Konec básníků v Čechách

Start kapitalismu, všichni okolo rozjíždějí podnikání v různých oborech, jen náš idealista s prvními šedinami se tak nějak hledá. Všichni za kamerou se snaží, ale upřímná snaha nestačí. Na předchozí tři zastavení to jednoduše nemá. Největší slabina celého projektu je ve scénáři, kterému chybí lehkost původní trilogie. Na porevoluční příběh se nabalují drobné příhody, které nepohladí po duši, nevymámí úsměv na tváři. Určitě by pomohly nůžky pana střihače, víc měl zasáhnout dramaturg. Mnohé postavy jsou tady spíš za karikatury, diváka příliš nezaujmou ani nezajímají. Přitom právě vedlejší postavy byly v předchozích zastaveních velkým trumfem. Úkrok stranou. (25.06.2017)

Oprotim prvním tře dílům značný pokles. První tři díly beru jako solidní nadprůměr na zábavné podívání. Tohle se ale moc nepovedlo. Prostě se snažili tvůrci navázat na úspěchu předešlých filmů a nedopadlo to úplně ideálně. Na film se dá dívat, ale je to hrozná nuda a ani není moc vtipných scén, ani scén, které by pobavili či zaujali. Takže hodnotím jen na 35% = ** (24.11.2012)

Životný príbeh Štěpána Šafránka mal zostať filmovou trilógiou. Prvé tri časti tejto komédie boli svieže, zábavné, príjemné... skrátka, dobre sa na to pozeralo. Štvrté pokračovanie, ktoré bolo natočené v roku 1993, značne zaostáva za svojimi predchodcami. Pavel Kříž už je starý a nezaujímavý. Taktiež aj Tereza Brodská v úlohe jeho partnerky mi bola hodne nesympatická, aj s tými jej precitlivenými ušami. Nová doba básnikom akosi nesadla. Kapitalizmus im nesvedčí. „Konec básnikú v Čechách“, jak príznačný názov. ** (05.04.2013)

Nechápu to nízké hodnocení. Ale je pravda, že na to koukám s odstupem 27 let a proto mě to vede k hodnocení jaké dávám. Pan doktor Štěpán Šafránek, zbaven iluzí, překročil třicítku a jak už to s příchodem dospělosti občas bývá, padnul na držku a musí si všechno pěkně vyžrat ode dna. A k tomu je svědkem nástupu kapitalismu v Čechách. A to je téma velmi nosné. Nejvíc totiž oceňuju Kleinovu kritiku počátků českého kapitalismu. On totiž satiruje skoro vše, co je na kapitalismu (a nejenom českém) špatně. (A nemyslím tím jen přejmenovávání ulic podle doby), ale ty ostatní nešvary. Pryč je krásné přehledné náměstí, všude reklamní poutače, snaživí podnikatelé a neony. Chcete si zajít na pivo? Pryč je hospůdka se štamgasty, kde Filipovský vyhrával na harmoniku. Mísot ní zaplivaný pajzl plný pochybných existencí a k poslechu vám hrají výherní automaty. Zlodějíčci, podvodníčci a nýmandi bez know how mají pré, a slušní lidi aby lezli kanálama. A v tomto rozpoležení se musí Štěpánek probít existenciální nejistotou a hledáním té pravé. Naštěstí zůstane svůj, a musí to zvládnout sám, protože nepodlehne tomu šílenství a zachová si mravní integritu. Ač bych příběhově snesl, i kdyby se naučil splynout s davem a šel do podnikání v soukromé praxi. Mimochodem první díl, kde si moc nelíbila animace a už vůbec titulní písnička. (23.03.2020)

Sice celé kouzlo básníku je v tomto filmu mrtvé. Ale svým způsobem je tento díl akceptovatelný jako sonda do naší těsně porevoluční doby a filmu samotného. Celé ty, pro dnes nepochopitelné, mechanismy své doby jsou zde nádherně ukázány. Film byl ve své době kritizován, že totalně selhává a je jen karikaturou. A to je pravda, je karkaturou doby, kde vše bylo karikaturou. (17.06.2009)