Vážení přátelé, ano

"Kretén, v životě by kamna nepostavil." (24.06.2008)

Film, ve kterém si svých 5 sekund slávy užil můj děda, přesněji jeho záda, když šel nevěda po ulici. A nechtějte vědět, kolikráte jsem již tuto skutečnost slyšel :). (31.01.2011)

Pro pamětníky mírně nostalgické; reálné zobrazení skutečnosti v socialistickém táboře však brání sentimentu. Kdo nezažil, nepochopí. Existenciální (a hořce úsměvné) glosy hlavního hrdiny dodávají filmu nadčasovou hodnotu, jinak trochu nuda. (17.04.2011)

Jak si udělat srandu ze socialismu v posledních chvílích, kdy jsou u moci komunisti? Třeba tímhle filmem. Opravdu se jim to povedlo, pár opravdu vtipných scén. Krize středního věku se u každého projevuje jinak. Výchova dvou pubertálních dcer, které jsou na zabití. Úžasná žena a tím vším se prolíná komunistická práce pro továrnu na hajzlíky...... Vážení přátelé, ano. Na tenhle film si udělejte čas a v klidu relaxujte:) (04.01.2013)

Lasica v úlohe tragéda. Jeho ironický pohľad na starosti života v komunistických časoch odkrývajú obraz života našich rodičov v časoch, ktoré si dnešná mládež nevie ani predstaviť. Celkom dobrá vec na ktorú ale treba mať chuť. (15.12.2013)

Zahnívající socialismus v agónii, jak vymalovaný. Zde už nejsou žádné opatrné a skryté narážky, tahle hořká komedie to říká na plnou hubu, že budování socialismu už je definitivně v hajzlu (omluva za výraz, ale ono to bylo přesně tam). I když se ještě plánuje ty keramické hajzlíky vyvážet do světa. Aneb „Hlavně něco nepodělat!“ - ideální heslo dne pro ředitele továrny na záchodové mísy. „Mír lesům, mír komínům a stožárům vysokého napětí... Únor je v nás! Únor je v nás!“ jak zaníceně recitovala soudružka Spišáková, která přímo s budovatelským nadšením roztáhla nohy před generálním ředitelem. A samozřejmě osvědčené duo Lasica a Satinský v akci. Rozhovory o „pánských záležitostech“ mezi (ne)přízní osudu válcovaným Bohoušem a jeho kamarádem doktorem Berkou jsou humorné a přitom přirozené a potěšující, jak erekce po ránu u padesátiletého pána :-) (13.01.2014)

Ako sa starne podľa Lasicu? Najprv stratíte ilúzie o svojich rodičoch, potom o sebe a nakoniec o svojich deťoch. Tragikomický pohľad človeka, ktorého v tridsiatke neukrižovali a podnes sa s tým nezmieril. Jo! (29.01.2008)

Výborné tehdy, výborné i dnes. Jedna z mála věcí, které kupodivu prakticky nezestárly a nepostihl je zásadním způsobem mor směšnosti v důsledku předrevoluční realizace a porevolučního vnímání věci. Stále se rád v televizi podívám na předpověď počasí. (22.03.2010)

Dušanu Kleinovi se povedlo touto komedií nastavit zrcadlo společenskému i firemnímu zřízení doby konce socialismu. Náměstí v Rakovníku od té doby zkrásnělo, oproti tomu absurdita některých situací nebo výroků zůstává dodnes - mám pocit, že když nahlédnete do organizační struktury mnoha státních úřadů, firem či institucí, a prohlédnete, jak to v nich chodí, zjistíte, že se toho za to prakticky čtvrtstoletí moc nezměnilo... Skvěle se u filmu bavím, ale zároveň mě z toho mrazí. Některé věty se už učím nazpaměť pro budoucí použití, neboť jsou naprosto trefné: "Náš podnik by měl podle všech ekonomických ukazatelů v reálné době zkrachovat. Jenže nezkrachuje. Nakonec vždycky splníme plán a jsou prémie. Jak se to dělá, nevím. A ani to nechci vědět.". "Jak jseš jednou nahoře a nezakopneš politicky, dolů tě už nikdo nedostane.". "To je nějaká naše národní schizofrenie. Neschopné pracovníky vždycky vyhodíme na nějaké vyšší místo nahoru.". "Člověk dospívá v životě třikrát a pokaždý při tom ztrácí iluze. Poprvé o svých rodičích, podruhé o sobě a potřetí o svých dětech. Vážení přátelé, ano.". Silné 4*. "Přemejšlim, jaký to je, mít radost z práce, která je vidět hned po tom, co se udělá..." (29.12.2013)

