Ten dvanásty

Norská Survival pecka z druhé světové války! Válka byla krutá, drsná a nepříjemná, ale měla jedno pozitivum- Alespoň vzniklo nespočet kvalitních filmů a dech beroucích příběhů a tenhle je jedním z nich. 12 Norských sabotérů je chyceno gestapem, ale jednomu z nich se naštěstí podaří uniknout a to se nelíbí hlavnímu Náckovi Meyersovi, který je proslulý tím, že mu nikdo nikdy neutekl a udělá cokoliv, aby jej našel. Klobouk dolů před hlavním hrdinou Janem Balsrudem, co vše dokázal přežít je až neuvěřitelné a poklona všem místním lidem, kteří mu pomohli i za cenu, že jim hrozila smrt. Film je perfektně natočený, skvěle vygradovaný, napínavý od začátku do konce podpořen vynikajícími hereckými výkony jak hlavní hrdina tak hlavní záporák Meyers, který hraje nácka na podobně solidní úrovni jako Christoph Waltz v Hanebných Panchartech a není nouze i o akci či nervydrásající scény. Pro mne Revenant číslo dva, akorát místo Westernu, zde máme Druhou Světovou. 85% (06.06.2018)

Jasný, úplná skutečná skutečnost.. A nějakou o karkulce byste tam neměli? Podvyživenej týpek s hnijící nohou leží 4 dny u vrcholku zasněžené hory, bez jídla a pití, v asi -30°C, přikrytej jen prochcanou dekou.. a jako Ok?.. A to je asi jen 1/10 jeho zaručeně "pravdivé" story .... Tady prostě filmaři na základní true story kostru nabalili tak moc dramatických kudrlinek, zveličeností a básnické licence, že mě to ve výsledku vlastně otravovalo... Rezignovaně jsem pak čekal kdy na tohodle terminátora spadne mimozemský vesmírný koráb, nebo ho oprcá banda zfetovaných sobů (uctívajících satana) do prdele(což se skoro stalo).. (28.11.2018)

Strategické cíle v Norsku skupina sabotérů nezničila.  Přesto se přeživší dvanáctý muž z celé družiny vydává na neuvěřitelnou a strastiplnou cestu do neutrálního Švédska, protože jinak by dle jeho vlastních slov bylo všechno zbytečné. Všechno co a proč nebylo možné se prostě  schovat?  Manuál jak se stát symbolem odporu vůči zlovůli, jsem tedy trochu nepochopil, ale to je tak vždycky, když se snažím přijít na něco, čemu moc nerozumím.  Fantastická cesta Jana Baalsruda, srovnatelná s tou páně Gumpa, který se stal při svém přeběhu Ameriky našíř symbolem úplně všeho,  tak sice kapku postrádala  smysl, ale já opravdu nemám midichloriany hrdinů a se strachem si stříhám i nehty, natož pak prsty.   Nicméně potřebu hrdinů ani jejich existenci nijak nezpochybňuji celá tahle vyprávěnka funguje jako dobrodružný film vcelku bezvadně, byť se místy docela táhne. Sob v závěru pak dodal přesně ten pohádkový přívlastek, jaký si podobný patetický hrdinský epos zaslouží. Akorát tak na tři prsty... (13.08.2021)

Další příběh ze série "tohle se skutečně stalo", a v závěru se opět dozvíme, jak kdo dopadl i v běhu na dlouhou trať. Unavené štěstí sedne i na vola, tak se to obvykle říká. Ale co, když se unaví neštěstí? Pak je tu ovšem anděl strážný! Ne, nedělám si legraci z Haralda Zwarta, ani z Thomase Gullestada v roli železného Jana (či Jana Železného), přestože by jako vzor železného muže (něco takového skutečně již existuje: 200 km přes ostrovy Rebbenesøya a Ringvassøya a dál) mohl sloužit: ani v závodě přes téměř již zamrzlý fjord by ho sotva kdo překonat. Ale tehdy byla válka, doba hrdinských činů a hrdinů. Ne, opravdu jsem mu přál, i když tohle není válka, tohle je film. (20.09.2019)

Survivalová pecka v níž se norský odbojář Jan Baalsrud snaží po nepovedené operaci dostat do neutrálního Švédska. Hlavní hrdina tu prodělává celou škálu útrap od sněžné slepoty přes omrzliny až po nepolevující únavu a stres a každý z těchto aspektů působí hodně sugestivně, stejně jako všudypřítomná zima, která z nádherných scenérií dýchá. Je neskutečné, co tenhle člověk dokázal přežít a je celkem paradoxní, že zpackaná akce vlastně norskému odboji prospěla víc, než kdyby se původní plán zdařil. Herecky zazářil Thomas Gullestad, o kterém jsem nikdy neslyšel, ale o to víc překvapil a tradičně byl spoleh i na Meyerse, který by těch esesáků měl hrát víc. Obrovský respekt Baalsrudovi i všem, kteří mu pomohli. 90% (20.05.2018)