných prostředků je pouze jednou z rovin vyprávění, lépe než kniha provázaného s paralelním organizováním záchranné mise. Prostříhávání mezi událostmi na Zemi a na Marsu začíná dříve než v přeloze a obojí dění je lépe synchronizované. Film má díky tomu větší spád a na rozdíl od Marka nikdy neztrácí dech. Navzdory individualistickému názvu, osamocené tváři Matta Damona na plakátu a pověsti ultimátního profesního dramatu pro geeky je pro mne Marťan zejména zdařilou ukázkou příběhu s kolektivním hrdinou. I v sesíťovaném světě vysokorychlostního internetu, umožňujícího mediální zprostředkování dění v jiném státu, na jiném kontinentu i na jiné planetě, nejlépe funguje na principu vzájemné spolupráce a koordinace. Každá z mnoha postav si užije svou chvilku slávy. Díky jejich postupnému uvádění na scénu a přehlednému vytváření profesních nebo osobních vztahů mezi nimi (ve filmu nakonec není postavy, která by bojovala sama za sebe), si je bez problémů zapamatujeme. Síly přitom nespojují jenom lidé různé rasy, věku a pohlaví, ale i různých národností. Marťan vytváří iluzi, že člověk je na prvním místě jak v mamutí organizaci typu NASA, tak v totalitní zemi jako Čína. Vytváření zvukových můstků mezi scénami a přesný střih, kdy na otázku přímo či nepřímo položenou na Zemi dostáváme odpověď v následujícím záběru z Marsu, posiluje sevřenost vyprávění a dojem globální vesnice, kde ani vzdálenost několik desítek milionů kilometrů není nepřekonatelná. Marťan je skvěle šlapající feel-good zábava, která možná neobnoví vaši důvěru v lidstvo, ale s vysokou pravděpodobností po naběhnutí závěrečných titulků začnete znovu věřit v režisérské schopnosti Ridleyho Scotta. 80% (05.10.2015)