Súmrak

I na osvědčeném festiwalku můžete nedopatřením úplně klidně šlápnout do hovna osvědčeného režiséra. Doteď to dostávám z podrážky, mám totiž dost členitý dezén plný těžko dostupných záhybů, a připadám si jako peruánský indián, kolem něhož se právě se škodolibým smíchem prohnala horda avarských nájezdníků. Po veskrze originálně pojatém, smysluplném a opravdu sugestivním Judassic parku si Láslo zjevně nechal patentovat kameru v zátylku nějakého žida, avšak tentokrát to opravdu posral. A tak do maďarské metropole plné verbálně semidebilních Ugrofinů, kteří si očividně nerozumějí, protože je asi Maďarština fuckt těžký jazyk, přijíždí počátkem století Saulova dcera, patrně z pogromené rodiny, ale kdo ví, a s konstantním výrazem deprimovaného výra se jímá přijít na kloub první půlhodinu solidně a slibně se rozvíjející záhadě a temnému tajemství. Poté však následují další plné dvě hemoroidocidní hodiny manýristické kostýmní prudy, evidentních komunikačních poruch a naprosto retardovaně utínaných dialogů, jen aby se to jakože tajemství udrželo až do konce, a v tomto případě dokonce i za něj, během nichž kromě nasraného diváka a hlavní hrdinky, sveřepě se chovající jako zevní genitál s logopedickou vadou, vědí všichni přihrávající kolem úplně všechno, ale nikomu to prostě neřeknou ani za pytel sušených čuráků. Po hodině neklidného poposedávání jsem začal tušit zradu a má neblahá předtucha se do puntíku vyplnila. Náhle, ve sto čtyřicáté čtvrté minutě natahovaného zmaru a periodicky se opakujících otravných skečů s bez ladu a skladu pobíhajícími Maďary, tajuplnějšími než recept na uherák, je z roku 1910 náhle rok 1914, pizda s výrazem nasupeného výra bez sebemenšího opodstatnění čumí do zákopů První světové a bác ho, závěrečné titulky! Na to ukrutné tajemství už sice tak před hodinou a půl začal srát Bílý Tesák a člověk se v podstatě soustředil výhradně na snahu to podunajské martýrium se ctí usedět, ovšem vaše otlačená prdel, v níž teď navíc totálně máte další audiovizuální teror, řve v agónii po pomstě a zmítá vámi neodolatelná chuť vyhladit všechny maďarské ufony v okruhu čtyřiceti kilometrů. V Polsku jak na sviňu žádní nebyli, tak jsem se rozhodl zchladit si žáhu alespoň likvidací maďarské ekonomiky, aby už neměla prachy na točení podobných sraček, a to prostřednictvím doživotního bojkotu firmy PICK Szeged Szalámigyár és Húsüzem. Beztak už patří Agrofertu. (29.04.2019)

Ačkoliv se Soumrak jeví jako „murder mystery“ thriller, na ústřední záhadu uspokojivou odpověď nenabízí. Motiv vraždy a pátrání po bratrovy slouží jako MacGuffin iniciující hrdinčin průzkum jednotlivých pater budapešťské společnosti. Netoužíme vidět co nejméně, abychom nemuseli čelit okolo probíhajícím hrůzám, zahrnujícím několik vražd, pokus o znásilnění nebo útok anarchistické skupiny, ale chceme naopak vědět podstatně víc, abychom došli ke spolehlivým odpovědím na vyvstávající otázky, což ovšem není možné. Jde o funkční a provokativní převrácení konceptu ze Saulova syna, za jehož horší kopii bývá Soumrak krátkozrace označován. O jednom z esteticky nejpodnětnějších festivalových filmů tohoto roku píšu podrobněji zde. 90% (15.11.2018)

Opravdu obrtížný film na hodnocení i komentování. Dívalo se na to hezky, kamera většinou zaostřená na nejbližší popředí (většinou hlava zezadu či zepředu) byla trochu otravná, ale ne přespříliš. Ani postavy rozplývající po krátkých dialozích, aby se znovu objevily někde jinde, a neustále opakovaly to samé poselství: "Zmizni odsud!", nebyly tak odpudivé, jak asi měly být... Kultura dámských klobouků a subkultura kloboučnic a jejich interakce se světem jsou kadlubem celého dění. Možná se na tuto dobu i můžeme odkazovat jako na "(pod)dobu dámských klobouků". V roce 1914 namaloval vynikající expresionista August Macke obraz "Žena se slunečníkem u kloboučnictví", dámský klobouk byl také jeho trvalým zájmem. Kdysi jsem sehnal jeho bezvadnou reprodukci a pověsil si ho pro obveselení nad postel. I tomuto filmu by Macke rozumněl určitě lépe než já. (02.07.2020)

Štýl a spracovanie veľmi podobné ako pri Saulovom synovi. A to som vopred ani netušil, že tento film pochádza od rovnakých tvorcov - ale ten POV štýl, kamera, prevedenie,... - to bolo akoby cez kopirák. Akurát príbeh bol odlišný, a v tomto prípade celému filmu dominuje postava Irisz. Tak ako predchádzajúce Nemesove "veľdielo", ani toto ma akosi nezaujalo. Mnoho scén pôsobí chaoticky, až má človek ťažkosti sa v tom celom zorientovať. Jediné, čo ma po celý čas ako tak bavilo, bola skutočne vydarená výprava, ktorá hodnoverne reflektovala predvojnovú Budapešť. Ale inak nič moc, akosi som neni z tých, čo by z Nemesových filmov padal na zadok. (30.05.2020)

Když jsem si pustila tento film, neměla jsem ani páru o tom, že László Nemes režíroval oceňovaný snímek Saulův syn. Po pár minutách jsem však začala mít tušení jistých souvislostí... Musím uznat, že pokud je příběh dostatečně zajímavý, tak potom ta kamera vážně nemá chybu. Vizuálně se jedná o velmi sugestivní a vtahující zážitek. Jen jsem ve skrytu duše doufala v trochu konkrétnější vysvětlení tajemné minulosti rodiny, ale i přesto jsem asi jedna z mála, komu se líbil víc Soumrak než právě Saulův syn. Ještě musím zmínit, že Juli Jakab role hlavní hrdinky neskutečně sedla. (80%) (05.05.2020)