Tak tohle je trochu jiný styl schůzování a karierního postupu, než u Dietlova Okresu na severu. Mám pocit, že Dušan Klein zde tak trochu s předstihem natočil pátý díl básníků. Ten rukopis je úplně stejný, hlavní hrdina idealista sledující absurdní dění kolem, hláškující figurkovité postavy a tak dále. A když vidím jako scénáristu Ladislava Pecháčka, s definitivní platností zjišťuji, že ten originální a vždy rozpoznatelný autorský rukopis není Kleinův, ale právě Pecháčkův. (24.05.2021)

Těžko se dnes hodnotí film, který se snaží s tím socialismem něco udělat. Ano, jednotlivé situace jsou i vtipné ("člověče, nezlob se u nás na krátko zdomácnělo), ale celkové pojetí snímku je z dnešního hlediska trochu mimo mísu. Prostě komunista stoupá "proti své vůli" vzhůru a my ostatní mu máme tleskat za to, že se na svět dívá trochu normálně. Každopádně film je ojedinělý tím, že je jedním z posledních komunistických a je tak trochu obrazem své doby. Lehké socialistické 3* (06.01.2010)

Trochu mi film připomíná jeden díl krtečka: krtek nakreslil myšku a zajíc radil jak ji vylepšit, až pokazili plátno. Podle mne i tvůrci čekali: praskne to nepraskne? A je to bohužel znát. (01.05.2010)

"Pozdravuj Andělu a mysli politicky, ty vole!" (28.08.2011)

Vážení přátelé, ano - udeřili jste hřebíček na hlavičku - přesný obraz tehdejšího socialismu. (07.10.2012)

Geniální výkon ležérně, přesto třeskutě, hrajícího Lasicy, nádherná Valerie Zawadská a šťavnatá dvojčata... Jen pár z těch nejsilnějších dojmů, které ve mě film zanechal. Je taková pohodová sranda, satira a zároveň lehce filozofující prozaická báseň... Takové filmy už se dneska netočí ani natočit nemohou, možná až se konečně bude rozpadat nový socialistický blok, dnes nazývaný EU... (10.10.2017)

Svěží perestrojková satira je dobrým dobovým dokumentem a Lasica je v hlavní roli skvělý. Nicméně, film nedosáhl pronikavosti Prodavače humoru s jeho souputníkem Satinským. (25.04.2019)

Velmi dobře provedená práce. Chtělo to více slovního humoru, ale i tak jsem se občas bavil. (06.11.2019)

Víš o tom, že dvojčata chodí do školy bez podprsenky? Tady se tak přetápí, že se tu probouzí i mouchy. Svině. A Satinský jako obvoďák a jeho hláška, jak dostane někdo funkci, hned mu přestane stát. Tenhle film mám rád, protože je plný takových a podobných hlášek, navíc konec osmdesátek a konec socialismu tu valí naplno se vším, tak jak si to i já pamatuju, i když jsem si tenkrát ještě tahal za šulínka a nevěděl jsem proč. Akorát je to docela dlouhé a druhá půlka trochu ztrácí dech. 7/10 (10.11.2020)

Příjemná Kleinova satirická hříčka natočená těsně před pádem komunistické totality. (Alena Prokopová, Ci 09/2008) (10.01.2021)

Hořké jako fernet. Vážení přátelé, ano, tak jsme žili. Jen se děsím, že ten minulý čas přestává být minulým. (28.08.2021)