13 hodín: Tajní vojaci v Bengázi

Každej vousatej chlap vypadá tak trochu jako Rumcajs a co si budeme povídat, orientovat se v těch urostlých vousatých chlapech v Benghází byl trochu trabl. Základní orientační prvek byly zuby těch Rumcajsů, ti hodní měli zuby bílé a chrup plný, ti zlí měli v hubě krátery a thymolinovým úsměvem se zrovna pochlubit nemohli. Po stránkách filmu v kategorii akce, humor, napětí to kolísá mezi čtyřmi a pěti hvězdami, ale právě proto, že to kolísá, mi to plný počet nedalo. (02.09.2018)

Michael Bay skládá reparát a po všelijakých trailerech na začátku února servíruje první zásadní překvapení roku, byť nemám obavu o to, jak strašný hejt ten film schytá a za co. Nejde neočekávat Black Hawk Down ve verzi 2.0, ale to, že ho divák nakonec opravdu dostává, je vlastně dobře. Rozdíl je v tom, že zatímco Scott povýšil válečnou vřavu na filmařské umění, Bay ji servíruje po svém, v rámci subžánru vlastního tvůrčího ega. Berte, nebo nechte být. 15 let uplynulo jako voda a divácké vnímání se zásadně změnilo, takže pokud odrůstáte na Call of Duty (a dalších wannabe klonech), musí vás to zákonitě strhnout. Bay jde cestou nejmenšího odporu a vcelku sympaticky nalinkuje hrdiny z masa a kostí, přičemž po všech těch klišé a kýčovitých výjevech jde tak na sílu, až se na něj vlastně ani nezlobíte, protože takhle je umí jenom on. Paranoiu rozpadlého státu, kdy si nemůže cizinec být jistý ničím, nechává sálat z plátna v plné úderce a pak rozjede plnokrevnou válečnou palbu, která s malými přestávkami trvá až do konce, kdy přeživším tečou slzy a vám taky. Ta akční jízda je vlastně něco tak impozantního, v nepřehlednosti kamery a střihu zároveň vtahujícího, až zůstává rozum stát nad tím, proč to protentokrát nevadí. Je to válečná řež bez sebemenšího přesahu, ale taky bez filmařského kompromisu. V týdnu startujících prezidentských primárek si republikáni nemohli přát v kinech nic lepšího. PS: Chápu, že Michael musí hlavouny v Universalu něčím živit, ale nešla by vyjednat dohoda pěti osobních akčňáků ku jedněm Transformerům? (03.02.2016)

"Je tu vedro jako v prdeli a nerozeznáš ty dobrý od zlejch." Tak s tím já problémy nemám. Dobří jsou domácí Libyjci a zlí jsou američtí vetřelci. Kdyby totiž nerozpoutali občanskou válku v Libyi, tak by si obyvatelstvo dál žilo své poklidné životy, ropa by neproudila za hubičku do USA, ekonomičtí migranti by se nevydávali z Afriky do Evropy a američtí režiséři by neměli o čem točit hrdinské filmy. Přesto mi byli vousáči z GRS celkem sympatičtí a v boji s ozbrojenými Alibaby jsem jim snad dokázal chvílemi i fandit, ale ty nekonečné přestřelky a slzavé vzpomínky na rodinu mne občas donutily k vyjádření odborného názoru formou erudovaného zívnutí. (15.06.2016)

Další osobitý Míšovo výlet v režijním období mezi Transformery tentokrát hezky po vzoru loňského Eastwooda. Vše se nese ve stejném duchu jako předchozí prosluněné Bayovy filmy, tentokrát pouze bez nějakého provařenějšího obsazení, ale větším nánosem akce. Pot a krev ukázal, že tenhle akční mág umí točit i dobré filmy, 13 hodin je sice možná až přespříliš dlouhý, o to více po první třetině nářezový akčňák, který dává jasně najevo, že takhle by ho nikdo jiný nenatočil...7/10 (09.06.2016)

Michael Bay je komerční tvůrce, který má jistě skvělý přehled o základních žánrových měřítkách a postupech, ale veškeré dění včetně akčních sekvencí neumí absolutně znaturalizovat a dodat mu osudový, fyzicky bolestivý nádech. 13 Hours představuje prototyp dobré akční podívané, které ale zoufale schází jakýkoli inovativní impulz, jež by ji povýšil do kategorie výborné - charakter ústřední postavy je představen pomocí nejprofláklejších klišé a její jedinou motivací je tradičně návrat k ženušce a malým dcerkám, ostatní aktéři se v příběhu jen tak míhají a díky totožným fyzickým parametrům v akční vřavě těžko rozeznáme jednu od druhé. Zápletka jinak primitivního děje je kypřena otravnou postavou iracionálního šéfíka, který jen účelně jedná, aby situaci více vyhrotil, a konečně i samotná akce nestrhne tak, abychom se jí zcela poddali a zapomněli na vše ostatní. Pochválit lze rychlé tempo, díky němuž nepůsobí stopáž přestřeleně, úvodní dokumentární pasáž a s ní související zobrazení Benghází coby skutečného pekla na zemi, kde je zabíjení na každodenním pořádku. Je to film upřímnější a efektivnější než nesourodý Pearl Harbor, ale stále příliš vyumělkovaný a málo intenzivní, v porovnání s Black Hawk Down vyčpělý looser... 60% (30.05.2016)