Dobří holubi se vracejí

Těžko říct... Jako celek na mě film nezapůsobil tak, jak by asi měl, ale jednotlivostmi vytaženými z kontextu rozhodně stojí za to. V první řadě s výborným Milanem Kňažkem v hlavní roli. I s těmi dalšími ve vedlejších postavách. Nevím, zda to byl scénáristův záměr, ale už jen pouhé zdůrazňování oslovení v prvním pádě u Rudolfa Hrušínského budilo dojem nadřazenosti a moci. Stejně tak výborné výkony dalších, zaujal mě například Zdeněk Řehoř nebo Miroslav Macháček. V neposlední řadě pak osobnost Josefa Somra, jehož hlášky, byť kontroverzní, stojí za zamyšlení. A nelze zapomenout ani na povážlivě unaveného Vladimíra Menšíka a jeho poslední roli před kamerou. Oceňuju kontrast tématu (na můj vkus až příliš naturalistická scéna léčebné metody vyplachování úst alkoholem) a barokních kulis ve spojení s éterickým operním doprovodem. V retrospektivních záběrech překvapivě únosná Eva Vejmělková a zajímavý začínající Michal Dlouhý. Včetně poměrně odvážných narážek ve stylu, že "Nejedlého Smetana" může produkovat duchovně založenou hudbu. Ovšem závěrem - prohlásil-li Hrušínský, že kdo si u práce zpívá, je potenciální flákač, pak já jsem doubleflákač:-) (01.11.2008)

Náš PRELET NAD KUKUČÍM HNIEZDOM. Alkoholik prichádza dobrovoľne (?) do protialkoholickej liečebne, kde sa okrem zvyšných  "klientov" stretáva s prísnym personálom. Silné herecké obsadenie (znova sa potvrdí, že výborní komici sú tiež výbornými dramatickými hercami, napr. Rudolf Hrušínský) a zaujímavá atmosféra s kvalitnými dialógmi („S ideou sa stotožňujem. Inštitúcia mi prekáža.“) a skvelo napísanými postavami. (11.12.2008)

Velmi trpký film. Jeho častá reprízovanost v televizi o něčem dost svědčí - osobně to cítím tak, že k alkoholu tolerantní česká společnost kouká na Holuby především jako na komedii, plnou oblíbených národních a zasloužilých umělců. Pro mě osobně je tento film hlavně smutnou podívanou na poslední filmovou roli Menšíka, který - sám alkoholik - zde vlastně ani nemusel nic hrát. Ty jeho pytle pod očima mě vždycky vyděsí; bylo už znát, že měl smrt na jazyku, a tak už se bohužel nedožil pádu komunismu, který přišel o rok později... (03.06.2011)

+4* při sledování Úsměvů smutných mužů mi přišla na mysl vzpomínka na Vracející se dobré holubi, které jsem už neviděl taaák dlouho. A proto jsem si je rovnou připomenul, abych si udělal tento srovnávací komentář podobných filmů z protialkoholní léčebny. Co se týká příběhu, tak oba ukazují bolestnou a odvrácenou stranu účinku alkoholu a těžkosti se zdoláváním závislosti. Sice ani jeden nedokáže přesvědčit začínající alkoholiky, ale aspoň se i to snaží. Docela dobře je vidět kam se za těch 30let posunula filmová tvorba zejména ve způsobu vyprávění a stylizaci. Oba jsou zajímavé, ale Holubi přece jen stojí na velmi kvalitních hereckých výkonech a obsahově na mě působil intenzivněji a důvěryhodněji, a proto je mezi filmy ta hvězdička rozdíl. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (02.01.2019)

Dobří holubi se vracejí aneb Antabusová párty. Jde o komediální psychologický drama sledující muže, kteří mají slabost k alkoholu a čelí tomu na experimentální protialkoholní léčebně. Nezapomenutelná je též hymna Václava Hrabyni(Hymna alkoholiků)... Pověsil se na půdičce svého rodinného domku v Častalovicích. Chtěl alespoň rovně viset když už nemohl rovně stát... Žít jako člověk, chtít lepším být, pracovat pilně, přestat už pít. Líbat svou ženu, rodiče ctít, dětem svým příkladem jít. Můj bratře v bílém, pomoz mi žít, pomoz mi hledat, pomoz mi chtít. Pomoz mi dávat, pomoz mi brát, pomoz mi zas rovně stát... Za mě rozhodně 5 hězdičková záležitost kde je navíc možno spatřit celou plejádu výborných československých herců(dalo by se říct tehdejší herecká elita). (17.03.2023)