Pri bráne večnosti

Van Goghov život bol jeden veľký boj samým so sebou, s najbližším okolím, so spoločnosťou a s Bohom. Schnabel sa snaží spoločne s kameramanom ukázať jeho život divákom takpovediac umelcovými očami, čomu zodpovedá aj akoby nesústredená kamera a aj samotný dej. Všetko je však na svojom mieste presne tak, ako má byť. Dokonca aj tá účasť bondovských záporákov je chronologicky správna. Vincent sa už síce nikdy nedozvedel, že brána večnosti sa mu otvorila a pozná ho celý svet, ale určite to niekde v hĺbke duše vedel. (09.10.2022)

Auch. Když se nějaký tvůrce pouští do známé látky, mohl by si ujasnit, proč a jak ji interpretuje. U brány věčnosti selhává skoro ve všem, ať už jde o nekoncepční roztřesenou kameru, mnohdy nekvalitní filmový materiál nebo obyčejný životopisný syžet. Drzé mi od tvůrců přijde, že předkládají jako verzi Vincentovy smrti vraždu, i když je to stále alternativní verze a stále se v odborných kruzích kloní k sebevraždě. Tuto nejistotu mnohem lépe zachytil S Láskou Vincent, kde to bylo součástí kvazidetektivního pátrání a názory na vraždu/sebevraždu se lišily podle toho, kdo názor zastával. Podobně z nepochopitelného důvodu film zařadí nález údajných van Goghových skic, což je další nepotvrzená věc, navíc pro vnitřní stavbu příběhu zcela podružná. (31.03.2019)

Stejná pecka jako nedávný Gauguin s Vincentem Casselem. Jen k Van Goghovi mám tak nějak blíž, jelikož jsme za svoje životy prodali přibližně stejně obrazů, on teda o jeden víc, ale já mám ještě pár let k dobru. Z filmu jsem pochopil, že jeho život přesně vystihuje věta: "Život je určen k setí. Sklizeň jeho součástí není." Willem Dafoe, kameraman i režisér tady odvedli vynikající práci. 80% (09.02.2019)

Blúdiť prírodou pomedzi lúky a polia. Prechádzať hájom popod tiene stromov, keď stromy, klasy či kvety náhle zalejú lúče Slnka. Zachytiť ten pocit. Neopakovateľný, jedinečný. Nenechať si ho v sebe. Potreba vydať zo seba to naj, nediktovaná ambíciami, peniazmi, snahou zapadnúť medzi komunitu. Komunitu, ktorej vadí a vždy vadila inakosť. Inakosť, ktorá až príliš často tvorivo hnala géniov, ktorých tvorbe sa dnes klaniame. O ich živote sa píšu fantastické výborné knihy, nakrúcajú filmy (napr. o van Goghovi napísal Irving Stone skvelý Smäd po živote; predlohu výborne zrežírovali V. Minneli s G. Cukorom s Kirkom Douglasom v hlavnej úlohe). Dnes, keď je všetko každému jasné, hodnota diel daná. Pán Schnabel zachytil ten pocit, to hmlisté videnie, skučanie ducha pri nemožnosti tvoriť zavretý v blázinci, v klietke nepochopenia, no milovaný oddaným bratom. Príkro odmietaný v túžbe po prirodzenom ľudskom kontakte - chápanom ako útok čudáckeho blázna, či neprimerané obťažovanie. A pri bráne večnosti, ktorou chudák Vincent každý deň prechádzal akoby turniketom, stále platia slová geniálnej českej verzie piesne Vincent naspievanej Pavlom Bobkom: "Stále stejnou tmou, stejné louky tu hoří dnes, mrak je láká do nebes, Kde Vincentovy modré oči sní. Jak jen pozmění barvy žhnoucích slunečnic, vítr v tváři má pár skic, to smýknul štětcem touhy van Gogh sám. Já už vím a znám, co jsi tenkrát toužil říct a jak jsi trpěl pro své nadání učit lidi vidět víc. Však nebyl nikdo, kdo by naslouchal, snad dnes tu s tebou stál. A svět tě tak trýznil, Tvou lásku splácel zlým. Jen černé vrány nad hlavou ctí tvou mysl bolavou. Svět nazval velkou vášeň šílenstvím. A já chci ti říct Vincente, že není nikde svět pro lásku Tvou, se kterou bdím.". (11.02.2021)

Další typicky přeumělkovaná verze příběhu Vincenta van Gogha, kde sice musím uznat, že Willem Dafoe se do hlavní role hodil naprosto perfektně, ale celkově se opět jedná o dalšího zástupce filmů, který přehnaně tlačí na uměleckou linku. Scénáristé se evidentně tolik nepředřeli a není čeho by se dalo chytit. Rozhodně se nejedná o film pro masy a já osobně jsem se s ním do nálady netrefil. Pár let zpátky Loving Vincent naproti tomu nabídlo neskutečný vizuál ve formě rozpohybovaného plátna ve stylu výše zmíněného známého malíře. (25.02.2019)