Konec básníků v Čechách

Eine kleine Červená pustina. Před pár lety mě tento podivuhodný film neplánovaně zachytil ve svých spárech, ač bych tehdy přísahal, že bude mít nehty osekané jako pes. Až zarážejícím způsobem se mi zdá nedoceněna kombinace kleinovsko-básníkovského skanzenu se skanzenem raných 90s, přičemž obojího se podařilo nabrat lopatami doby sdostatek a promísit tak, že zadusit dvě hodiny časoprostoru není pro tento typický filmový doplněk/dodatek vůbec nemožné. Joška Vaniš sází na plátno jednu jadrnou barvu za druhou, občas prská jako Pollock, někdy vrství jako Rothko, ale přesto nebo právě proto kdesi vzadu čpí ona Krylova nakyslá sója bez sádla rozkvétající demokracie roku 1993. Pokud se k příjemci navíc dostane poněkud steroidová verze díla, filtrovaná skrze lehce přesaturovanou plazmovou televizi na straně jedné a mírně intoxikovaný mozek na straně druhé, nelze než i po letech konstatovat, že KBVČ si zaslouží své místo v panteonu raně devadesátkových podivností. (14.02.2023)

Propastný kvalitativní pád. Humor se nám kamsi schoval, nosný děj je až nepříjemně nezajímavý a hlavní majitelka vaginy poprvé krajně neatraktivní. Tvůrci se pravděpodobně pokoušeli divákům zážitek co nejvíce otrávit a pronudit jim díru do hlavy. Konec básníků v Čechách měl přijít s předchozím dílem. Tohle je opravdu zbytečná a nepodařená nadstavba a vaření z hoven. Líbila se mi snad jen ústřední píseň a esoterik Zedníček. [20 %] (16.12.2020)

Ani nová práce ani velká láska s bezdíkovskou kráskou Píšťalkou Štěpánovi Šafránkovi (Pavel Kříž) nevydržela, a tak se vrací zpět do rodného městečka, aby zde našel své štěstí. Na poli pracovním mu pšenka moc nekvete - nabídky se sice hrnou, ale ani jedna z nich nevyhovuje jeho etickým zásadám. To na poli lásky je vše veselejší - a všesokolském sletu poznává krásnou Ute (Tereza Brodská), se kterou jsou naladěni na stejnou vlnu .. K charakteristice filmu stačí jediná věta - je nejslabší z celé básnické série (i pětka byla lepší, ale o tom zase jinde). Pavel Kříž už není ten "správný" Štěpán Šafránek, a celkově vypadá tak o dvacet let starší a jeho herecký výkon-nevýkon je tak trochu k pláči. Jeho příhody v rámci tohoto dílu jsou bez ladu a skladu naházeny za sebe, aniž by dávaly nějaký hlubší smysl - a náhled na novodobý kapitalismus v praxi mi taky moc nesedl.... (23.09.2010)

Hlavním kladem čtvrtého pokračování Básniků je zachycení začátků kapitalismu v Čechách. Bylo zajímavé sledovat osudy postav známé z již tří filmů volné série i v nové době, osobně pak pro mne cenné vidět, jak vypadal svět pouhých pár let před tím, než jsem se narodil. Lidé nadšeni z velkých společenských změn se hrnuli do podnikání, ale nebyli připraveni na novou dobu, s níž přišel problém nezaměstnanosti. Ještě nedávno oslavovanou manuální práci vystřídává propagace schopností "know-how", do popředí se dostává všudy přítomný fenomén reklamy, kde se nejednou stane, že autor krátkého sloganu nebo dobrovolník vystupující v reklamě obdrží za svůj podíl větší finanční odměnu, než doktor za záchranu lidského života (dnes bohužel aktuální snad ještě víc než před 25ti lety). . . . V tomto filmu se i popři hořkém příběhu párkrát zasmějeme, bohužel už nejde o tak skvěle propracovanou komedii, jak tomu bylo v předchozích dílů z roku 1984 a 1987. Šílenosti z reklamních vstupů, kde rytíř v středověkém kostýmu propaguje na náměstí kondomy, jsem schopen rozchodit, ale celkově dokumentární hodnota převážila humor a další diváckou atraktivitu, což považuju za výraznou slabinu tohoto filmu. A ubylo nejen humoru, ale i výrazných hereckých osobností jako Hrušínský, Suchařípa, Filipovský,... Jana Hlaváčová si už v roli svérázné sestřičky už jen štěkla, zůstal zde pak prakticky jenom Josef Somr, který to coby profesor "básniků" z gympla dotáhl i do dvou pokračování z dalších desiletí. Takže díky, ale s dovolením se do sledování zbylých dílů Kleinovy a Pecháčkovy série se zatím nedávám. (65%) (22.10.2018)

Pánové Kleine a Pecháčku, proč jste po třetím příběhu o básnících nenaslouchali slovům básníkovým: "Sbohem a kdybychom se více neviděli, bylo to krásné a bylo toho dost?" Proč to vypadá, že samet ohladil hrany vašemu humoru, zabalil slova Štěpána a Kendyho do nicneříkající vaty a proměnil zlatovlasé múzy v tklivé černé madony? Zábava se tu nekoná, tohle je vážně pohroma... a mé dvě hvězdičky na tklivě temném nebi spíš než co jiného jen smutně připomínají, že noc nadešla a poetická hravost odešla. (14.02.2011)