Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kriminálně - špionážní příběh, údajně inspirovaný motivy skutečných případů. 1963: západoněmecký obchodník Friedrich Schmidt se kdysi jmenoval Šmíd a je ve skutečnosti zdatným pracovníkem zpravodajské služby. Pokouší se navázat kontakt s bývalými spolužáky z gymnázia v Kostelci... (oficiálny text distribútora)

Recenzie (83)

F.W.Colqhoun 

všetky recenzie používateľa

Něco mezi 30 případy majora Zemana a Hříchy pro pátera Knoxe. Toho odpoledne jsem měl chuť na vintage duševní výmaz a s výsledkem 76-ti minutového brainwashingu jsem tedy nadmíru spokojen. Storku, v níž se to hemží německými infiltrátory, udáními, a hláškami je to Němec, ale slušný člověk, notně pozdvihuje slušné filmařské řemeslo a atmoška sedmdesátých let, která by se dala krájet. Třešničkou na dortu je bodrý fízl Jaroslav Moučka, toho času ještě nikoliv hlavoun z Okresu na severu, ale fízl zalezlý s dalšími hady ve nechvalně známe pražské Kachlíkárně, odkud jeho maniakálně učíslá mluvící hlava organizovala kontrašpionáž. Svý způsobem zajímavý je Kleinův záměr re-maskovat Drdův Vyšší princip [postavy ve filmu se k němu vyjadřují, dokonce na obrazovce sledují ukázku z filmového zpracování] - veskrze ideální povídku o mravně pevném učiteli lakuje novou vrstvou rádoby-realistické paranoie. Jako ukázka normalizační intertextuality podnětné, na každý pád strašně zábavné. ()

NinonL 

všetky recenzie používateľa

Nehodnotím tento film zase tak negativně. Ano, je to normalizační vymývárna mozků, je to trochu laciný příběh. Na druhé straně je to úžasný obraz doby, témat a osudů, které v té době byly aktuální. Něco jako případy majora Zemana. Osobně tento film neodsuzuji, mrazí mě z něj v zádech, což není špatný výsledek. ()

Reklama

topi 

všetky recenzie používateľa

Detektivní film, který se odehrává v půlce 60. let a rozplétá síť kolaborace z doby Heydrichiády. Udavače Schmidta si výborně střihl Milan Riehs a je docela škoda, že tohle byla jeho snad jediná hlavní role před kamerou, jinak hrál většinou štěky, či role méně výrazné. Žádnou agitku v tom nevidím, jako kriminálka funguje skvěle. ()

Gilmour93 

všetky recenzie používateľa

Z hlediska vyššího principu mravního, vražda na diváku je zločinem! Rok vzniku i spolupráce s tiskovým odborem Ministerstva vnitra ČSSR přináší normalizační zážitek o hořkosti Cupákova cyankáli a co je stejně špatné, příběh nefunguje ani jako krimi. Naštěstí je tu nechtěná komická rovina a u ní bych kromě Kuby, který v sobě evidentně pořád dusí Trautenberkovy křivdy, milerád vypíchl famózní závěr. Protistátní živel je brutálně potrestán tím, že se musí i se svým Mercedesem vrátit do Západního Německa a Moučkova elitní jednotka strážců socialistického zřízení oslavuje, že už nikdy více nebude dýchat jejich proletářský vzduch. To je win-win situace jak víno. Čest, soudruzi! ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Tohle vydávat za krimi, chce značnou dávku odvahy. Klidně to mohl být 31. případ Honzy Zemana. Nic na tom nezmění inspirace skutečnou událostí, tohle byl prostě normalizační brak o hodných kriminalistech, kteří střeží naši zem před proradnými západními agenty. Akce nula, napětí nula o inteligentím ději nemůže být ani řeč. Zlí agenti jsou samozřejmě z NSR a samozřejmě jsou to bývalí váleční udavači a Sudeťáci. Naštěstí jejich nekalé reje a snahy uškodit naší socialistické republice ve fimu bedlivě sledovalo bystré oko soudruha majora Jaroslava Moučky a Václava Mareše... Vidím to tak, že za Kleinem přišel někdo z ÚV a požádal ho o natočení nějaké krimi o tajných službách. Předpokládám, že osnovu scénáře ten dotyčný už držel v ruce napsanou... Dávám jednu hvězdu za tu nechtěnou komičnost. * ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (9)

  • Film se odehrává převážně v Náchodě, dále je možné spatřit halu Masarykova nádraží v Praze, nebo například pražské Holešovice, konkrétně Letenský tunel a prostor před budovou ministerstva vnitra v ulici Nad Štolou. (nezavisla)
  • Ve filmu se odkazuje na legendární film Vyšší princip (1960) od Jiřího Krejčíka. V jedné ze scén tento film právě běží v televizi a v jiné scéně je na něj odkazováno během televizní debaty. Oba filmy totiž společné téma a to udavačství a kolaboraci během druhé světové války. (Posheidon)
  • Pokleknutí Šmída (Milan Riehs) před pamětní deskou téměř přesně kopíruje známé gesto kancléře Brandta, který roku 1970 při návštěvě Varšavy během pietního aktu zcela nečekaně a pravděpodobně spontánně poklekl před pomníkem obětí povstání ve varšavském ghettu. Toto gesto získalo po celém světě velký ohlas. To, že jej ve filmu zopakoval Šmíd jakožto negativní postava mělo zřejmě ve filmu natočeném za normalizace dehonestovat skutek kancléře Brandta. (Zany)

Reklama

Reklama